309

Muška. Berou mne d-ty (= chce se mi spáti).
Us. na Mor. Brt.

Dřímotati = dřímati. Na Slov.

Dřímotnosť, i, f. = dřímavosť.

Dřímotný = dřímavý. Aqu.

Dřín, u, dřínek, nku, dříneček, čku, m.,
rostlina bezovitá, Hartriegel, Kornellkirsch-
baum, Hornstrauch. D. zelinný, přeslínatý,
obecný, velobalný, rezavý, bílý, plsťnatý,
tuhý, drsný, latnatý, střídavolistý. Rostl. — D.
někdy šp. m. modřín. Jg. — D., posvět,
ein grosser Span. Jg.

Dřináček, čka, m. Fugenkäfer. Rk.

Dřinčák, u, m., nůž k řezání třísek,
loučník, Schleissenschnitzer. Na Mor.

Dřinčiti, il, en, ení; dřinknouti, knul
a kl, ut, utí = udeřiti, schlagen. Na Mor.
břinknouti. Vz Břinkati. Mřk. — po čem:
někoho po hubě, od čeho: od ruky = ude-
řiti. Na Mor., Jg.

1. Dřínka, y, f. = dřín; hůl dřínová;
ovoce dřínové, Kornellkirsche.

2. Dřínka, y, f., dračka ku svícení. D. Span.
Dřinknouti, vz Dřinčiti.
Dřínkovka, y, f. Kornellstock; Brant-

wein aus Kornellkirschen. Rk. Vz Dřínovka.

Dřínkový, vz Dřínka, 1. D. jahody, V.,
kopí. Cyr. Speer aus Hartriegelholz.

Drinopl, u, m., mě. Adrianopel v Turcích.

Dřínoví, n. = dříny, Kornellbäume. Rohn.

Dřínovice, e, f. = dřínovka. Na Slov.

Dřínovitý, k dřínu podobný. D. rostliny.
Rostl.

Dřínovka, y, f., dřínová hůl, Stock vom
Kornellbaum, dřínka, dřínovice; 2. vodka
z dřínek. Jg. Brantwein aus Kornellkir-
schen. Jg.

Dřínový, dřínkový, Kornell-. D. jahody
(dřínky), hůl (dřínovka). D. (lépe: modří-
nová) pryskyřice, Kom., terpentýna. V.

Dřípa, y, f. Dřípy = cáry. Puch. Fetzen,
Hader.

Dřípati = trhati šaty, reissen. D.

Dřípnatý, podobný dřípám. Vz Dřípa.
D. kraj. Rostl.

Dřípnovičník, u, m., rostlina mechovitá.
Rostl.

Dřískoň, ě, m., mluvka, Schwätzer. Us.

Dřist, u, m., dřistek = řídké lejno, chvist,
dřistlina, die Exkremente. Na Slov., Bern.

— D., chvistačka, Bauchfluss. Bern.
Dřistač, e, m. = dřistal.
Dřistačka, y, f. = chvistačka. Vz Dřist.
Dřistal, a, m., chvistač, kdo má chvi-

stačku, der den Bauchfluss hat. — D., dři-
šťál, u, m., na Slov. drýša, rostlina, berberis,
Berberstaude, -baum. D. obecný (dráč), vy-
krojený, nachýlený, celolistý, osinatý, malo-
květý, hlohový, jinotrný, sivý, jednojadrý,
širokolistý, prohýbaný, latnatý, zakulatélý.
Rostl., Jg.

Dřistálový. D. jahůdky. Zlob. Berberis-.

Dřístati = chvístati. Na Slov. Bauch-
fluss haben.

Dřistlina, y, f. = dřist, dünne Exkre-
mente, dünner Kotli.

Dřišťál, u, m. Berberisbaum. Vz Dřistal.

— Dřišťálka, y, f., Berberisbeere. — Dři-
šťálkový, Berberisbeer-. — Dřišťálový,
Berberis-.

Dříštiti, il, ěn, ění = praštiti, schmettern,
werfen. — kým o co: sebou o zem. Us.
(Marek), Rk.

Dříti, dru, dřeš, dře, dřeme, dřete, dřou,
(na Mor. deru, dereš, dere, dereme atd. Brt. );
dři, dera n. dra (ouc), dřel, en, ení; dřívati.
Pozn. Před sponou e a před i mění se r
v ř. D.: = z kůže n. z kory stahovati, lou-
pati, schinden, schälen, abziehen; nouzi trpěti,
hungern; loupiti, schinden, berauben, plün-
dern; bíti, týrati, misshandeln, plagen. Jg.

— abs. Ten hospodský dře, jest pan odři-
hosti. D. — co, koho. Dobytek zdechlý
ras dře, zabitý stahuje řezník. Us. D. lýka
zelená. Prov., Jg. D. řemeny, D., nouzi, psotu
(nouzi trpěti), Jg., úlohu (büffeln), Us., lidi
(loupiti), Jg., Br., V., sedláky. D. — co čím.
Lstí a mocí někomu něco d. Kom. Lab. 60.
D. co nožem. Rk. — kdy. Za mízy lýčí
dříti (dokud čas, užiti ho). Č. (Mdr. 260).

— co s koho: řemeny se zad někomu. —
se. Led se dře. Us. Dokud se lýka drou,
tehdy na ně s dětmi jíti. Jg. Někam se d. =
dráti se, sich drängen. Rkk. — se kudy
kam: lesem k chlumu. Rkk. — se na koho

=1. mnoho pracovati; 2. osupovati se.
Pořád abych se na vás dřel. Us. Což se tu
na nás dřeš a domlouváš? Kram. — koho
jak: s ukrutenstvím. Chč. 444. D. bez nože
(loupiti, utiskovati). Us. — aby. Dře lidi,
aby zbohatl.

Dříve, dříveji, dřív (zastar. dřéve) =
prve, časněji, vorher, früher, vor, bevor,
erstlich, vorerst, ehe. Jg. D. než se naděje.
V. Čím dříve, tím lépe. Čím dřív, tím líp.
Lb. Dříve sám se uč, než jiné učíš. Dědic
dřív ustanovený. D. D. sta let. Plk. D. tří
let všecky vyplení. Br. Dřív čtyř let koně
k jízdě nebéře. Vrat. D. hodiny, pomyšlení.
V. Dříve času se narodil. V. Zemříti d.
jiného. Děti d. let rozumných zemřely (než
dospěly). V. D. roku toho pykati bude. Us.
Vz Genitiv. — Superlativ: nejdříveji, nej-
dříve, nejdřív = nejprve, am ersten, baldigst,
nächstens. On tam n. přišel, se dostal. Har.
Co nejdříve přijíti. Jg. Půjdu k němu, ale
nejdřív (nejspíše) nebude doma. Šb. Vz Než.

Dřívečko vz Dřevo.

Dříveji vz Dříve.

Dřívějšek, šku, m. Proti d-ku je lepší. Us.

Dřívější = bývalý, der frühere, vorhe-
rige. D. domácí pán byl lepší. Us. Bude po
dřívějším vyšetření trestán, nach vorherge-
hender Untersuchung. Řád stavění.

Dřívek, vku, m. Proti dřívku, im Ver-
gleiche zu dem Früheren.

Dříví vz Dřevo. — Dřívko vz Dřevo.

Dřívní = dřevní. D. obyvatelé, Sych.,
zvolení. Troj.

Dřivý, abreibend. Nej.

Dřízdačka, dříztačka, y, f. = sračka. Na
Mor. a v Klatv. Die Scheisse.

Dřízdati, dříztati = chvístati, sračku míti.
Die Scheisse haben. Na Mor. a v Klatov.

Dřízek = střez. Us. na Mor. Mřk.

Dřízha, y, f., zastr. = tříska. Rkk., Ras.
Ein Span. Vz Dřiezha.

Dřízhati = třísky štípati, schleissen, St.
skl. — 2. D., s třeskem lámati, co čím:
ruce kolem d.. V., zerschmettern.