302

a prská. Jg. Ruce někdy hladí, někdy drápí.
Kom. — co, koho = škrábati, tříti, trhati,
kratzen, krällen, reiben, frottiren, reissen,
zerren, sausen. Jg. D. hlavu. L. Vlci stádo
drápou. L. — co čím: pazoury, nehty. Kom.
Někoho železnými háky. Ob. Pan. — po čem.
Jak by drápal po srdci. L. — koho (se) kde:
v lázni (tříti). L. D. se v hlavě, v lázni. L. — se.
Drápe se, ač ho nesvrbí. L. Kam se drápeš?
(kam lezeš?) D. — se kam (lézti, sich mit
Mühe wohin arbeiten, kraksein, krabbeln;
steigen. Jg. ) = na strom, na skálu. D. se
do něčeho, k něčemu atd. Us. — se s kým:
s kočkami (hráti si). Ros.

Drápavosť, draplavosť, i, f., drsnatosť,
Rauheit. Kom.

Drápavý, draplavý, drslavý, drsnatý, rauh,
kratzhaft. Jg.

Drápce, e, m. — drápač. L.

Draperie, fr., obvěšení (sálu, figur atd. ),
řásnosť oděvu. Rk. Bekleidung, Gewand-
zeichnung.

Drápežina, y, f., loupežství. Räuberei. Jg.

Drápežiti, il, en, oní = loupiti, dříti,
drancovati, rauben, plündern. — co. Vlk drá-
peží stádo (sápe). L. Domitianus dobra pod-
daných svých drápežil. L.

Drápka, drábka, drapka, pl. drápky =
koudel na hřebínkách přemykaná, myklíky,
kracle, Kratzel. Us. — Drápky, pl. (lépe než
drábky od drápati), hra dětí pěti kamínky.
Na drápky hráti (na škrábanou, poněvadž
ten, kdo vyhrál, druhého, jenž prohrál, nehty
zadrápne). Jg.

Drápkati, podrápkati, drápkávati = zlehka
drápati, sachte kratzen. Jg. — se s kým
(drápkáním pohrávati). Koll.

Draplavosť, vz Drápavosť.

Draplavý, vz Drápavý. Ros., Kom.

Drápnouti, vz Drápati.

Drápoš, e, m., ssavec vaknatý. Krok.

Drapsa, y, f., dračka. Plk. Gereiss.

Drásati, ritzen, streifen, reisen. — co čím:
líce nehty. Rk.

Drásavec, vce, m., rostl., trichocarpus.
Rostl.

Drásavosť, i, f., Neigung zum Reissen. Jg.

Drásavý, trhající, reissend. D. medvěd. Pass.

Drasík, a, m., hmyz. Krok. Trechus.

Drasín, a, m., ryba kaprovitá. Krok.

Draslář, e, m., Pottaschsieder. Rk.

Draslárna, y, f., Pottaschsiederei. Rk.

Draslavec, vce, m., rostl, čekankovitá,
Bitterig, pieris. Rostl.

Draslavina, y, f., rauhes Wesen. Zlob.

Draslavosť, i, f., Rauhigkeit, Holperigkeit.

Draslavý (drsnatý, draplavý, trpký), rauh,
holperig. D. kůra. Červené víno d. hrdlo činí.
Smrž.

Draslice, e, f., rostl., caricina. Krok.

Drasličitý (draslík v sobě mající), kalium -
hältig, nyní draselnatý či draslový. Bk. D.
dusičnan (ledek), modřan (nyní: kyanid), cha-
luzičník (nyní: jodid), kysličník, křeman (nyní
kremičitan), sůl. Presl. chym., Bk.

Draslík, u, m. (calium potassium), kalium,
kov v popelové soli (v salajce) se nalézající.
Presl.

Draslitý, draslo obsahující. Krok.
Draslo, a, n., drslo (salajka). Pottasche.

Soli drasla. Nz. D. české bílé, čištěné, illyrské,
perlové, ruské zamodralé, surové, uherské
modré, žíravé, žíravé slité. Kh., Bk. Vz víc
v S. N.

Draslovna, y, f. = draslárna.

Draslový. D. louh, mýdlo. Nz. Pottasch-.

Drasnatosť, i, f. = drsnatosť. Rauhigkeit.
Koll.

Drasnatý = drsnatý, rauh. Koll.

Drasniti = drsniti.

Drasnobýl, e, m., rostl. luštinatá, asphaltus.
Rostl.

Drásnouti, snul a sl, ut, utí: drásati,
drásáváti = škrábnouti, die Oberhaut auf-
ritzen, aufreiben, streifen. Jg. — co. Zdrásaj
místo, ať vyjde krev. Sal. — co čím: líce
nehty. Troj. — co jak: drasaj plť až do
krve tečení. Sal. — koho na čem: na po-
ctivosti (= uraziti, verletzen, antasten). L.

Drasný = drsný, draslavý, rauh. Rostl.

Drasol, a, m., korýš, eurynome. Krok.

1. Drasť, i, drásta, drasta, y, drastka,
drástka, y, f. = tříšťka, mrva, Splitter. Jestli
která drasta v oko padne, jí hledá dobyti a vy-
vrci. Martini. V cizím oku vidí malou drástu
a v svém nevidí velikého břevna. Leg. Ne-
můž v oku bratra svého drásty viděti, sám
v svém oku břevno maje. Ctib. — D. = kaz,
skvrna. Fleck.

2. Drasť, i, drasta, y, f., zastr., oděv, šat,
Kleid, Gewand. Hank.

Drastel, e, m., nerost, Scolezit. Jg.

Drastěti, ěl, ění, rauh werden. Rk.

Drastický, z řec, silný, prudký, prudce
a mocně působící. S. N., Ńz. Stark wir-
kend, stark angreifend. D. lék.

Drastina, y, f., holprichter Ort, Steppe. Plk.

Drastiti, il, ěn, ění = draslavé činiti,
drsniti, drsnatiti, drápati, rauh machen. St.
— abs. Napřed hladí, na zad drastí. Reš. —
se komu. Zdrastilo se mu hrdlo (chřápá).
Jg. Tady se mi to drastí (třepí, sich fäsern;
říkají švadleny). Us. koho proti komu
= drážditi. Ros. — D. = klopýtati, strau-
cheln, stolpern; pochybiti. Lex. vet.

Drastivý, drastisch; rauh machend. Rk.

Drastlavý = draslavý.

Drastník, a, m., kdo dělá třepení, třapce,
pozamentník, Fransenwirker. Č.

Drastný, schnöde. Rk.

Drastovna, y, f., šatní komora, Garde-
robe. Na Slov.

Drastěti, vz Drastiti, rauh werden. Jg.

Drát, u, drátek, tku, dráteček, čku, drá-
tíček, čku, m., rus. provoloka (provleka),
na Slov. drot, der Draht. D. mosazný, mě-
děný, ocelový, pakfongový, kotoučový, svaz-
kový, vzorkový, železný, kulatý, polokulatý,
čtyřhranný, na květiny, z ocelové litiny, Šp.,
čepčářský, do postelí, karkasový, k pletení,
k rákosování, na háčky, na péra, strafeti-
nový, svorní, tombakový, do vlasů, měkký,
tvrdý, zlatý. Kh. D. vodicí. J. tr. Pero, řetěz
z drátu. Šp. V drátárně dráty železné atd,
táhnouti. V. Punčochy na drátech dělati,
robiti, Jg., plésti.

Drátař, e, m., drátník, dráteník, drátovník,
na Slov. drotar. Der Drahtzieher. — D., kdo
hrnce dratuje. Drahtbinder. Us. Máš košili
zasmolenou jako drátaři. MM.