303

Drátárna, y, f., drátovna. Drahtmühle. Jg.

Drátařský, Drahtbinder-.

Drátek, tku, m. Drátky, kterými se
loutky ve hře pohybují. Jg. Chodí jako na
drátkách (obratně, zpanštile). Us. Vz Chození.
Č. — Ostatně vz Drát.

Dráteník, a, m., vz Drátař.

Drátěný, Draht-. D. lana, provaz, štětka,
Vys., Rk., klec, pero, okno, mříž, řetěz,
síto, Šp., košile. Rk.

Dratev, tve, dratva, y, dratvice, e, drat-
vička, y, f. — D. = niť vícepramenná. Der
Draht, gedrehter Faden. Sal. — D. = nit šev-
covská na koncích štětinami opatřená. Der
Schuster-, Schuhdraht. Ševci do dratví po-
třebují štětin vepřových. D. smolená, nasmo-
lená. Jg. Poslechni, jak táhne jedno za dru-
hým, co dratev za štětinou (připovídá něco
pravdy, zatím chytře cosi jiného uvésti chce).
Č. D. bílá n. žlutá přešívací; d. nabírati. Šp.
Vz Dratva.

Dratevník, a, m., dratvy dělající. Troj.
Schusterdrahtmacher. Rk.

Dráti, deru, déřeš (dříve také: dýřeš;
v obec. mluvě: dereš), déře, déřeme, déřete,
derou; deř, deřte; dera (ouc), dral, drán,
dráni. Tedy r před sponou e se měkčilo v ř:
peru, péřeš. Nyní v obec. mluvě již jen: deru,
dereš. Brt. schvaluje řeč obecnou a Prk.
praví, že neprávem se i měkčí i dlouží, cf.
ženeš; proč se nedlouží též déru, béru, dérou,
bérou? — Drávati. D. = rukama, prsty,
nehty, drápati, mit den Händen, Fingern,
Nägeln reissen, zerreissen, zerren; durch
den Gebrauch reissen; bíti, schlagen, prü-
geln; loupiti, rauben, plündern. Jg. — abs.
Liška dere (loupí). D. — co: peří (schleissen;
v již. Čech.: odrhať, Kts., na vých. Mor.
drhnouť. Brt. ), louč, schleissen; sukni, šaty,
obuv (trhati), lýka, schälen, lid (dříti), lišky
(dáviti se). Jg. Vepř hladný dere vor a kvičí.
L. Jakoby peří dral (o věci snadné se říká).
Ros. — komu co z čeho: vlasy z hlavy
si d. Dal. D. někomu peníze z hrsti. Svěd.,
Solf., Jd. — co čím: líce nehty. Háj.,
Pass. — co komu: šaty (= nutiti, tahati
ho k něčemu). Nevelmi dal na sobě dráti
šatů (se nutkati, aby zůstal). Br. — co na
kom, kde: šaty. Us. Nedal na sobě dráti
šatů (se nutiti, aby zůstal). Kom. — se, reis-
sen, trhati se, děravěti; bíti se, sich zanken,
raufen; tisknouti se, tlačiti se, sich drängen.
Jg. Šaty se derou (trhají). Když se lýka
derou, tu na ně i s dětmi. Prov. Derou se,
jako dva koti (perou se). Jg. Víno se dere
ven (tlačí se ven). Kam se dereš? Ros. —
se s kým (práti se). Solf. — se s kým oč,
táhati se oč, sich um etwas raufen, reissen,
Jg.: o zboží. Jg., Jd. S nimi se o mošny
draly. Jir. dh. Oč se tam derou ? Us. — se
komu kam. Cos mu do srdce se dralo. Hlas.
— se kudy kam. Dere se po skalách k němu.
Har., Jd. D. se přes příkopy. " Plk. Úsilno sě
drúce k siemu chlumku. Rkk. 50. Dráti se
houštím. Er. Kyt. 88. — co kdy. Draly peří
každého večera, ob den. — co jak. Dral
ho bez milosrdenství (dřel ho).

Dratina, y, f. Drahtseil, Rk.

Drátiti, il, ěn, ění, drátívati, stricken. —
co: punčochy. Krok; lépe: plésti. Jg.

Drátky, vz Drátek.

Drátník, a, m. = drátař.

Dratník, u, m., čásť kosy, lišta od holi
k pružince vedená rovnoběžně se sloupkem.
Us., Jg.

Drátovati, špatně drátovati. Pk., Bž. — co:
hrnec, mit Eisendraht überziehen. — čím:
silným drátem.

Drátovitý, drahtähnlich. Krok.

Drátovna = drátárna.

Drátový. D. síto. Draht-.

Dratva, y, f. = dratev. Když švec šije,
má sídlo, štětinu a d-vu; štětina za sebú
vtáhne dratev. Št. Vz Dratev.

Dráva, Drava, y, f., lépe než: Dráv č.
Drav, u, m., Jg., řeka Drau v Rakousku
(v Tyrolsku, Korutanech, Štýrsku, Uhřích).
Dráva, Drav. V.

Drávati, vz Dráti.

Dravec, vce, m., dravé zvíře, Raubthier.
Mezi dravce dva, tigra a lva. Puch. — D.,
pták dravý. Raubvogel. Pták dravý, loupežný,
lovní, škodný. Šp. Dravec a) denní: čeleď
nohův, čeleď supův, č. sokolův; b) noční:
čeleď sov. S. N. Vz Pták.

Dravnicovina, y, f., Chelidonin. Presl.

Dravosť, i, f. Raubbegierde, räuberisches
Betragen. Svléci s sebe dravosť. Plk. Kudy
liščí chytrost' prolézti nemohla, tudy vlčí dra-
vosť proraziti usilovala. Sych. D. řeky (reis-
sender Lauf), řeči (drsnosť). Jg.

Dravstvo, a, m. Raubgeflügel. D.

Dravý, reissend. D. řeka, pták, zvíře, zvěř,
řeč. Us. Dravé drápy (ku př. krahujce, které
derou). Rkk. Dravá řeka (prudká), d. potok.
Jg. D. řeč (drsná). Dráždíte nás dravou řečí.
Sych.

Draze, komp. drážeji, dráže, dráž. Vz
Drahý. Theuer. To nepřijde draze. D.

Draž, i, draže, e, dražba, y, f., drážka =
žlábek vydlabaný, do kterého se čep jiného
dřeva (trhanice) vpouští, D., něm. Fuge, Falz,
Nuth.

Dráž, i, f., drahosť, drahocennosť. Kat.
245., 1053.

Dražák, u, m., teneto na ryby. Bern. Ein
Fischnetz.

Dražba, y, f., veřejný prodej, Licitation,
Auktion, öffentliche Feilbietung, Versteige-
rung. Jg. D. veřejná, sestupná (kde se prodá
i tomu, kdo méně podá, než se žádá). Šp.
Dražbou veřejnou něco prodati, koupiti;
dražbou peníze stržiti; výmínka dražby; pro-
volání, stání v příčině dražby; lhůta k dražbě.
J. tr. Stání v příčině dražby; žadatel za
dražbu. Sp. V cestě dražby něco koupiti,
šp. m. dražbou n. cestou dražby. Vz Cesta.
Kdo dražbou něco obdrží (dražební obdržitel).
Er. D-bu někomu povoliti; k žádosti jeho
povolila se mu dražba. Bs. Peníze dražbou
stržené,; dražbou nějakou věc na sebe při-
vésti. Šp. D. zabavených statkův; d-u ohlásiti,
míti, držeti; do d-by něco dáti. Nt. — D.
= drážení, Falz. Techn.

Drážďany, gt. Drážďan, m., pl., dle Jo-
lany:, mě. v Sasích, Dresden. D. od drezga
(driezga, dřiezha), vXtj, silva, les. Prk. —
Drážďanín, Drážďaňan, Drážďanka, Jg.; dráž-
ďanský (Dresdner-). — Mnoho jich z Drážďan,
žádný z Berouna (mnoho ženichův, žádný



	303

	Drátárna, y, f., drátovna. Drahtmühle. Jg. Drátařský, Drahtbinder-. Drátek, tku, m. Drátky, kterými se loutky ve hře pohybují. Jg. Chodí jako na drátkách (obratně, zpanštile). Us. Vz Chození. Č. — Ostatně vz Drát. Dráteník, a, m., vz Drátař. Drátěný, Draht-. D. lana, provaz, štětka, Vys., Rk., klec, pero, okno, mříž, řetěz, síto, Šp., košile. Rk. Dratev, tve, dratva, y, dratvice, e, drat- vička, y, f. — D. = niť vícepramenná. Der Draht, gedrehter Faden. Sal. — D. = nit šev- covská na koncích štětinami opatřená. Der Schuster-, Schuhdraht. Ševci do dratví po- třebují štětin vepřových. D. smolená, nasmo- lená. Jg. Poslechni, jak táhne jedno za dru- hým, co dratev za štětinou (připovídá něco pravdy, zatím chytře cosi jiného uvésti chce). Č. D. bílá n. žlutá přešívací; d. nabírati. Šp. Vz Dratva. Dratevník, a, m., dratvy dělající. Troj. Schusterdrahtmacher. Rk. Dráti, deru, déřeš (dříve také: dýřeš; v obec. mluvě: dereš), déře, déřeme, déřete, derou; deř, deřte; dera (ouc), dral, drán, dráni. Tedy r před sponou e se měkčilo v ř: peru, péřeš. Nyní v obec. mluvě již jen: deru, dereš. Brt. schvaluje řeč obecnou a Prk. praví, že neprávem se i měkčí i dlouží, cf. ženeš; proč se nedlouží též déru, béru, dérou, bérou? — Drávati. D. = rukama, prsty, nehty, drápati, mit den Händen, Fingern, Nägeln reissen, zerreissen, zerren; durch den Gebrauch reissen; bíti, schlagen, prü- geln; loupiti, rauben, plündern. Jg. — abs. Liška dere (loupí). D. — co: peří (schleissen; v již. Čech.: odrhať, Kts., na vých. Mor. drhnouť. Brt. ), louč, schleissen; sukni, šaty, obuv (trhati), lýka, schälen, lid (dříti), lišky (dáviti se). Jg. Vepř hladný dere vor a kvičí. L. Jakoby peří dral (o věci snadné se říká). Ros. — komu co z čeho: vlasy z hlavy si d. Dal. D. někomu peníze z hrsti. Svěd., Solf., Jd. — co čím: líce nehty. Háj., Pass. — co komu: šaty (= nutiti, tahati ho k něčemu). Nevelmi dal na sobě dráti šatů (se nutkati, aby zůstal). Br. — co na kom, kde: šaty. Us. Nedal na sobě dráti šatů (se nutiti, aby zůstal). Kom. — se, reis- sen, trhati se, děravěti; bíti se, sich zanken, raufen; tisknouti se, tlačiti se, sich drängen. Jg. Šaty se derou (trhají). Když se lýka derou, tu na ně i s dětmi. Prov. Derou se, jako dva koti (perou se). Jg. Víno se dere ven (tlačí se ven). Kam se dereš? Ros. — se s kým (práti se). Solf. — se s kým oč, táhati se oč, sich um etwas raufen, reissen, Jg.: o zboží. Jg., Jd. S nimi se o mošny draly. Jir. dh. Oč se tam derou ? Us. — se komu kam. Cos mu do srdce se dralo. Hlas. — se kudy kam. Dere se po skalách k němu. Har., Jd. D. se přes příkopy. " Plk. Úsilno sě drúce k siemu chlumku. Rkk. 50. Dráti se houštím. Er. Kyt. 88. — co kdy. Draly peří každého večera, ob den. — co jak. Dral ho bez milosrdenství (dřel ho). Dratina, y, f. Drahtseil, Rk. Drátiti, il, ěn, ění, drátívati, stricken. — co: punčochy. Krok; lépe: plésti. Jg.	Drátky, vz Drátek. Drátník, a, m. = drátař. Dratník, u, m., čásť kosy, lišta od holi k pružince vedená rovnoběžně se sloupkem. Us., Jg. Drátovati, špatně drátovati. Pk., Bž. — co: hrnec, mit Eisendraht überziehen. — čím: silným drátem. Drátovitý, drahtähnlich. Krok. Drátovna = drátárna. Drátový. D. síto. Draht-. Dratva, y, f. = dratev. Když švec šije, má sídlo, štětinu a d-vu; štětina za sebú vtáhne dratev. Št. Vz Dratev. Dráva, Drava, y, f., lépe než: Dráv č. Drav, u, m., Jg., řeka Drau v Rakousku (v Tyrolsku, Korutanech, Štýrsku, Uhřích). Dráva, Drav. V. Drávati, vz Dráti. Dravec, vce, m., dravé zvíře, Raubthier. Mezi dravce dva, tigra a lva. Puch. — D., pták dravý. Raubvogel. Pták dravý, loupežný, lovní, škodný. Šp. Dravec a) denní: čeleď nohův, čeleď supův, č. sokolův; b) noční: čeleď sov. S. N. Vz Pták. Dravnicovina, y, f., Chelidonin. Presl. Dravosť, i, f. Raubbegierde, räuberisches Betragen. Svléci s sebe dravosť. Plk. Kudy liščí chytrost' prolézti nemohla, tudy vlčí dra- vosť proraziti usilovala. Sych. D. řeky (reis- sender Lauf), řeči (drsnosť). Jg. Dravstvo, a, m. Raubgeflügel. D. Dravý, reissend. D. řeka, pták, zvíře, zvěř, řeč. Us. Dravé drápy (ku př. krahujce, které derou). Rkk. Dravá řeka (prudká), d. potok. Jg. D. řeč (drsná). Dráždíte nás dravou řečí. Sych. Draze, komp. drážeji, dráže, dráž. Vz Drahý. Theuer. To nepřijde draze. D. Draž, i, draže, e, dražba, y, f., drážka = žlábek vydlabaný, do kterého se čep jiného dřeva (trhanice) vpouští, D., něm. Fuge, Falz, Nuth. Dráž, i, f., drahosť, drahocennosť. Kat. 245., 1053. Dražák, u, m., teneto na ryby. Bern. Ein Fischnetz. Dražba, y, f., veřejný prodej, Licitation, Auktion, öffentliche Feilbietung, Versteige- rung. Jg. D. veřejná, sestupná (kde se prodá i tomu, kdo méně podá, než se žádá). Šp. Dražbou veřejnou něco prodati, koupiti; dražbou peníze stržiti; výmínka dražby; pro- volání, stání v příčině dražby; lhůta k dražbě. J. tr. Stání v příčině dražby; žadatel za dražbu. Sp. V cestě dražby něco koupiti, šp. m. dražbou n. cestou dražby. Vz Cesta. Kdo dražbou něco obdrží (dražební obdržitel). Er. D-bu někomu povoliti; k žádosti jeho povolila se mu dražba. Bs. Peníze dražbou stržené,; dražbou nějakou věc na sebe při- vésti. Šp. D. zabavených statkův; d-u ohlásiti, míti, držeti; do d-by něco dáti. Nt. — D. = drážení, Falz. Techn. Drážďany, gt. Drážďan, m., pl., dle Jo- lany:, mě. v Sasích, Dresden. D. od drezga (driezga, dřiezha), vXtj, silva, les. Prk. — Drážďanín, Drážďaňan, Drážďanka, Jg.; dráž- ďanský (Dresdner-). — Mnoho jich z Drážďan, žádný z Berouna (mnoho ženichův, žádný