305

stran přísloví: a) Výmluva, b) Trampoty.
Č. — se s kým. Drb se kůň s koněm, vůl
s volem a svině se sviní. Pk. — koho jak.
S posměchem jich drbl. Bl. Drbal psu kůži
proti srsti. Us. — se o co: o zeď. Us. —
co s čeho: nečistotu s těla d. V. — se do
koho. Zdrbl se do ní (zbouchl, zamilo-
val, verliebte sich). Us. — se kde (za čím,
po čem, v čem). D. se za ušima (pykati).
Solf. D. se v hlavě. Er. P. 74. Já sám se
v tom psaní hyzdím a drbi. Jel. Drbal se
po celém těle. Us. — že, aby. Drbal se, že
ho to svrbělo, aby svrbění na čas umírnil.
Us. —

Drbiti (strč. ) = museti, musiti. Tuto drbi
do moravské kroniky zajíti. Dal. Sraziti nám
drbí Ludiek voje. Rkk. 11.

Drbna, y, f., drbalka, Kratzerin. — D. =
cundra, šlundra. Vettel. To je stará drbna. Us.

Drbnouti, vz Drbati.

Drbohlav, a, m. (kdo hlavu drbe) = ne-
rozhodný, pohodlný, líný, ein unentschlos-
sener, fauler Mensch. Rk.

Drbolec, lce, m. = drbač. Na Slov.

Drboliti = drbati. Na Slov.

Drc, u, m., rána, udeření, Schlag. Ten
dostal d. Ten si dal d. Us. v Plz. Prk. —
D., špatný vtip, Holzwitz. Prk.

Drcati, drcnouti, nul n. drcl, ut, utí;
drcávati = uhoditi, uraziti, zavaditi, anstossen.

— abs. Pr. el drcá. Ten drcl. Mor. — koho
= slovy kárati. — se do čeho. Vz Chmel.

Drcení, n., das Bröckeln; Vernichten.

Drcenka, y, f., drcená polívka, geriebene
Suppe.

Drckem choditi = drobným krokem
choditi. (V Krkonoš. ). Kb.

Drček, čku, m., na Slov., die Trille.

Drčeti, el, ení = hrčeti, drnčeti, rasseln.

— abs. Vůz drčí. Trouby drčely. — kde.
Pramen pod skalou drčí. Vid. list. — D. =
křičeti jako někteří ptáci. Žluva, jeřáb drčí.
Us. — Jg. — na koho (zevlovati naň). Rk.

Drčlák, u, vz Dršlák.

Drdati, = škubati, dráti. Us. Odrdaný klas
(otrolený, oškubaný). — D. = kvapiti kam
cestou bez účelu. Mrk.

Drdlati = mumlati, brebtati, odmlouvati.
Udrdlaný. Us. na Mor. a Slov. Brt.

Drdlavý vdovec (mumlavý). Sš. P. 198.

Drdlice, e, drdlička, y, f., chocholouš,
Haubenlerche. Us. u Bydž.

Drdol, u, m., drdolek, lku, drdoleček, čku,
drdolček, drdolka = chochol vlasů, čub, ču-
prina, Schopf, Haarschopf. Smrť je plechaté
lebky a proto zadržeti se nedá, poněvadž
drdolu nemá. D. — D. = vlasy pletené a okolo
jehly ovité, vrkoč n. kotouč vlasů hřebenem
stužených, zapleták, Haarnest. D. Na Plaště
drndol. Prk. — D. — chocholka na hlavě
slepičí, ptačí, Busch. D.

Drdolatosť, i, f., jakosť drdolatého.
Schopfigkeit. Jg.

Drdolatý, chocholatý, schopfig. Us.

Drdy, pl. Ten má drdy (nemá pokoje).
Der hat Reissen. Us.

Dře — dřel, zastr. D. — D., e, f. D. ledu,
Eisstoss.

Dřebění, n., das Steilsein. Prk.

Dřebnouti, dřebsti, zastr., steif sein. Mat.
verb.

Drebo-lík, -lil, -til, a, m. Schwätzer. Rk.

Dreboliti = žváti, breptati, plaudern.
Omyl.

Drebotiti = dreboliti.

Drebta, y, f., žvástal, Schwätzer. Us.

Drečeti, el, ení = někde meškati, čuměti,
ležeti, státi, sitzen. Zůstal tam d. Nezůstaň
tam d. — kde: při svatbě. Jg. Sníh na
horách přes svátky velikonoční drečel. Us.
— Jg. — D. = opřen býti oč. Smeták drečí
na zdi. Us. v Plz. Prk.

Dřeh, u, m. = drn, Rasen. Tráva hustá
jako d.; pšenice stoji jako dřeh (místy říkají:
jako břeh). Us.

Dreifache Reihen, něm., řady trojité,
potrojné.

Dřemelák, u, m., Fraueneiche. Mk.

Dřemlík, a, m., rod sokolí. Presl. Zwerg-,
Blaufalk.

Dřemota, zastr. = dřímota. Aqu. Schläf-
rigkeit.

Dřemotný = ospalý, schläfrig. Aqu.

1. Dřen, dřen, ě, střen, ě, stržeň, žně,
stržen, u, zřeň, ě, m. = duše dřeva, das Mark,
der Kern der Bäume, medulla. Jg. Sloupkové
rostlin nejvíc jsou dutí, jako při obilí, někdy
dřeněm naplněni, jako při třtině. Jg. — D.
= mozk, čís v kosti, das Beinmark. Jg. —
D. — prostředek nějaké věci, das Mittlere
eines Dinges. D. řetkve, jádra, v nežitu
(tvrdší částka). D. — D. = der Kern, das
Beste einer Sache, výbor, tresť, jádro, květ,
nejlepší část' něčeho. D. vojska. L. — Jg.

2. Dřen, ě, f., louč, dračka, Leuchtspan. Us.
Drenčeti, drenčiti = drečeti, drečiti. Us.

na Plz. Prk.

Dřenek, nku, m., nerost, Steinmark.

Dřenice, e, f. To byla d. ! (veliká práce),
Schinderei, Rackerei. — D. = válení-se ker
ledových, Eisstoss, Eisgang. Nebezpečenství
od d. Tab. lid. Ta letošní d. stojí za podí-
vání. Sych. — Jg. D. = lopotné učení se,
das Büffeln. Prk.

Dřenitosť, i, f. Markigkeit.

Dřenitý, markig. Vz Dřeň.

Dřenky, pl., f. = pastrnák, rostl. Aqu.

Dřeňový, co má dřeň, duši, stržeň. D. —
Z dřeně, Mark-. D. kyselina, Gallardsäure.
Chym.

Dřený, geschunden. D. hrách, gerieben. Jg.

Dřep, u, m., das Hocken. V dřep! hockt!
Čsk.

Dřepana, gt. Drepan, pl., n. (dle „Slovo"),
mě. Sicilie, nyní Trapani. — Drepanský.

Dřepčiti, dřebčiti, il, ení = křepčiti,
tanzen. MM.

Dřepěti, 3. pl. -pí, ěl, ění; dřepívati,
hocken. Pořád doma dřepí. D. Dřepí jako
dudek. Puch. — kde. Dřep na zemi (seď).
Us. D. u knihy. Nt. — si kam. Dřepni si
na lavici (sedni si).

Drepsiti = dreptati.

Dreptač, e, m., der Trippeler; 2. der
Schwätzer. Br.

Dreptati, dreptám a drepci, al, áni; dreptiti,
il, ění; drepsiti, il, ení = drobné kroky
staviti, trippeln; breptati, lallen, stammeln.

- čím. Ptáček dreptal nožkami. Jg. — čím