Předchozí (313)  Strana:314  Další (315) |
|
|||
314
|
|||
|
|||
Drůbežník, a, m. Hühnerhändler. — D.,
u, m. Geflügelstall. Víd. list. Drůbky, pl., m. Kaldaunen; junge Gans.
Vz Drob. Drůbňava, y, f., rostl. Waldmeister. Vz
Mařinka. 1. Druh, a, m., soused, přítel, tovaryš,
Spicssgesell, Gesellschafter, Geselle, Kamerad, Freund. Postavi sě silných muž k mužu, sě týkachu druh druha širokýma plecema. Rkk. 19. Státi druh za druha. Šm. Má člověk v manželství takového druha. 1). Druh druha hledá (= našel si rovného. Cf. Vrána vedle vrány sedá). Vz stran přísloví: Svůj, Rovný, Podobný. Č. Dobrého druha pod koněm po- znati. Lb. Radosť jest, když není zbytí, ne- řestí svých druha míti. Vz Neštěstí. Lb. — D., podřízený úředník. Gl. — D. = zeman nižší bez statku. D., Gl. 41. 2. Druh, u, m. = třída, rod, pokolení,
oddělení, Gattung, Sorte, Schlag, Art. Jednoho, stejného druhu, jiného druhu. D. D. obilí, země, ovcí, rozkoší. Jg. Zboží nejlepšího, nejhoršího druhu. — Vbotanice druh = spe- cies, rod = genus; později, poněvadž druh vždy má význam seřaďující, užito lépe: rod = species, pokolení = genus. Jg. — K čí- slovkám druhovým přidává se zbytečně slovo druh: Písmo trojího druhu m.: Trojí písmo. Také u: všeliký, všelijaký: Povésti všelikého druhu. Mk. Výčep piva všelikého druhu m. výčep všelikého piva. Zde se pro- dávají různé druhy ovoce, lépe: Zde se pro- dává ovoce různého druhu. Brt. — Vz stran přísloví: Výčep, Výprodej. Druha, y, ť. D. (strana) druzie postúpati
brání. Rkk. — Vz Družka. Druhák, a, m., druhý po kom, druhý pohů-
nek, der Reitknecht, — D. = druhý roj včel. Jg. Druhde = někde, kde jinde, anderswo. Jg.
Druhdy = časem, někdy, druhým časem,
zuweilen, manchmal, dann und wann, ein- stens (jednou). V. Vz Někdy. By ne vždycky se jim šťastně vedlo, ale druhdy také něco nešťastného na ně přišlo. Jel. Sluší druhdy u pravdy na hospodě pobyti. O štěst. Druhdy kalný, d. čistý. Jel. A tak druhdy lépe bv se zdálo rozumu neměti. Mudr. Až koráb ď. na 3 lokty pod vodú bieše. Výb. II. 56. Aj druhdy (= jednou) kněz káže poslu, by sě páni všieci sněli na hrad. Rkk. 40. — Nyní se často klade = před časy, dříve: Druhdy to bývalo jinak. Druhdy bývaly turice svátky boha války (Tura) u starých Slovanův, nyní na Slov.: letnice, Jg. Druhé = po d. Jat jest druhé král Václav
od svého bratra Sigmunda, Scr. II. 45(5. Druhobok, u, m. Nebenflanke. Rk.
Druhobřidlice, e, f., Grauwackenschiefer.
Krok. Druhodenní, -ý. V. — D. zimnice. D.
Jeden 2. Tag kommend. Druhodomský, drodomský = z druhého
domu. Us. v Krkonoš. Vz Drodomský. Druhohory = způsob hor, dle stáří dru-
hých mezi prvohorami a třetihorami, Uiber- gangsgebirge. Jg. 1. Útvar triasový skládá se ze tří hlavních souvrstev (odtud jeho jméno) a) z pískovce pestrého, tmelem hlini- tým, železitým n. křemitým slepeného; b) |
z vápence lasturového, obsahujícího množství
lastur zkamenělých; c) z pestrého slinu. — 2. Útvar jurský (od pohoří jurského mezi Švýcarskem a Francií) skládá se hlavně z vá- pencův a dolomitův, které horniny se stří- dají s vrstvami hlinitými a písčitými. Zka- meněliny měkkýšů, ryb a ještěrův. — 3. Útvar křídový (od vrstev bílé křídy) skládá se z vápencův, opuk, z kvádrového pískovce, jílu a slinu, jež se střídají. Zkameněliny jsou měkkého původu, kapradiny, raci, měkkýši, zbytky plazův a skořápky dirkonožců. (Vz Křída). Vz Prahory, Prvohory, Třetihory, Naplaveniny. Bř. Druhokřemen, u, m. Uibergangskies. Krok.
Druhomanželství, n. Die zweite Ehe. Plk.
Druhorozenec, nce. Der Zweitgeborene.
Druhorozenství, -stvo, a, n. Die Zweit-
geburt. Druhorozený. V. Der Zweitgeborene.
Druhosložená slova, vz Tvoření slov.
Druhosť, i, f., Art, Artheit. Jg.
Druhostřížka, y, f., die Wolle der zweiten
Schur; das zum zweitenmal geschorene Schaf. Rk. — Druhosvatebníci, pl., m., Jubelpaar. Rk.
Druhoškubka, y, f., husa, kachna po
druhé škubaná. Us. Druhotelka, y, f., kráva s druhým te-
letem. Us. Druhotinář, e, m., Jubilant, Jubilar. Rk.
Druhotiny kněžské slaviti; goldene Messe,
ein Priesterjubiläum. Druhotisk, u, m. D., protitisk, ve kni-
hařství druhá strana archu, rub (prvotisk: líc). Jg. Der Widerdruck. Druhotní listy, Rostl., sekundär.
Druhový, Gesellen-. — D. jméno = rodové
jméno, Gattungsname. Jg. — Číslovky dru- hové (rodové, tvarové): jeden — jednaký, dvojí — dvůj — dvojaký, trojí — trůj, čtverý (čtver, a, o), paterý (pater, a, o), šesterý atd. Jeden skloňuje se dle „ten, ta, to"; dvojí, trojí podlé: „Dnešní"; dvůj, trůj podlé „Můj"; jednaký, dvojaký atd. dle „Nový", a když se v neurčitém sklonění sbíhají, jako: čtver, pater, šester, tedy dle „Otcův, a, o". — Čísel druhových užívá se nyní z pravidla o za- končení určitém; o zakončení neurčitém sbí- hají se ještě jen v nominat. a akkusativii obou čísel: sedmera svátost', šesteři lidé, pa- tery knihy, šestera řemesla, V ostatních pá- dech mužského a ženského rodu užívá se určitého tvaru. Ale střední rod zachoval všecky své pády: mluví o desateru božím přikázání, pomsta proti desateru pokolení iszraelskému. Místo instr. klade se zhusta nom.: s patero syny opustil vlasť. Neurčité formy rodu středního jako: čtvero, patero, šestero, sedmero atd., když berou na se moc jmen podstatných hromadných, sklánějí se podlé vzoru „Slovo": čtvero, čtvera, čtveru, čtvero, čtvero, ve čtveru, čtverem, a pojí se s gt. pl.: zůstavil sedmero dětí; v tom pa- teru příčin celá věc leží; s desaterem dítek vyobcován jest. — Touž moc jmen podstat- ných mají do sebe čísla: dvoje, oboje a troje, stažené: dvě, obé a tré ale jen v nom. a akkus.: dvé děvčátek se narodilo. Tré holoubátek uletělo. V pádech ostatních mají platnosť |
||
|
|||
Předchozí (313)  Strana:314  Další (315) |