Předchozí (314)  Strana:315  Další (316) |
|
|||
315
|
|||
|
|||
jmen přídavných a skloňují se dle „Nové".
Vz Nový. Kz., Zk. Kdy jich užíváme? O tom vz Číslo (Čísla řadová). Druhoženec, nce, m., der die zweite Frau
hat. L. Druhoženství, n., die zweite Ehe (vom
Manne). L. Druhožula, y, f., hornina, Jg. Uibergangs-
granit. Druhsa, y, f. = jmenovec. Na Slov. Na-
mensvetter. Druhstvo = družstvo.
Druhuč, Po d. = po druhé. Kulda, I. 38.
Druhý, druh, a, o (dříve: vterý). Vz Vterý
(shoduje se s řec. áevtecoc. Schl. ). — D. = po prvním nastupující, der zweite. Druhým býti v řadě. Druhý po něm. Kom. Sám druhý. D. roj, odhad, volba, strana, cena, Rk.; sama druhá = těhotná. Rk. Na druhý týden (bu- doucí). Jedno na druhé (na sebe), jedno na druhém (na sobě), jedno po druhém; na d. den, k druhému dni. Jg. — Za druhé, zweitens. V. Po drahé (opět, zase). V. Poslal po druhé s týmž poselstvím. Háj. — D. = jeden ze dvou, der andere, einer von zweien. Dalekosť jednoho od druhého. V. Chtě jeden druhého dopraviti. Št. Jeden horší nežli druhý; od jednoho k druhému posýlati; jeden i druhý; ani jeden, ani druhý. Nt. Jeden šije, druhý párá (co jeden udělá, to druhý pokazí. Vz Marný). Jedna ruka druhou myje; jedna bída druhou stíhá; od jednoho polu k druhému; jedno slovo po druhém; jak jeden jazyk na druhý působí; jedna věc za druhou se do- sazuje atd.; dle Km. lépe: ruka ruku myje, bída bídu stíhá, od polu k polu; slovo po slovu; jak jazyk na (v) jazyk působí; věc za věc se dosazuje. Když jeden zívá, zívá i druhý. Jeden za osmnáct a druhý za dvacet beze dvou. Jeden jak druhý jest z toho plotu kůl. Prov., Jg. jeden po druhém. Jedno minu, druhé svinu. Prov. Jedno od druhého rozeznati, odděliti, odloučiti, odstaviti. V. Jeden jako druhý. V. Brodí jeden proti dru- hému. Jedno lepší než druhé. Prov. — D. = jiný, protivný, der andere. Vz Jiný. Jedno p
roti druhému. V. Jeden hat, druhý čehý.
Us. S jedné strany stál Augustus, s druhé Brutus. Na druhý břeh. Rkk. Druhá (odporná) strana. D. Obie stranie druha druzie postú- pati brání. Rkk. — Jeden, druhý, druhý, druhý = jeden, druhý, třetí, čtvrtý. Jednomu dal Bůh rozum, druhému výmluvu, druhému důvtip a radu atd. L. — D. = ještě jeden takový, noch ein solcher. Jest druhý (pravý) Pechanec, Jg. Zvyk je druhé přirození. Jg. — Druzí — ostatní, jiní, andere; druhý = jiný, ein anderer. Jeden na druhého vinu strká. Nt. Co jednomu, ne druhému. Vz Chuť. Lb. Druhým dobrý, sobě zlý. L. Co tobě nemilo, nečiň druhému. Jaký kdo šelma, tak o druhých myslí. Prov. Jg. Ušel z léče, již honí druhého (jiného). Prov. Slíbíš-li za dru- hého, dej své. V. Každý člověk dobrý dru- hého štěstí se raduje jako svému. Št. (Mkl. S. 613. ). — D. = některý. Vš. Druhýmecítmý — dvacátý druhý. St. skl.
Druhýnádstý — druhý na desátý = dva-
náctý, der zwölfte, zastr. Št. Druhyně, vz Družka.
|
Druidové, kněží starých Keltův v Gallii
a Britannii. Die Druiden. Dřum = dřív. Kb. Us. v Krkonoš.
Drumbla, drombla, y, f. = drndačka. Na
Slov. Drumín, u, m., bílé víno, hrozny z bleda
červené podlouhlých zrn. D. Leberroth. Drumínový. D. barva či slámová (žlutá).
Rostl. Víno d., Traminer-, Leberroth-. Drusa = druhsa. Na Slov.
Drus-us, a, m., jméno římské
Druza, y, f., z něm. Druse, ruda na způsob
řezaného krystallu hranatá. Jg., Am. Ruda druzami a zlatem prorostlá. Háj. Vz Krystall. Druzě (dual) = druhá (kola). Kat. 2787.
Druzgati = drtiti. Na Slov.
Druzovitý, plný druz, podobný k druzám,
drusenartig. Druž, i, f., Gesellschaft. Vz Družstvo. Rk.
Druž, e, f. a m., druh, druha. Br. Gesell,
Gesellin. Druža, e, f., druž, druha, přítelkyně. Je-
dinú družu jměti. Rkk. 8. Freundin, Weib. Družba, y, m., dle „Despota". D. = spo-
lečník, druh, Gesell, Freund; ženichův to- varyš a pomocník, který nevěstu vodí, der Brautführer. Ženich svého družbu, nevěsta své družičky má. Kom. Kdo má koláč, najde i družbu. Prov. — Jg. — D. = tlampač. Družbadlnice, e, f. = družebná neděle,
Mai-, Lätare-, Rosensonntag. Gl. Družbadlný. Neděle d., družbadlnice,
družebná neděle. Veleš. Družbanec, nce, m, Er. P. 58., koláč na
dražebnou neděli. Star. let, Družbiti = sjednocovati. — se v čem:
v lásce. Hus. Druže, ete, n., zastar., choť. St. skl. Ge-
mahl, Gemahlin. Družebník, a, m., Gesellschafter. Hlas.
Družebnosť, i, f., družství; společnost'. V.
Družebný = tovaryšský, gesellig. Jg. —
D. neděle (čtvrtá v postě). Jg. Vz Gl. 41. Na Mor. družná neděle. Mřk. Družec, žce, m., manžel, choť, druh, přítel,
bližní, Gesell, Freund, Gemahl. Št., St. skl., Pr. pr. — 2. Ves v praž. kraji v Čech. Družička, y, družice, e, družka, y, f.;
ne: družička. Od družka a toto z druh. Mk. D. = společnice, družka, Gespielin, Freundin, Kameradin. Vlasta promluvila: Mé milé dru- žičky (tovaryšky). Háj. — D. = nevěstina tovaryška, Brautjungfer, Kranzeljungfer. Byla jí družičkou neb za družičku na svatbě. Při- píjeti družičkám. Us., Jg. Vz Družba, — Dru- žice, ustrojené panny při pohřbu, o pouti. Us. Družina, y, f., kollekt., tovaryšstvo, spo-
lečníci, Gefährten, Begleiter, Kameraden; Begleitung, Gefolge, Gesellschaft. Jg. Vz Gl. 41. D. přemilá, Kom., veselá. V. D. včel. L. Opilá, dobrá d. (chasa). Št. — D. = choť, Gemahl. Štelc, Puch. — D. = s příhanou: láje, Tross, Gesindel. L. 1. Družiti, 3. pl. -ží, il, en, ení; sdružiti,
družívati, tovaryšiti, gesellen; druhem býti, Gesellschaft leisten. Jg. — Oni spolu druží, (tovaryší). Ros. — s kým. Hymen s Ju- nonou dražil. L. — se = tovaryšiti se. Ne rovní nedobře se druží. — Ptáci se druží = páří. Ros. — se ke komu. D. |
||
|
|||
Předchozí (314)  Strana:315  Další (316) |