317

patka, Šp.; u cepu: držák, cepovka, cepák,
cepisko, cepiště, držadlo, hůl; u nože: střenka,
črenka, střénko; u lžíce: držadlo, nákončí;
u sekery: topůrko, topořiště, topořisko, po-
ríště, násada, násadiště, topor; u biče: bičiště,
žiliště (je-li bič ze řemene); u kosy: kosiště,
berle, berlička; u hrábí: hrabiště; u šípu:
střeliště; u listu: stopka, řapek, řapík;
u ovoce: stopka; u hub: třen, hloubek;
u pluhu: tihel, kleč, socha; u pily: klanice,
ručka; u kleští: ručka; u zámku: rukojeť,
klika. Šp. Držadlo na pysky, na jehly, klešto-
vité, jehelné Simonovo, jehelné k pracím
mikroskopickým, na lapis rohové, na lapis
s klíštkami stříbrnými, na lapis z tvrdého
kaučuku, na lapis Charrière-ovo, na žíraviny
(Seyffertovo, Kiwischovo, Loosovo, Blasiusovo,
Mercierovo, Lallemandovo). D. jehelné, též
s třemi jehlami na steh patrový. Vz Jehla
patrová a Nástroje k operaci na pyji, k ope-
racím očním, k operaci pištěli pochvo-měchý-
řové, k operacím v ústech, nástroje porod-
nické a ranlékařské. Cn. — D., držák u vozu,
vz Držení.

Držák, u, m. Vz Držadlo, Držení. — Má
dobrý držák (= netřeba mu často močiti). —
Na Slov. d., a, m. = skoupý člověk, ein Knau-
ser. Bern.

Držalý = držený, gehalten. Na sněmu na
hradě Pražském d-lém. Kron. Trub.

Držati, zastr. = držeti.

Držátko, vz Držadlo.

Država, y, f., stat, der Staat, Staatskörper.
Rk. Državy jsou dle zařízení trojí: a) republiky,
b) monarchie obmezené, c) monarchie neob-
mezené. Državy mají jména dle titulů panov-
níkův (vz Titul) a jsou dle moci trojí: velmoci,
prostřední, malé. Mimo to jsou državy s osa-
dami (koloniemi) a d. bez osad. Tl.

Držebnosť, i, f., držemnosť, Haltbarkeit,
Festigkeit. D. smlouvy. Kom. — D. =
skouposť. Die Knauserei. V. — D. = něm.
Liegenschaft, lépe: statek nemovitý. Má d-sti
v horách, lépe: má statky v horách. Ka-
pital na d-sti dlužníkově pojištěný, lépe:
na domě, na statku, pozemku dlužníkově
pojištěný. Držebnosť jest slovo abstraktní asi
jako: vlastnictví. Šb. Nápad d-sti na někoho.
Zápis, rušení d-sti; spor, pře o d., změna
v d-sti; poměr d-sti n. v d-sti. J. tr.

Držebný, držemný = tuhý, pohromadě
se držící, haltbar, fest, zähe. D. klí, vosk,
V., paměť. Jel. Trh se k držemné pevnosti
ne hned sejde. Vš. A to každému jest pevno
a držemno kupujíciemu nebo přijímajíciemu.
Vš. — čeho. Paměť věcí zemských držebná.
Jel. — D. = skoupý. V. — D. nápad, právo
(k držebnosti. Vz Držebnosť). J. tr.

Držec, žce, m. —; držák, der Halter; ruko-
věť, Stiel. (Zlob. ).

Držel, e, m., nášlík, nákrčník. Us. Hals-
kette.

Drželivosť, i, f., držebnosť. D. slibů. Zlob.
— D., skoupost', skrbosť, neužilosť. Jg.
Kargheit.

Drželivý = držebný, fest haltend. — čeho:
slibů. Zlob, — D. = skoupý, karg. Jg.

Držemnosť, držemný, vz Držeb...

Držemota, y, m., neužilý, skoupý. D. Filz.

Držená., Drženou' staří říkávali = nekvap.

Mus. Dělati d-nou = v práci se nepřemáhati.
Jg. Cf. Sluší drženým dělati. Prov., Jg.

Držení, í, n., das Halten. Bady d. (razení).
V. Po bedlivém rady držání na tom se snesli.
V. — D. = držadlo, držák, nášlík (který vůz
s vrchu běžící drží). Die Halt-, Deichselkette.
Jg. D. přivázati; d. se utrhlo. D. u chomoutů.
Jg. — D. = jmění, Besitz. Jest do času v d.
statků. Sych. D. vydržené (verjährter Besitz).
D. To se zachovává obyčejem a držením
starodávním. Vš. D. rybníků (hledění), Teich-
fischerei. D. D. věci právní, neprávní, be-
zelstné, obmyslné, pravé, nepravé. S. N. Kdo
je v d. toho statku? Ros. D. vlastního jmění.
Vjíti v d. nějaké věci. V. Oni jí v d. byli.
Háj. Panství k jmění a d. daroval. Koc.
Někoho v d. uvésti. Troj., Rd. Z d. gruntů
pořadem práva vyveden býti. Pr. m. D. dů-
věrné (statku, o nějž odpor až do konce pře).
V. Pořádné d. statku. Vz Statek, Držitel.
Er. D. nepořádné jest ničímž. Pr. Nepořádně
drží, kdož se v d. věci nějaké nezjevně, tajně,
ukrytě a nesvobodně vkládá a druhý, že věci
té líbezně a pořádně nabyl, prokázal. Obran-
ním listem jsa v d. statku, jeho neplundruj.
Pr. Každý v d. a užívání svého statku za-
chován buď. Pr. Zápis, způsobnosť k d.; ujetí,
vzetí něčeho v d.; právo k d., výtržnosť v d.;
spor o d.; změna v d.; o d. nějaké věci se
ucházeti. J. tr. D. a vládnutí, vz Rb. str. 26(5.

Držený. Drženým dělati = an sich halten,
sich zurückhalten. Melant. Vz Držeti, Držená,

Držeti (zastr. držati), 3. pl. -ží (ne: -eji),
drž, drže (íc), el, (zastr. držal), žen (zastr.
držán a držín), ení (zastr. držání); držívati.
, Držán' se posud někdy slýchá. V něm se
(a v, Slyšán') á nepřehlásilo (vz A, jeho pře-
hlasování v e). Na Slov. užívají nepřehlasova-
ného inftvu: držať. Gb. D. = halten; auf-
halten; chovati, krmiti, pěstovati, unterhalten,
warten, pflegen; činiti, dělati, strojiti, slaviti,
zaraziti, v skutek uvésti, veranstalten, feiern,
halten; zachovávati, beobachten; nutiti, wozu
anhalten; chovati, anschaffen, halten; trpěti,
dulden; vládnouti čím, míti něco ve správě,
vlastnictví, besitzen, inne haben, handhaben,
verwalten; ceniti, vážiti, smýšleti, schätzen,
worauf halten; souditi, mníti, dafür halten;
trvati, halten, dauern; obsahovati, fassen;
trpěti, leiden; směřovati, čeliti, darauf spielen;
vz d. se. Jg. — abs. Drží to pevně, nedrží
to. Hřebík, klih, barva drží. Jg. Drží to jako
čtyři u cesty. Us. Drží to jako lutrianská
víra. — co, koho: svíci, někoho krátce. Us.
Držte zloděje! Us. D. sněm, sjezd, radu,
soud, řeč. Vz Dále. V. To drží barvu. Us.
Kde zima, tam drž plášť. Drž to, co máš,
cos uchvátil. Prov., Jg. Svět mysl jeho d.
bude (nepustí). Toť drží (myslí, soudí) i sv.
Tomáš z Aquině. Št. Lepší: drž to, nežli:
chyť to. Něčí místo v úřadě d. Bart. I. 7.
Máme-li vieru držeti o zlých bohatcích. Chč.
635. Kdo věno ženě náležité drží. Žer. Záp.
I. 51. Meč koncem zhuoru d. Tov. 42. Drž
pane Bože káry, ať se vůz nezvrátí. Prov.
Nedal se d. (=nechtěl déle zůstati). Já žádného
(nikoho) nedržím (nenutím, aby zůstal). Jg.
To dříví dlouho oheň drží. Br. Drž užitečné,
zavrhni škodlivé. Jel. Drž hubu, tlamu! D.
D. dlouho vodu (dlouho nemočiti). Jg. D.