325

abwärts. Na d. jíti, plynouti. Jg. Na d. jíti
také = scházeti. Po dolech. S hor i dolův.
V dole = na dolním místě. Z dolu, z důla,
zdola, Jg., von unten herauf. — D. med-
vědí, vlčí (vlkovna), zubrový (ku chytání
medvědů, vlků, zubrů). Šp. Vz více ve Svě-
tozoru 1875. str. 156. — Dolův (dolov, dolů)
= na důl, abwärts, hinunter. Dolů skočiti.
Har. Skoč zhůru neb dolů. Prov. Klobouk
dolů! Dolů shoditi, spustiti, svrci, poraziti,
patřiti, jíti. V. Na horu d. běhati. V. S hory
dolóv. Rkk. D. běžeti, viseti, hleděti, dolů
s koně. D. Jde dolů = schází, geht zu
Grunde V. Vz Dolů.

Důla, y, důle, e, důl, i, f. = nižší místo,
der niedere Ort. Z důly. Ros., Har.

Důlek, vz Důl. — D., spodek v kartách.
Der Unter. D. — D., bažantí hnízdo, Fasanen-
nest. Sp.

Důležitosť, i, f., potřeba, pilnosť, Erheb-
lichkeit, Gewicht, Interesse, Wichtigkeit. Jg.
D. příčiny. D. To má velikou d. To je věc
veliké d-sti. Us. Nahlížeti d. věci. Nt. — D.
= důležitá věc, eine wichtige Sache, An-
gelegenheit. Právní d. Rechtssache. Zlob.

Důležitý, potřebný, pilný, podstatný,
vážný, wichtig, erheblich. Jg. D. potřeba,
příčina, Ros., věc, V., spisy, práce, Jg., okol-
nosť. Us.

Dulichi-um, a, n., dle „Slovo, " ostrov
moře ionského. — Dulichijský.

Důlkovaný = ďubkovaný.

Důlkovatěti = dolovatěti.

Důlkovati, důlky činiti, grüblicht ma-
chen. Jg.

Důlkovatosť, i, f., důlkovitosť; dolíčko-
vatosť. Grubige Beschaffenheit; Blatternar-
bigkeit. Jg.

Důlkovatý, důlkovitý, grubicht; blatter-
narbig. D.

Důlkovec, vce, m., mlž. Krok.

Důložek, žku, m., doložení, důklad.
Rkp. 1551. Aufwand, Geldvorrath, Vermögen.

Dům (zastr. a na Slov. dom), gt. domu
(Vz Doma), domek, mku, domeček, čku, m.
Dom-B, skr. véd. dama, řec. ôófio?, lat. domus,
strsl. donmb. Fk. 87., Schl. Das Haus. Doma
(lokal) = lat. domi, řec. oí/. oi. — Při gt. jmen
v -ovic, dům' se vypouští: Stál jsem před
sousedovic (domem). Zk. Na Mor. při adj.
poss.: stál před Hradilovým. Brt. — Části
domu: síň, světnice (světlice, sednice, jizba)
n. pokoj, kuchyně, špižírna (spížnice, po-
travna), večeřadlo (jídelna, jídárna), lož-
nice (léhárna), sklep, půda (podkroví, pod-
střeší, hůra, mazanice), dvůr, dřevník, kurník
(kuřinec, hradí, hřadí), chlév (kravín), ko-
nírna atd. Pt. Vz Nářadí. — D. pěkně, ná-
kladně vystavěný; d. ve vsi, v poli, sedlský,
vlastní, otcovský, V., panský, knížecí, krá-
lovský, Kom, zadní, dřevěný (srub), zděný,
kamenný, o jednom patru, o dvou (třech)
patrech, o jednom poschodí (jednopatrý),
Jg., nuzný, lichý (krcálek, lepenka, chalupa,
bouda, chatrč, kletka), starý, sešlý, na roz-
boření, na spadnutí. D. D. boží (chrám,
kostel), d. kázně (káznice), d. pro chudé n.
chudobnice (Ľr. ) n. d. chudých, d. bláznů
(blázinec, na Mor. bláznivý dům), d. churavých
vojákův (invalidovna), d. hostinský, špitalský

(špital, z lat., nemocnice), d. mrzákův
(Siechenhaus), radní (radnice). Jg. D. od
kamene, od dřeva, Jv., císařský, J. tr.,
váreční, Rk., sirotčí (sirotčinec), Nz., d.
na hlavní silnici, na ráně, Ml., d. na sa-
motě (poušťka, samotina), průjezdný, průcho-
dicí. Us. D. radní atd. vz Rb. str. 266. D. bez
došků, bez oken. Er. P. 235. Držení, správa,
správce, držitel, majitel, pořádek domu. J. tr.
Závada na domě (Last, Hypothek), daň z domu.
J. tr. Dům stavěti, rozbořiti, říditi, spravovati,
opatrovati, obstarávati, ukliditi (Br. ), pro-
hlédnouti. Jg. Po domě choditi. Po domích
kupčiti, obchod vésti (provozovati. Sp. ) Jg.
Každý v svém domu pán. Ve svém domě
každý jest pánem. Rb., Č. Do domu svého
koho přijati; d. kde míti. V jednom domě
bydlí (domácí). V. Do domu vcházeti, vkro-
čiti, vjíti, jíti. L. Chleba dům od domu
žebrať musel. Dům od domu prositi, T.,
choditi. Koc. Od domu k domu choditi, dle
německého, šp. m. dům od domu. Gb.
Uved. 34. A když přišel dům (akkus. cíle).
Vz Dom. Z domu vyjíti. Z domu koho vy-
biti. V. Noclehu v domě propůjčiti. V. Což-
koli v témž domě hřebem přibito a hlinou
omazáno jest (1673., nietfest). Er. Milý dům,
nejlepší dům. (Doma je nejlépe. Č. ). Prov.,
Jg., Pk. Hosť v dům, Bůh v dům. L. Nebuď
lvem v domě svém a nezavazuj všecko na
své hrubé a neústupné hlavě. Lb., Jg. Kdo
chce v domě škody zbýti, nedej jiskře ohněm
býti. Dal. Každý svým před domem prve
umeť. L. Nech každý před svojím domom
zametá. Mt. S. Ne dům pánu česť dává, ale
pán domu. Ne pán domem stojí, ale dům
pánem. Č. V cizím domě nejlépe býti polo-
němým, polohluchým, poloslepým. 0. Jeden
d. dvou pánův netrpí. Č., Rb). Není domu
bez dýmu (bez mrzutosti). Č. Nieje domu
bez dýmu. Mt. S. Těžko v cizím domě slou-
žiti, ale tíže svůj zříditi; Vlastní dům zlatem
nezaplatíš. Pk. Kde řád v domu, tu statku
přibývá, kde neřád, tu zboží ubývá. Rb.
Každý dům hezký hospodářem Šp. Nestojí
dům na gruntě, ale na ženě. Šp. — D. =
obydlí, Haus, Wohnung. D. někde míti (by-
dleti). V. D. kurevský, nevěstčí, ptačí (klec).
V. — D. = řád, správa, hospodářství. Das
Haushalten. Pán, paní, správce domu. Nt.
Dáti, co dům má. Co dům dá (na tom pře-
staň). Ros. Správa, opatrování domu i čeledi.
V. D. říditi, spravovati, opatrovati, ostarati
(hospodařiti). V. Ten d. neprospívá, kde
kohout mlčí a slepice zpívá. Bern. Běda tomu
domovi (m. domu), kde rozkazuje tele volovi.
Bern. Ten dům neprospívá, kde muž nosí přeslici
a žena palici. Šp. Běda tomu domu, kde
poroučí kráva volu. Šp. Co dům, ne co trh
dává (přestaň na domácím). Č. Blaze tomu,
kdo má v domu. Č. — D. = rodina, Fa-
milie, Stamm. V. D. rakouský. Dům vzdě-
lati někomu. Br. Vojna mezi domem Sau-
lovým a domem Davidovým. Br. Co se doma
navaří, má se doma snísti. Č. Člověk z do-
brého domu; šlechtický d. Nt. — D. =. síň,
předsíň, Vorhaus, Vorhalle. Us. v již. Čech.
Kts. — D. = pokoj, mír, der Friede. Pán
v bojích zmužilý, v pokoji a o domě velice
slavný. Lesl. leg. I.