316

2. Družiti strčiti, stecken. Na Slov. —
co kam. Přemysl vdruži (strčil) v zemi otku.
Dal.

Družka, y, f., vz Družička. Rada zvíř.
Gespielin.

Družní = což druha jest, Gesell-; družný,
gesellig. Jg. Družní stav. Výb. I.

Družnictvo, a, n., Gefolge. Rk.

Družnosť, i, f., Geselligkeit. Jg.

Družný, společný. D. vlaštovice. Sněmy.
Gesellig.

Družstvo, a, n., družství, í, n. = přátel-
ství, dobrodružství, Freundschaft, Gemein-
schaft, Gesellschaft, Umgang. — Družstvo =
družina, Č, das Gefolge.

Drvárna, y, f. = dřevárna.

Drveno, a, n. = poleno, Holzscheit. Na
Moravě.

Drvěný = dřevěný.

Dřvi, gt. dřví, pl., f. = dvéře, die Thür.
Výb. I. Nesluší mezi dřvi prsta vložiti. Dal.
Rozrazí dřvi mlatem. Rkk.

Drvina, vz dřevovina, drvovina, y, f.,
skládá se z vláken po délce vedlé sebe leží-
cích. Rostl.

Drviště, ě. n., místo, kde dříví složeno.
D. O lesích hájených a drvišti. Půh. Holzstätte.

Drviti, 3. pl. -ví, il, en, ení = mýtiti,
holzen, tlachati, schwätzen. Ten drví. L. —
co. Mák d. (tlouci). Us. — z koho = smíchy
z něho strojiti. Tys ze mne drvil. L. —koho:
a) = bíti; b) třásti, lomcovati, beuteln, schüt-
teln. Drví ho zima, zimnice. Plk.

Drvlík, u, m., zastar., závoj. Binde.

Drvo = dřevo.

Drvoděl, a, m., xylocopa, hmyz. Krok.

Drvohryz, a, m., lymexylon, hmyz. Krok.

Drvokaz, a, m., Holzbohrer, hmyz. Rostl.

Drvonoš, e, m., Holzträger. Jg.

Drvoplav, u, m., Holzschwemme.

Drvoplavec, yce, m., Holzschwemmer. D.

Drvoplavectví, n., Holzschwemmerei.

Drvoplen, a, m., cossus, hmyz. Krok.

Drvoštěp, a, m., vz Dřevosek, Holzhauer;
2. hrubý člověk. Us.

Drvoteň, tně, m., na Slov., místo, kde
se dříví štípá. Plk.

Drvotočina, y, f., Wurmmehl. Boč.

Drvotočka, y, f., xylophaga, hmyz. Krok.

Drvovina, y, f. = dřevovina.

Drvovrtka, y, f., trypoxylon, hmyz. Krok.

Drý, ve frasi: Přes drý metati = dáviti
se, sich erbrechen. V.

Drya, e, f., na Mor. drye = slota, psota;
trápení. Mám s ním drye. Us., Wetter; Plage.

Dryáčnice, e, f., Quacksalberin. Jg.

Dryáčnický. Marktschreier-, Plauder-. Jg.

Dryáčnictví, n. Marktschreierei. D.

Dryáčník, a, m., kdo dryák dělá n. pro-
dává. Theriakskrämer. Vz Dryák. Kom. —
D. = špatný lékař, Quacksalber, Kom.; plet-
kář, darmotlach, žváč, tlučhuba ješitný a vý-
chloubavý. Plauderer. KB. 312.

Dryada, y, f, z řec, nymfa lesní, stro-
mová. Rk. Waldnymphe.

Dryák, u, m., z řec. d-^imó?, #-(>«**-/
i. e. ávtiôoToc, lék proti jedu, proti ukou-
snutí n. uštipnutí jedovatých zvířat. Mz. 149.
Dryáky léky ve středoveku velmi oblíbené,
připravované z rozličných částek rostlinných,

na prach utřených a s medem smíšených,
jimiž se všecky nemoci léčily. KB. 312. Jako
dryák roznášeti (klevety) = klevetati. Ko-
runk. — D. = hustá šťáva (povidla z be-
zinek). Us.

Drya-s, nta, m., jméno řecké.

Dryatka, y, f., rostlina, dryas. Krok.

Drye, dryje, e, f., z řec. r^uúc, = trojka,
Na kostkách ke hraní. Žíž, ciňk nedá, eš,
touš nemá, katr, dryje zaplať. Prov., Jg. (=
měšťanům a sedlákům nejvíce jest platiti.
Vz Gl. l5., Cink). Nedělej mi drye == kusy,
mache keine Flausen. Dělá dryje (domýšlí
se o sobě). Bž. Z stněm. drie. Mz. 148.

Dryhubka, y, dryhubice, e, f., síť na ptáky,
má na prostřední stěně oka malá a na obou
pobočních stěnách oka veliká; až 20 loket
dlouhá. Sp.

Drychnati = spáti, schlafen (pohrdlivě).
Na Slov.

Dryksa, y, f., notné uhození, buchta. Der
Schlag, Treff. D.

Dryšlák, u, m., z něm. Dreischlag, mimo-
chod, der Trab, Dreischlag eines Pferdes.
D-kem jeti, im vollen Trab. — D., a, m.,
mimochodník, stupák, klusák. Der Pass-
ganger. V.

Drze, vz Drzý.

Drzesť, i, f., zastr. = drzosť.

Držeti (zastar. ) — chvěti, třásti se, beben,
zittern. St. skl.

Drzkota, y, f. = drzosť, rozpustilost',
Frechheit, Ausgelassenheit. Ti hoši jsou samá
d. Us.

Drznosť, i, f., zastr. D. hriechu. Ms.
Frechheit. Vz Drzosť.

Drznouti, znul a zl, utí = smíti. Cizíhožádati nedrzněme. Ms. — Pass., Krok.

Drzomluvný, -mluvý, keck im Reden.
Hus.

Drzosť (zastar. drzkosf, drzlivosť, drznosť),
i, f. = smělosť, všetečnost', opovážlivosť,
Keckheit, Muthwille, Vorwitz, Tollkühnheit.
Jg. D. v řeči. V. D, lidská. Jel. D. v hřešení.
D. D. mysli všeho ohledující. Kom. — Jg.

Drzostný = drzý, smělý, keck, kühn. D.
vzpieranie. Rkk.

Drzý, drzí; drzí: V., Kom., Jel., drzý:
V., Kom., Jel. (dle Ht. Sr. ml. str. 229.
lépe drzý); kompar. drzejší; drzký, drzlivý,
drzný; drz, a, o; adv. drze, drzce; komp. drzeji.
D. = nestoudný, všetečný, neskromný, dreist,
keck, frech, muthwillig, kühn, frevelhaft, ver-
wegen. Jg. D. všetečnost'. V., všezvěd, Kom.,
řečník, V., ženy. Jel. — v čem: v řeči (bujný), V.,
v hrdosti. Leg. — k čemu: k mluvení. August.

Držací, Halt-. Rk.

Držáček, čku, m., Halter. D. ubrouskový.
Rk. Vz Držák.

Držadlí, n., držadlín, u, m., držadlo u cepu,
držák, cepovka. Us., Třeboň. Ruthe, Handhabe
am Dreschflegel.

Držadliště, ě, n. = držadlo. Lom. Hand-
habe, Henkel.

Držadlo, a, držátko, a, n., die Handhabe,
der Griff, Anhalter, Arm, Lehne, Heft, Stiel.
V., Jg. — D., držiště, rukoviště, rukovítko,
držák, rukojeť, násada. D. u kordu, u nože,
u pánve, D., postřihačské, tiskařské, Jg., na
pera, na štětec, k dlátu. Kh. D. u vany: