307

n. výtonní, proutové, pařezové, smolnaté,
ležaté, suché, zkamenělé, Jg., laťové, tesané,
shnilé (hniláč), zpráchnivina, pokažené, suché
(souš, suš, souší, zvonoviny, krkošky), zdravé
(čilé), posluné, slabší v lese: poloulesí, use-
knuté: přerubek, od tesařův kradené: van-
drovka, mladé v lese: mlází, bez kůry: lu-
penec; stojaté n. na stojatě, nahnilé: palubeň;
zavilé (sukovité), k topení, na žlaby: žlabo-
vina; dříví z větví: ramlí, ramloví, haluzové,
ramlové d., oklestkové, větvové d.; syrové,
vyschlé, zetlelé, stýřilé, vetché, ležaté, štěpné,
posušité (které snadno schne), porazené,
zdělané, červotočivé, zčervočené, přestálé,
jadrné; v otýpkách: vázanec, povíječka; kterým
se prámy svazují: stonek, povíječka; na dno
sudu, na porážení, vykázané, přijaté, pokra-
dené, odevzdané, štípané, srovnané (do sáhů),
rozřezané, prodajné, Šp., na porážení, J. tr.,
Šp., amarantové, anghikové, atlasové, balša-
nové, borovičkové, břestevcové, cedrové,
citronové, červené barvířské, česnekovníkové,
ebenové, fenyklové, francouzské, hadí, hebe-
nové, horkeňové, chyníkové (blamaté, žílo-
vané), jalovcové, kaliaturové, kaštanové,
kašťové, královské, kvajakové, kvasiové, ma-
hagonové n. mahonové, mancinellové, mramo-
rové, muší, myší, olivové, ořechové, orličí,
palisandrové, pantoflové, rajské, růžové,
santalové n. sandalové, sapanové, sasafrasové,
simarubové, skořicové, sladké, svaté, svaté
pravé, tamaryškové, tisové, visetové, zera-
vové, zimostrázové n. zimozelové, žluté
barvířské, zmijovicové, železné, žluté uherské
n. albánské. Kh. Zavilosť, vývoz, výkaz, sáh,
kus, poleno, cena, prodej, sazba, seznam,
přijetí, účetník, náruč, otýpka, kradení,
škůdce, hranice, halda, ráz, dostatek, nedo-
statek, druh dříví (dřeva); d. k sušení,
k pálení, k stavění; popel z dříví, klín ze
dřeva (dřevěný), míra na dříví, loď se dřívím;
vůz, ukázka, lístek, účet, nosidla na dříví;
obchod se d.; právo k d., J. tr.; účet, užitek,
výnos z d. Šp. Dříví k horám (dolům), do
dolův, k šachtám, na uhlí, na trouby. Vys.
Obchodník se dřívím. Rk., Šp., J. tr. Dům
ze dřeva (dřevěný). Jg. Dříví štípati, roubati,
kálati, sekati rozštípati, tesati, páliti, voziti,
sbírati, káceti, řezati, v lese porážeti, na
hřbetě nésti, na trakaři vézti, krásti, koupiti,
prodati, na oheň klásti, přikládati, lámati,
skládati, s vozu shazovati, do dřevníku rovnati,
klestiti. Us. Z každého dřeva oheň pálí (ze
všeho užitek béře). Prov. na Slov. Vedlé
suchého dřeva i zelené (mokré) shoří. Vz
Společnost'. Lb., Č. Ne každému dřevu do-
stane se býti fládrem. Č. Ne z každého dřeva
n. kamene obraz sv. Václava móž vyřezán
býti. Vš. VII 15. Ne z každého dřeva (ka-
mene) sv. Václav (socha). Č. Jaké dřevo,
taký cvik. Do hrubého dřeva hrubý cvik
(klín) dáti třeba. Č. Klíčem dříví štípati,
a sekerou dvéře otvírati. V. Pečlivý hospodář
má v dome svém staré seno, máslo i sýr,
žito i drva. Rozm. otce. Do lesa dříví nikdá
nevoz a do moře vody nenos. Prov., Jg.
Hezký jako pos.. né dřevíčko po dešti.
Prov. Buď ty, táto, jdi pro dříví a já budu
doma; anebo já zůstanu doma a ty jdi pro
dříví. Na Mor. Na suchém dřevu těžko trhati

listí. Šp. Vz Rostlina. — D. = d. k jisté
potřebě určené; dřevěný nástroj. D. k stavění,
laťové, stavěcí, tesané. Jg. Loďka z jednoho
dřeva vysekaná. V. D. stavební n. stavěcí,
na stavbu. Nz. Dříví na prkna řezati. V. —
D. = v bibli dřevo kladeno za kříž n. šibe-
nici, též za modlu. Na dřevě visí. Br. — D.
= násada u kopí, kopí samo. Schaft der
Lanze, die Lanze selbst. Arch. III. 385. Na
dřeva vyzvati. D. Vzíti, dáti na dřevo — na
službu vojenskou s dřevem. L. — D.
strom, Baum. Když list s dříví padá. Krab.
Údolí dřívím porostlé. Jel. Dříví k stavení
mýtiti. V. Dřevo kam se šine, tam padne.
Vz Hloupý. Lb., Jg. Dřevo křivé a zavilé
nebývá rovné. V. Posiekachu vsie drva. Rkk.
Stoji lipka, stoji, dřeva vysokého, lista širo-
kého. Sš. P. 151. Vz Strom, Kláda. — D.
= stůl. Peníze na dřevo (při lirách o peníze).
Us. Mrk.

Dřevodělník, a, m., Holzarbeiter. Um. les.

Dřevojed, u, m., vz Oměj.

Dřevojedec, dce, m., der Holzesser. Aqu.

Dřevokaz, u, m., domácí houba. Haus-
schwamm. — D., a, m. Holzwurm.

Dřevolez, a, m., menší datel bílý, Specht. Č.

Dŕevolom, u, m., der Baumbruch, za větru.

Dřevomorka, y, f. Baumschwamm.

Dřevonohý, stelzfüssig.

Dřevonoš, e, m., Holzträger. Aqu.

Dřevoplav, drvoplav, u, m., Holz-
schwemme. Boč.

Dřevořez, u, m. Holzschnitt. Techn.

Dřevořezba, y, f., Holzschnitt; -řezbář,
-řezec, zce, m. Holzschnitzer; -řezbářství, n.
Holzschnitzerei. Rk.

Dřevořezný obrázek. Holzschnitt. Hanka.

Dřevo-rub, a, m. = dřevosek; -ryjec,
jce, m. Holzstecher. Rk.

Dřevo-ryjecký ústav, ein xylographisches
Institut; -ryt, u, m., rytina, y, f. Holzschnitt,
Xylographie. Rk.

Dřevo-sek, -štěp, drvoštěp, a, dříví-
štípač (V. ), e, dřevoštěpec, pce, (na Slov. ),
m., der Holzhauer. — Dřevosek = tesař,
Zimmermann. Háj.

Dřevoštěp vz Dřevosek.

Dřevotoč, na Slov. drevotoč, e, dřevo-
vrtek, tka, m., der Holzwurm. Veleš.

Dřevotočina, y, f., drvotočina, Holz-
mehl. Us.

Dřevovina, drvovina, y, f., základní hmota
dříví surového. Holzstoff. Techn.

Dřevovrt, a, m., Holzwurm. Na Slov.

Dřevový, dřevný, Baum-, Holz-. D. kůra,
Us., ocet. Techn.

Dřez, u, m., dřízek, lépe: střez. Schaff.
Na Mor. zřez. Brt.

Dřezati, drzati, chvěti se, třásti se, zittern.
Kat. 2803.

Dřězha, y, f., zastr., tříska, Span.

Dřežděti, 3. pl., -dí, ěl, ění. — na koho
= vytřeštiti oči na koho, Jemanden angaffen.
Lom.

Drglúvať, drgnuvať; drgnuje od zimy
= zima jím potřásá. Na Slov. Der Frost
schüttelt ihn.

Drh, u, m., uzel, zádrh, ein Knoten. L.

Drhák, u, m. D. je z houně, věchet ze
slámy. Na Mor. Hadra. Hader.