323

strážce), zlí (ďáblové). Jg. Zlým duchem
vedený. V. Zjevil se mu duch. Ml. — Du-
chové dělili se ve středověku na duchy:
zemní (gnomy), vodní (undiny), vzdušní (sylfy),
ohenní (mloky, salamandry). S. N. — Duch
svatý = třetí božská osoba; a) boží milosť,
dar. D. moudrosti a rozumu; d. rady a po-
moci. Jg. Ludmila duchem božím poznala,
že... Háj. D. pravdy (svatý). V. A ducha sv.
svého neodjímej ode mne. Žalm. 51., 14. —
ß) O svatém duše, o svatý duch, um Pfing-
sten. O svatém duše choď ještě v kožiše.
Do svatého ducha nechoď bez kožucha, po
svatém duše zóstaň v kožuše. Na Slov. Fr.
Po svatém duše. Jg., Lb. Vz Hospodářský.

Ducha, y, f. = duše, Seele. Na mou
duchu! Us.

Duchač, e, m., der Blaser. Bern.

Duchamorný, duchomorný, geisttüdtend.
D. práce. Rk.

Duchaplný, vtipný, důvtipný, geistvoll,
geistreich. D. muž. Nt.

Duchaprázdný, geistlos, -leer, geistes-
arm. Rk.

Duchapřítomnosť, i, f., Geistesgegen-
wart. Rk.

Duchcov, a, m., mě. v Čechách u Loun,
Dux. — Duchcovský. D. dráha.

Duchna, duchenka, y, duchnice, e, duch-
nička, y, f. = svrchní peřina, svrchnice, die
Dune, das Federbett, Deckbett. Jakou duchnu
máš, tak lehni, tak pod ní se obrať a stěhni.
Vz Šetrnost'. Reš., Č., Lb. Pod jednou du-
chnou léhají. Vz Stejnosť, Č.

Duchniště, ě, f., povlak na duchnu. Bett-
ziche; velká duchna. Na Slov.

Duchný. D. peřina, vz Duchna.

Důchod, u, m. (zastar. dochod), důchodek,
dku, důchodeček, čku. D. = dojití. Das An-
langen. D. šťastný. Us. Dochodem jitra. L.
— D. = plat n. požitek z něčeho jdoucí,
příjem, das Einkommen, die Einkünfte, die
Renten. Jg. Důchody, ův, pl., něm. Gefälle.
D. běžný, roční, stálý (jistý), zemské dů-
chody, Jg., časný, ustavičný, doživotní. S.
N. D. běžný, stálý, Er., obecný, skutečný;
vyměřený (d. duchovních a učitelův = con-
grua), pomíjející n. výroční (Annuität), pří-
padový, hlavní, kostelní, vojenský, vedlejší,
čistý, statní, městský, sirotčí, nahodilý n.
náhodný; důchod z živnosti, z výdělku, z po-
zemků, z dolů, z půdy, ze zahrad, Šp., ryb-
niční a obilný. Břez. Případné d-dy a platy.
Er. Výkaz, nadání, pramen d-dův, J. tr.,
denník, pachtýř, skrácení, správa, větev, po-
jišťovna d-dův. Šp. Kapital z d-dů. J. tr. D.
z kapitalu, pomoc z d-dův zemských; daň
z d-dů. Šp. Kdyby co v d-dech ušlo. S dů-
chodky nakládati, zacházeti, hospodařiti. Šp.
Důchody vládnouti. Šp. D-dy z něčeho neb
od někoho bráti; míti své d-dy. J. tr. Má
pěkné d-dy. Má na 10000 každoročně d-dů
n. d-du. Jg. Věděl, co má obec na důchod-
cích. V. D-dy zlepšovati (množiti). Har. D.
veliký se schází. Har. D-dy vybírati, utrá-
ceti. Har. Na d-du vynášeti. D. Dochodové
úředničie, vz Vš. 155. —156., 389. —406. —
D. = úřad důchodkový, das Rentamt. Málo
do d-du odvedl. Jg. D. statní (aerar).

Důchodenský, Rent-. D. úřad, písař, D.,
dluhy. Zlob.

Důchodenství, n., důchod, die Rente.
Zlob. — D., důchodnictví. Das Rentmeister-
amt. —

Důchodkový (Gefälls-): účtárna, úřad,
závada, záležitosť, úředník, pokladnice, uži-
tek, výnos, soud, zákon, pokuta, peníze, zá-
konník trestní, přestupek, správa, přirážka.
Šp., J. tr.

Důchodua, y, f. Rentamt. Ros.

Důchodní (Rent-. ) D. komora, úřad, re-
gistra, písař, úřadník, dům. V., Kom., po-
hledanosť, počty, ústav, J. tr., odvod, kniha,
kapital, pokladnice, povinnosť, listina, po-
hledávka, denník, účet, dluh. Šp. — Dů-
chodní, ího, m., Rentmeister, berník, výběrčí
daní. Us.

Důchodnice, e, f. = důchodňová, Rent-
meisterin.

Důchodnický. D. povinnosť. Jg. Rent-
meister-.

Důchodnictví, n., důchodnický úřad. Ros.
Rentmeisteramt.

Důchodník, a, m., Rentner, Rentmeister.
Kom.

Důchodnosť, i, f., die Rentabilität.

Důchodňová, é, f. (vrchňová atd. ). Rent-
meistersgattin, špatně as tvořeno, poněvadž
se od adjektiv přisvojovací přídavná jména
netvoří. Vz -ův. — Ale my těchto slov užíváme
tvoříce je dle analogie: krejčí, krejčová. Bž.
Na Mor.: paní důchodního. Mřk.

Důchodný = výnosný, einträglich. Jg.

Důchodový, Rent-. D. kniha. L.

Duchojemný, einnehmend, anmuthig. Jg.

Ducholovství, n., -stvo, a, n., zastr., lesť,
klam, chytrosť, List, Arglist, Betrug. Ps. ms.

Ducholový (zastar. ) = lstný, klamný. Kat.
1969., 3073. — Ps. ms. Listig, arglistig, trü-
gerisch.

Duchomorný, vz Duchamorný.

Duchotvor, u, m. Geistesschöpfung, -ge-
bilde.

Duchovatý = hrdý. Us. v Bolesl. Hoch-
müthig.

Duchovenský. D. rada, úřad, D., řád.
Zák. sv. Ben. Geistlich, Kirchen-.

Duchovenství, í, n., duchovní statky,
záduší, Žer. Záp. I. 189; věci duchovní;
bohabojnosť, náboženství, V.; duchovní řád
(der geistliche Stand). Ros.

Duchovenstvo, a, n., společnosť duchov-
ních, die Geistlichen. Světské d. D. — D.
= záduší, geistliches Gut. Ros.

Duchovní, duchovný. — D. — k duchu,
k dýchání se vztahující, Athems-, Athmungs-.
Přípona (= bránice) děli krmitelné údy od
duchovných. Sal. — D., od ducha, geistig;
opak: tělesný. Bart., Jel. — D. = boho-
myslný, opak: světský; geistig gesinnt. D.
píseň. V. D. mnich. Troj. Duchovní život
vésti. D. epos, vz Poesie epická. — D. otec:
učitel, kněz, zpovědlník, kmotr. Kom., V.
D. matka = kmotra. V. D. správce a správa
vojenská vz Rf. str. 126. Ministr věcí du-
chovních. Rk. D. pastýř, stav, člověk (kněz),
právo, soud, dědictví, sněm, stvoření (duch),
moc, hladovitosť, řád, zákon, řehole. Jg. D.
osoby, vz Vš. 184., 274., 310.; Kb. 266. Geist-