Předchozí (305)  Strana:306  Další (307) |
|
|||
306
|
|||
|
|||
odkud kam. Zlý drepce nohama z kouta
v kout. Jg. — po čem: po blátě. Jg. — co: mnohé věci více dreptali (lallten) než vyslo- vovali. Rozm. Fil. s Pravd. — Jg. — Dreptati = breptati. Us. na Plaště. Prk. Dreptavosť, i, f., breptavost'. Jg. Stam-
melnde Art im Reden. Jg. Dreptavý, breptavý. Jg. D. a drsnatý
jazyk. Vš. Stammelnd. Dreptiti, vz Dreptati.
Dresnek, u, m., dává se ptákům místo
semence. Jg. Dressovati, z fr., cvičiti, učiti, abrichten,
zurichten, dressiren. Dřeštěl, e, m. = dřišťál. Rk.
Dřeštělice, e, f. Berberisbeere. Rk.
Dřesva, y, f., Hornstein. Krok.
Dřetiti (vábiti ?) — koho ke komu čím.
Tiem lid k sobě dřetíš. Alx. 1130. Dřevák, u, m., čtyřhranný košík na dříví
do pokojův, Holzkorb. č. — D. = dřevárna, Holzlege. Us. — Vz ostatně Dřevěnek. Dřevař, e, m., drvař, kdo dříví dělá, pro-
dává. Jg. Holzhauer; Holzhändler. Dřevařiti. Us. Holzhandel treiben.
Dřevařka, y, f. Holzhändlerin.
Dřevárna, drevárna (na Slov. drvárna),
y, dřevnice, e, f.. V., dřevník, dřevák, u, m. Holzlege. Dřevařský, Holzhändler-. D. obchod. —
Dřevařství, n. Holzhandel.
Dřevce, e, n. (zastar. dřevec, vce) —
násada (u kopí, praporce atd. ). Schaft. V. — D. = samo kopí, Spiess, Lanze. Dlouhé jezdecké d. V. Dřevci házeti, bodati, prorá- žeti. Jg. — Boží dřevce, dřevinka, brotan, Stabwurz. Stojí (n. Rostlý) jako boží dřevce (= štíhlý a rovný jako brotan. Vz Tělo. ). Č. Dřevčík, a, m., dřevěnka, y, f., druh
chocholouše, Haubenlerche. Dřéve = dříve.
Dřevec, vce, m., ein Fauler; 2. die Ranke,
das Sophienkraut. Rk. — Vz Dřevce. Dřevek, vku, m., Holzstein.
Dřevěnek, nku, m., dřevěný střevíc, dře-
vánek, trepka, dřevěnka, dřevák, na Slov. krbec, Holzschuh. D. V Příbrami d. = celý dřevěný střevíc; je-li však nárt kožený, sluje: bác, u, m. Prk. Dřevěněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zdře-
věněti, dřevěnívati = zu Holze werden; trnouti, tuhnouti, starren. — komu. Nohy mi zdřevěněly. Us. — čím: strachem dře- věněti. V. Údy mi leknutím dřevěněji. Sych. Dřevěnka, vz Dřevěnek; 2. dřevčík; 3.
nemehlo. Us. Dřevěnkář, e, m., kdo dřevěnky dělá.
D. Holzschuhmacher. D. Dřevěný, dřevený, (zastr. drvený) = ze
dřeva, hölzern, von Holz. D. korbel, most, stavení, noha, nádobí, palice, truhlice, střevíce (dřeváky), klín, hřeb, V., uhlí, šroub. Nz. Panská milosť a víno v konvi dřevěné přes noc zvětrají. Záv. Stojí zde jako dřevěný panák (hloupě, neohebně, plump, unbiegsam). Měl se k tomu jako dřevěný panák. Us., Jg. — D. = v dřevě jsoucí: d. červ, Holzwurm. Jg. — D. = ze stromu, od stromu, Baum-. D. olej, houba, kůra, dehet, líh, ocet, ether. Jg., Nz., Rk., S. N. (vz S. N. ). |
Břevesa, ves, pl., n. = dřeva, stromy. Rkk.
Dřevičí, n., das Gebüsch, Gehölz. Ek.
Dřevina, y, f., Holzbestand; 2. = dřevisko.
Rk. — Dřevinka, y, f., Stabwurz, Aberraute.
Dřevinková voda. Č. Vz Dřevce. Dřevisko, a, m., špatné dřevo n. strom.
Us. — Dřeviště, ě, n. Holzplatz. Rk.
Dřevitý, holzähnlich. Rk.
Dřevnatěti. Jetel d-tí. Puch. Holzig werden.
Dřevnatina, y, f, země ze shnilého dříví.
Jg —
Dřevnatka, y, f., hruška. Us. Eine Art
Birnen. Dřevnatosť, i, f., dřevnosť, dřevnatosť,
Zlob., Holzigkeit, holzigesWesen; Holzgattung. Dřevnatý. D. = co dá mnoho dříví,
holzreich. D. pramen. Ros. — D. = ke dřevu podobný. D. kolník, rostlina. Us. Holzicht. Dřevnice, e, f. V. Vz Dřevárna, Dřevník.
Dřevník, u, m. Do d-ku dříví složiti;
v d-ku dříví řezati, sekati, štípati; do d-ku pro dříví jíti; z d-ku dříví do kuchyně nositi. D., také: dřevnice, V, dřevárna. Holzkammer, -lege, -hof. Dřevno, drevno, dřevenko, drvenko, a,
n. = kus dřeva, ein Stück, Scheit Holz. Snadno najíti d., když chce psa udeřiti. L. — Dřevno, tři dřevna = šibenice. Oběsiti na dřevně. Pasovati koho na třech (tří) dřeven uzel (oběsiti). L. Dřevnosť, i, f. Šedá d. Vorzeit. Jg. — D.,
dřevnatosť. Dřevňov, a, m., mě., něm. Tachau.
1. Dřevný (drevný), dřevní (drevní). D.
červ, trh, kořen (= od dřeva, Holz-. ). Jg. — D. = lesnatý, waldig. D. hora. Rkk. 35. — D. = stromový, Baum-. D. peň, semeno, ovoce. L. 2. Dřevný, dřevní, dřívní; komp. dřev-
nější; adv. dřevně. — D. = který dříve býval, předešlý, der vorige, ehemalige. D. obyčej, D., štěstí, přívetivosť, ochotnost', čas, Br., život, Lact., veselí, Tkad., nepravosť, Žalm., list, Us.; dřevnější muž. Ms. pr. cís. Bolest' d. pocítila v srdci. Plk. D-ní Slované. Pal. — Dřevo, drvo, a, n., pl. dřeva (drva), dřívko,
a, dřevce, e, dřevečko, dřevíčko, dřívičko, dřívečko, dřevínko; Koll.; dříví, dřívičko. Dřevo, dn>vo = strom, dn. va = druva, dříví, skr. druma, sr. řec. ůcvc, tedy vzniklo t z u. Dřevo dříve = strom lesní, jako posud v již. Čech. Šb., Kts. — V obec. ml. sp. genitiv: dřívího m. dříví (dle „Znamení"). Holz. D. pevné, trvdé, měkké, těžké, lehké. Tvrdé dříví: dub, buk, břest, brslen, olše, jilm, ořech, jeřáb, bobovník, habřina (habr), pláňka, bříza. Měkké dříví: jeseň, kaštan, jedle, sosna, smrk, modřín, lípa, vrba, topol, borovice. D. listnaté: duby, buky, javory, jeseny, lípy, břízy; jehličí: sosny, jedle, smrky, borovice, jalovec. D. Dřevo zelené (čerstvé), vrchové (s koruny), vorové, k stavení (na stavení), k potřebě, k pálení, k palivu, Jg., klestové, D., hořné (dobře hořící, V. ), praskavé, V., olšové, dubové, bukové, smrkové, jedlové, habrové, borové, sosnové, lipové, modřínové, ořechové atd., Us., vorové, pramenové, plavené |
||
|
|||
Předchozí (305)  Strana:306  Další (307) |