314

Drůbežník, a, m. Hühnerhändler. — D.,
u, m. Geflügelstall. Víd. list.

Drůbky, pl., m. Kaldaunen; junge Gans.
Vz Drob.

Drůbňava, y, f., rostl. Waldmeister. Vz
Mařinka.

1. Druh, a, m., soused, přítel, tovaryš,
Spicssgesell, Gesellschafter, Geselle, Kamerad,
Freund. Postavi sě silných muž k mužu, sě
týkachu druh druha širokýma plecema. Rkk.
19. Státi druh za druha. Šm. Má člověk
v manželství takového druha. 1). Druh druha
hledá (= našel si rovného. Cf. Vrána vedle
vrány sedá). Vz stran přísloví: Svůj, Rovný,
Podobný. Č. Dobrého druha pod koněm po-
znati. Lb. Radosť jest, když není zbytí, ne-
řestí svých druha míti. Vz Neštěstí. Lb. —
D., podřízený úředník. Gl. — D. = zeman
nižší bez statku. D., Gl. 41.

2. Druh, u, m. = třída, rod, pokolení,
oddělení, Gattung, Sorte, Schlag, Art. Jednoho,
stejného druhu, jiného druhu. D. D. obilí,
země, ovcí, rozkoší. Jg. Zboží nejlepšího,
nejhoršího druhu. — Vbotanice druh = spe-
cies, rod = genus; později, poněvadž druh
vždy má význam seřaďující, užito lépe: rod
= species, pokolení = genus. Jg. — K čí-
slovkám druhovým přidává se zbytečně
slovo druh: Písmo trojího druhu m.: Trojí
písmo. Také u: všeliký, všelijaký: Povésti
všelikého druhu. Mk. Výčep piva všelikého
druhu m. výčep všelikého piva. Zde se pro-
dávají různé druhy ovoce, lépe: Zde se pro-
dává ovoce různého druhu. Brt. — Vz stran
přísloví: Výčep, Výprodej.

Druha, y, ť. D. (strana) druzie postúpati
brání. Rkk. — Vz Družka.

Druhák, a, m., druhý po kom, druhý pohů-
nek, der Reitknecht, — D. = druhý roj včel. Jg.

Druhde = někde, kde jinde, anderswo. Jg.

Druhdy = časem, někdy, druhým časem,
zuweilen, manchmal, dann und wann, ein-
stens (jednou). V. Vz Někdy. By ne vždycky
se jim šťastně vedlo, ale druhdy také něco
nešťastného na ně přišlo. Jel. Sluší druhdy
u pravdy na hospodě pobyti. O štěst. Druhdy
kalný, d. čistý. Jel. A tak druhdy lépe bv
se zdálo rozumu neměti. Mudr. Až koráb ď.
na 3 lokty pod vodú bieše. Výb. II. 56. Aj
druhdy (= jednou) kněz káže poslu, by sě
páni všieci sněli na hrad. Rkk. 40. — Nyní
se často klade = před časy, dříve: Druhdy
to bývalo jinak. Druhdy bývaly turice svátky
boha války (Tura) u starých Slovanův, nyní
na Slov.: letnice, Jg.

Druhé = po d. Jat jest druhé král Václav
od svého bratra Sigmunda, Scr. II. 45(5.

Druhobok, u, m. Nebenflanke. Rk.

Druhobřidlice, e, f., Grauwackenschiefer.
Krok.

Druhodenní, -ý. V. — D. zimnice. D.
Jeden 2. Tag kommend.

Druhodomský, drodomský = z druhého
domu. Us. v Krkonoš. Vz Drodomský.

Druhohory = způsob hor, dle stáří dru-
hých mezi prvohorami a třetihorami, Uiber-
gangsgebirge. Jg. 1. Útvar triasový skládá
se ze tří hlavních souvrstev (odtud jeho
jméno) a) z pískovce pestrého, tmelem hlini-
tým, železitým n. křemitým slepeného; b)

z vápence lasturového, obsahujícího množství
lastur zkamenělých; c) z pestrého slinu. —
2. Útvar jurský (od pohoří jurského mezi
Švýcarskem a Francií) skládá se hlavně z vá-
pencův a dolomitův, které horniny se stří-
dají s vrstvami hlinitými a písčitými. Zka-
meněliny měkkýšů, ryb a ještěrův. — 3.
Útvar křídový (od vrstev bílé křídy) skládá
se z vápencův, opuk, z kvádrového pískovce,
jílu a slinu, jež se střídají. Zkameněliny jsou
měkkého původu, kapradiny, raci, měkkýši,
zbytky plazův a skořápky dirkonožců. (Vz
Křída). Vz Prahory, Prvohory, Třetihory,
Naplaveniny. Bř.

Druhokřemen, u, m. Uibergangskies. Krok.

Druhomanželství, n. Die zweite Ehe. Plk.

Druhorozenec, nce. Der Zweitgeborene.

Druhorozenství, -stvo, a, n. Die Zweit-
geburt.

Druhorozený. V. Der Zweitgeborene.

Druhosložená slova, vz Tvoření slov.

Druhosť, i, f., Art, Artheit. Jg.

Druhostřížka, y, f., die Wolle der zweiten
Schur; das zum zweitenmal geschorene Schaf.
Rk. —

Druhosvatebníci, pl., m., Jubelpaar. Rk.

Druhoškubka, y, f., husa, kachna po
druhé škubaná. Us.

Druhotelka, y, f., kráva s druhým te-
letem. Us.

Druhotinář, e, m., Jubilant, Jubilar. Rk.

Druhotiny kněžské slaviti; goldene Messe,
ein Priesterjubiläum.

Druhotisk, u, m. D., protitisk, ve kni-
hařství druhá strana archu, rub (prvotisk:
líc). Jg. Der Widerdruck.

Druhotní listy, Rostl., sekundär.

Druhový, Gesellen-. — D. jméno = rodové
jméno, Gattungsname. Jg. — Číslovky dru-
hové (rodové, tvarové): jeden — jednaký,
dvojí — dvůj — dvojaký, trojí — trůj, čtverý
(čtver, a, o), paterý (pater, a, o), šesterý atd.
Jeden skloňuje se dle „ten, ta, to"; dvojí,
trojí podlé: „Dnešní"; dvůj, trůj podlé „Můj";
jednaký, dvojaký atd. dle „Nový", a když
se v neurčitém sklonění sbíhají, jako: čtver,
pater, šester, tedy dle „Otcův, a, o". — Čísel
druhových užívá se nyní z pravidla o za-
končení určitém; o zakončení neurčitém sbí-
hají se ještě jen v nominat. a akkusativii
obou čísel: sedmera svátost', šesteři lidé, pa-
tery knihy, šestera řemesla, V ostatních pá-
dech mužského a ženského rodu užívá se
určitého tvaru. Ale střední rod zachoval
všecky své pády: mluví o desateru božím
přikázání, pomsta proti desateru pokolení
iszraelskému. Místo instr. klade se zhusta
nom.: s patero syny opustil vlasť. Neurčité
formy rodu středního jako: čtvero, patero,
šestero, sedmero atd., když berou na se moc
jmen podstatných hromadných, sklánějí se
podlé vzoru „Slovo": čtvero, čtvera, čtveru,
čtvero, čtvero, ve čtveru, čtverem, a pojí se
s gt. pl.: zůstavil sedmero dětí; v tom pa-
teru příčin celá věc leží; s desaterem dítek
vyobcován jest. — Touž moc jmen podstat-
ných mají do sebe čísla: dvoje, oboje a troje,
stažené: dvě, obé a tré ale jen v nom. a akkus.:
dvé děvčátek se narodilo. Tré holoubátek
uletělo. V pádech ostatních mají platnosť