326

Duma, y, f., úvaha, rozmysl, pol. a rus.,
das Nachdenken, Erwägen etc. — D. = do-
mysl, domnění, Einbildung, Meinung, Dünkel.
Odložiti svou dumu o něčem. Jg. — D. =
smutné zpívání, Klageton. Ptáčkův dumy
slýchám. Č. Vz Mz. 28. — Duma či dumka
jest hrdinská elegie maloruská, opěvující
skutky bohatýrů kozáckých, hlavně prosla-
vených atamanů Chmelnického, Ničaje, Mo-
rozenka a jiných mužů hrdinstvím proslulých.
Zpívají je na Rusi nejvíce starci kobzaři
a banduristé při zvucích kobzy a bandury,
nástrojů mnohostranné kytaře podobných.
KB. 179. Heldentrauerlied, heroischer Klag-
gesang. Jg.

Dumati = tajemně mysliti, denken. —
co na koho: něco zlého, na Slov. = kouti.

— co o kom. Něco zlého o někom d. =
mysliti. Na Slov. — nad čím. (zamysliti se,
nachsinnen). L. — čím: smutným veršem d.
(zpívati).

Dumavosť, i, f., pol., melancholie, za-
myšlenosť, náklonnosť k dumání, ale nevyráží
cele melancholii. Jg. Za to máme: zádum-
čivosť, těžkomyslnosť. Mus. Vz tato slova.
Nachsinnende Melancholie.

Dumavý, nachdenkend, nachsinnend; me-
lancholisch. Rk.

Ďumběr, ďumbír, u, m., na Slov. =
zázvor, Ingber. — Ďumbír, vysoká hora na
Slov. na rozhraní liptovské a zvoleňské stolice.
Fr. —

Důmění, lépe: domnění. Jg.

Důmínka, y, f. D. se často chybné užívá
m. domněnka. Důmínka n. domínka od do-
míniti se = zmíniti se, tedy = zmínka, Er-
wähnung, domněnka pak od domnívati se,
tedy = Vermuthung. Ml., Jg., Os., Bs. Ostatně
vz Domínka.

Dumka, vz Duma. Elegie.

Dumlati = cumlati, zulpen.

Dumlík, u, m. = tuřín, řepa, řípa, Teller-
riibe, Torsche; die weisse Rübe, Kohlrübe.
D.. — D. = sítko. Ras. — D. = tvaroh druhý
z převařené syrovátky.

Důmnělý, lépe: domnělý.

Důmnění, i, n., lépe: domnění, Jg. Vz
toto. Lehké d., těžký důkaz. Sk.

Důmněnlivosť, i, f. D. Verdächtlichkeit.

Důmněnlivý = domnění mající, arg-
wöhnisch, D.; zdánlivý, vermutlich, ver-
meint. Sedl.

Dumploch, u, m., míra horní 4 loket
pražských dlouhá. Pam. Kut., V., z něm.
Dumplachter; 2. močidlo, louže, cf. něm.
Dümpfel. Mz. 149. Sumpf, Pfütze. Ros.

Důmysl, u, (domysl), důmyslek, slku, m.
D. = domyšlení se, i čeho se kdo domyslí,
domnění, das Muthrnassen, Muthmassung. Jg.
O tajné věci a nejisté lidé po důmyslích
mluví. Jel. Již vidíš, že můj d. pravý jest.
Aesop. — Z domyslu, a priori. Nauky bý-
vají čerpány z dvojího pramene, buď z pře-
zvědu (a posteriori) anebo z domyslu. Marek.
Důkaz z domyslu; poznání, podobnosť z do-
myslu. Nz. Poznání domyslné n. domy-
slitelné. Nz. Něco z domyslu souditi. Ml.

— D. = domnění, Meinung. Lidští důmy-
slové jsou nebezpeční. Kom. Rozliční jsou
o tom důmyslové. Br. — D. = obmysl, rada,

der Anschlag. Muž udatný a domyslův plný.
Troj. Jest dobrého domyslu a rozumu. Sal.
Muž důmyslů plný. Kom. — D. = myšlénka,
nálezek mysli, der Einfall. Lidé rozličných
umění a dómyslóv. Tkad. — D. = mocnosť
duše domýšleti se. Denkkraft, Einsicht, Tief-
sinn. D. Všecken d. na to nestačí. Ml. D. lidský;
muž velikého d-slu; d-slu jeho nie neujde. Nt.

— D. se liší od vtipu. Tento znamená snadné
pochopení, jest rychlý jako blesk; onen
znamená hluboké pronikáni a zavírá v sobě
delší promýšlení, zpytování. D. hluboký,
pronikavý, nalézavý, hloubavý, bystrý. D. Do-
mysl značí jednotný děj domyšlení a liší se
od důmyslu, jenž znamená stálou vlastnosť,
mocí které se vždy příslušné věci domýšlíme.
ML, Mk.

Důmyslně, domysl., z domyslu. Pal. Vz
Důmyslný.

Důmyslník, u, m., důmyslný člověk. Mus.

Důmyslnosť, domyslnost' (zastr. ), i, f.,
smyslnosť, důvtipnosť, bystrost První jeho
d. v tom se pronesla. V. Witz, Erfindsamkeit,
Scharfsinn.

Důmyslný. — D. = na pouhém domyslu
neb domnění založený, muthmasslich. Jak
jiná všechna umění, tak obzvláště i toto
hvězdářství jest důmyslné a nejisté. Smrž.

— D. = smyslný, Kom., vnímavý, rozumný,
vynalézavý, důvtipný, scharfsinnig, sinnreich,
einsichtsvoll, schlau, witzig, erfindsam, ge-
lehrig, anschlägig, geistreich. Jg. D. člověk,
hlava (důvtipná). D. a vtipný. Aesop.

Dun, vz Duny.

Duna, ě, f., dunka = dyně, Kürbiss. Jest
tlustý jako duňa. Na vých. Mor.

Duna, y, f., Brett, Done. V hora. Vys.

Dunaj, e, m., Donau, Javovßioe, Jávov/Jt-?,
Danubius. V již. Cechách fem., nejspíše dle
něm. a skloňuje se tam dle „Daň. " Kts. D.
se svítí. D. svítá, nebude pršeti (jihozápadní
strana je jasná). Jg., Mkl. Do Dunaje vodu
vlévati (Sr.: Do lesa dříví nositi). Z jámy
do Dunaje vodu líti. (= marnou práci ko-
nati). Jg. Foukej větříčku z Dunaje. Pís.
Za malým Dunajkem, tam se husy pasú. Na
Mor., Mkl. V malorus.: tychyj Dunaj. Mkl.
(Z národních písní moravských a maloru-
ských nade vši pochybnosť vysvítá, že dunaj
znamená vodu vůbec. Brt. ). — Vz o něm
víc v S. N. — Dunajský.

Dunák, a, m., der Greiner.

Dunati, hlasitě se šklebiti, greinen. —
oč, proč: o chléb, pro hračku. Us. Na Mor.

Dunavý, dunající. Vz Dunati. Greinend.

Dunčať, duňať = šuměti, duněti. Na Slov.

Dundati. Dítě dundá (cucá, saugt).

Dundel, e, m., chomáč, svazek, uzel. D.
hrušek na stromě. Mark. D. vlasů. Büschel. Us.

Duněti, 3. os. pl. -ní, ěl, ění, hlučeti,
hučeti, zvučeti, schallen, dröhnen, dumpf
tönen. — Dupati, až zem duněla. Jg. Vz
Dunčať.

Dunu, vz Douti.

Dunúti, zastr. = dechnouti. Jir.

Duny, ů, pl., m. Duny tahati = dunati
(plakati, greinen). Chmela.

Duodec, e, m., z lat., dvanácterka (kniha).
Duodez.

Dup, u, m., dupnutí, einmaliges Gestampfe.