313

drozde: Dá-li Bůh. (Když kdo k něčemu
budoucímu, nejistému se kosí, tím ho pama-
tujeme, což od zpěvu toho ptáka vzato jest).
Vz stran přísloví: Nejistota. Ros., Č. — D.
mořský (ryba). L.

Drozdice, e, f., samice drozdová. Šf.

Drozdovitý, drosselartig. Vz Pták.
Drozdový, Drossel-. D. maso atd.

Drozen, zna, m. = drozd, v Krkonoš.

Drozň, ně, m., zastr. = drozd. Mat. verb.

Drožďář, e, m.; drožďářka, y, f. Hefen-
händler, -rin.

Drožďárna, y, f. Hefenhaus. Rk.

Drožďavý, kalný, dick, hefenartig. Na
Slov. Jg.

Droždění, n., Verschalung. Chm. Us.

Drožděti = hustěti, dick werden. Jg.

Droždí, í, n., na Slov. drozdě, pl., f.;
kvasnice, der Germ, die Hefen, Gähre. D.
pivné, vinné, svrchní, podsadní (n. kvasnice),
D., vrchní, lisované, tvrdé. Kh. Kdo víno
vypil, vypij také d. Prov., Jg. — D. s pří-
hanou o lidech. A ktoby to všecko d. vy-
četl. Lut. Antik. Ms.

Drožďný, drožďový, na droždí, Hefen-.
D. putna. Us.

Drožka, y, f., rusky, od dróga = dráha;
tedy nepiš: droška. D. = lehký vůz s jedním
koněm. Droschke. Rk. Pravidla, ježto se tý-
kají ježdění s drožkou. Er. D-ku objednati;
drožkou, v d-ce jeti.

Drožkář, e, m., Droschkenhälter. Rk.

Drožkářský, Droschken-. D. řád, kůň.

Drslavý = draslavý; nepříjemný. Zlob.,
Plk. Rauh, unlieblich.

Drslenka, y, f., rostlina, trachymene. Rostl.

Drslík, u, m., calinum. Kali. Rostl. Nyní:
kysličník draselnatý. Bk.

Drslina, y, f., štěrbina na hrnci. Us. Ritz
am Topfe.

Drsňák, a, m., surovec, Flegel, Grobian. Us.

Drsnatěti, zdrs..., ěl, ění, rauh werden.

Drsnatiti, il, ěn, ění, rauh machen.

Drsnatosť, i, f., Rauhigkeit. D. k sobě
vespolek. Kom. D. hrdla = chřapavosť. V.
D. kůže se svrabem. V.

Drsnatý (zastar. drstnatý) = draslavý,
ostrý, přísný, tvrdý, ukrutný, zasmušilý, ne-
přívětivý, rauh, grob, holperig, roh, störrig.
Jg. D. cesta, kůže, hlas, hora, sukně, košile,
vítr (ostrý), skály, otázka, řeč, člověk, obyčej,
mravy, jazyk. Jg., D., V. Drsnatým hlasem
mluví (chrapavým). V. — od čeho. Drsnatý
od trní. V.

Drsnek, u, m., hornina, Trachyt. Krok.

Drsník, u, m., rostl., urena.

Drsniti, zdrs..., il, ěn, ění. Ros. Vz
Drsnatiti.

Drsnobýl, e, m., rostl., arctopus, die
Witsche. Rostl.

Drsnosť, i, f., Rauhheit, Rauhigkeit.

Drsný, drsničký, drsninký, drsňounký =
nerovný po vrchu, ostrý, krabatý, drsnatý,
rauh. D. verše, list, výprava, kaštan, vítr. Jg.

Dršlák, u, m., v obec. mluvě, šp. m.
cedník, cedidlo, cezák. Z něm. Durchschlag.
Jg., Sr. Seihgeschirr. V.
Dršťka, y, drštička, y, f., žaludek velikého
dobytka, zvláště druhý (čepec), Feistdarm,
Magen, Kuttel, Kragen. Jg., Novot. — Dršťky

krájené, vařené. D. prodávati. Jg. Spaříš
mu (mi) dršťky — studenou vodou (= marně
hrozíš. Nebojím se. Vz stran přísloví: Vy-
hrůžka. ) Č. — D. = žaludek člověčí, der
Magen, Kuttel. Dršťku si naprati, nacpati
(nažrati se). D. jde s processím; d. mne (n.
ve mně) štěká (o hladovém). Vz stran pří-
sloví: Hlad. Jg., Č. Dršťka bere bachore
k tanci. Vz Hladový. Ten má dršťku! (ne-
vymáchanou hubu), ein loses Maul. Us. —
Dršťky, pl., die Weiche des Bauches. Bránice
dršťky obvinuje. Kom. — D., pletená bavl-
něná čepice, která se může přes uši stáhnouti.
Na Mor. Mřk.

Dršťkáč, e, m., ein Dickbauch; Schrei-
hals. Rk.

Dršťkář, e, m., Kuttler.

Dršťkatý, mající velkou dršťku; 2. hladový,
hungrig. Us.

Dršťkový. D. polívka, Kuttelflecksuppe.
Dostals dršťkovou polívku ? (= byls plísněn ?)
Us. -

Drt, u, m., drť, i, f., prach z rozetřeného
dříví n. kamení, Sägmehl; Feilstaub; Schotter,
nebo ze suchého sena, slámy, jetele. (Mřk. ).
V d. obrátiti, uvésti (rozdrtiti, s prstí smí-
siti). Ros. Všecko v d. obrátí. Kom. Opak,
drtem vše obrátiti. Vz Zmatek, Nepořádek.
Č. Vítr celý háj opak drtem obrátil. Us. (Smrž).
Jest na drt (= opilý, na mol), č. Na d. něco
roztlouci. Šm. — Drť, Papiermasse. D. mletá,
Ganzzeug.

Drtek, tku, m., vz Drt. Zerbröckeltes.

Drtel, e, m., v horn., jistá doba k práci
ustanovená, snad z něm. Drittel, Dritttheil.
Gl. 41.

Drtiny, gt. drtin, pl., f. (drtina), od dr
(dr-áti, drtiti). Šf. D., drt, piliny, odpilky,
Sägespäne, Bohrmehl. Drvoštěp stromy pilou
řeže, drtiny odpadají. Kom. Ze slámy ne-
bude než sekanina a z prkna drtina, Prov.
Rek hubí lid jako drtiny. Puch. — Drtina,
y, m. = malý člověk. Us. v Krkonoš. Kb.

Drtiti, 3 pl. -tí, drť, -tě (íc), il, cen, cení;
drtívati = drobiti, reiben, bröckeln. Kom.
— co čím: sůl paličkou, sůl prsty do těsta
d. atd. — se. Us.

Drtivý, co drtí, zer-, aufreibend. D. kroupy
(padající). Mus.

Drtlivý, drtlavý = drobivý, bröselnd.
Koubl.

Drtník, u, m., Sägegrube, Sägespän-
grube. Vys.

Drtný, zerschmetternd. Rk.

Dru, vz Dříti.

Drůbek, vz Drob.

Drůbež, e (lépe než: drůbeř), f. = hro-
mada něčeho drobného, jako jsou drobné
ryby, drobný dobytek, zvláště slepice, ku-
řata atd., eine Menge kleiner Thiere, vor-
züglich Geflügel, Federvieh; auch kleine
Fische. Ros., Jg. D. pernatá, pitomá. Jg.
Drůbeži něco dávati, házeti, sypati. Us. D.
v prachu se popelí. Us. Letos d. kapá (scípá).
Sych. Co se kaprů, štik a všeliké drůbeže
prodalo. V.

Drůbežní trh. Us. Federvieh-, Geflügel-,
Fisch-. Jg.

Drůbežnice, e, f., Hühnerhändlerin, Us.