Předchozí (326)  Strana:327  Další (328) |
|
|||
327
|
|||
|
|||
Dupa doupa.
Důpad = dopad. Rk.
Dupák, u, m., jakýsi tanec. Us.
Dupati; dupnouti, pnul a pl, utí, dupá-
vati = zem nohou tlouci, cupati, stampfen, trampeln. — čím: nohou, nohama. V., Br. — kde. Nebudeš v hospodě dupať; Venku
před domem koně dupali. Er. P. 276., 472. — si k čemu čím. K tomu si dupal botou.
Er. P. 41. Dupe (dyp, fr. ), ošizený hlupák, trulant. Rk.
Dupek, pku, m. = dup.
Dupkati, dupkávati = skákati, hupkati,
springen, hüpfen. MM. Dupl, z lat. duplex, V.; lépe: dvůj, dvojí.
Duplika, y, f., z lat., druhá odpověď,
odpověď na repliku. Rk., Jg. Die Duplik, Gegenantwort des Beklagten. Duplikat, u, m., z lat., druhý stejný
exemplář něčeho n. spis po druhé vydaný. S. N., Rk. Doppelte Abschrift. Duplovaný, z lat., dvojnásobný, V.,
doppelt. Duplovati, z lat., dvojiti, doppeln. — D.
boty = podraziti. Duplsoldát, a, m., z něm., legionář. V.
Dupl-um, a, n., lat., dvojnásobné. In duplo
= dvojnásobně (ku př. žalobu podati). Rk. Dupnatý = doupnatý.
Dupnouti, vz Dupati.
Dupnutí, n., vz Dup.
Dupot, u, m. D. koní. Jg. Das Gestampfe,
Getrappel, Getrampel, Stampfen. D. Quadru- pedante putrem sonitu ferit (quatit) ungula eanipum. Čtvermonohým ujetou dupotem tepe podkova půdu. Dupotati. Koně dupotají, stampfen. Č.
Dur (z lat. durus), tvrdá tonina v hudbě. Rk.
Důra, y, f. Dorota, — To je d. = ne-
příjemná, hloupá ženská. Jir. Durák, u, m., hra v kartv, zamrzlík. Na
Mor. Brt. Duran, a, m., Mat. verb. Pavian.
Durancie, f., D., na Slov. duranče, babí
vejce, slívy. Plk. Grosse Pflaumen. Durativa (verba), časoslova trvací. Us.
Důraz, u, m. = doraz, Nachdruck; Energie.
Důraz na něco dáti, klásti. Sm. D. (zaostření, Kom. ): řečnický, přednášecký. Nz. S dů- razem jednati. J. tr. Bez důrazu. Vz Doraz. Důrazně = s důrazem. Vz Důraz. Nach-
drücklich. Důraznosť, i, f., vz Doraznosť, Nach-
drücklichkeit, Eindringlichkeit, Energie. Rk. Důrazný, vz Dorazný. Nachdrücklich,
durchgreifend, eindringlich, energisch. Rk. Durdič, e, durdík, durdil, a, m., buřič,
der Polterer, Hitzkopf. Durditi, durniti, il, ěn, ění; duřiti, il, en,
ení. — koho = hněvati. Jg. — se = hně- vati se, čepýřiti se, vrčeti, unwillig sein, zürnen, schmollen. Jg. Ten se durdí. Co se durdí? Durdí se co krocan. Us. — se na koho, proč. — Jinak d. se. = nepo- volným býti; pyšněti se, stolz thun. — se čím. Kukačka pávovým (pávím) peřím se duří. Na Slov. — se nad čím. Nt. Durdivě, hněvivě, erzürnt. Us.
Durdivosť, i, f., zlobivosť, hněvivost',
Zornigkeit. Jg. |
Durdivý, hněvivý, zlobivý, zornig. Jg.
Duřeti, el, ení, anschwellen. Us.
Dürfte, něm., překládá se v češtině in-
dikativem. Vz Indikativ. Jakkoli to snad mnohému podivným zdáti se bude; Ať si ne- myslí, že jen to pravé jest, co on činí. Mk. Durchati = zlato čistiti, den Goldsand
waschen. — čím. Šlemíř durchá ohrablem (hřeblem). Am., na Slov. Duřich, u, m. = silné hněvání se, hef-
tiger Zorn, Heftigkeit. Duřichem na koho (na vše) jíti, udeřiti. Vz stran přísloví: Hrubý. Č., Jg., Bern. Durinsko, a, n., Durinky, Duryňky, pl.,
f.. lat. Thuringia, Thüringen. — Durink (Durynk, Duryňk, Duřink), a, m., Thüringer. Duřinkové. V. — Durinský, duryňský, du- řinský. Byl. Duřiti, vz Durditi. — D. na Slov. =
poháněti, antreiben. Duřivý = duřlivý.
Durkoman, u, m., rostlina, xanthium,
Spitz-, Kopfklette. Rostl. Duřlivosť, i, f., hněvivosť, Zornigkeit.
Na Slov. Duřlivý, hněvivý. Zornig. Na Slov., Bern.
Durmal, a, m., Säugling. Ros.
Durman, u, m., datura, Stechapfel, rostl.
Rostl. Durmatělý = durmatý, strotzend. —
čím: mlíkem. Jg. Durmatěti = durmatým se stávati. D.
Anschwellen, strotzen. Durmati, duřmati, durmávati = ssáti,
cucati, saugen. Kom. Durmatosť, i, f. Plk. Das Schwellen, der
Schwall. Durmatý, duřmatý = nadmutý, nadutý,
naběhlý, tlustý, aufgeblasen, pustig, strotzend. Tvář duřmatá. Lom. D. zrůst rostlin. Krok. — čím: mlíkem. D. Durmavý = cicavý, ssavý, saugend. D.
Durničník, u, m., rostl, solandra, Jg.
Durniti, vz Durditi.
Durnosť, i, f., Thorheit; plachost', scheues
Wesen, na Slov. Durný = bláznivý, thöricht. Us. Na Slov.
= plachý, scheu. Ďuro, a, Duřík, a, m. = Jiří. Na Slov.
Dus, u, dusot, u, m., hlahol ostřejší než
u dupotu, Getöse, Getümmel, Strampfen. Dus koňský. Jel. D. od koní daleko slyšán byl. Háj. V domě nějaký dus slyšel. V. — Dus = sápání ve hněvu, kvašení se, Unwille, das Schnauben. V tom domě jsou pořád v dusu. Nevyjdou z dusu. Us. — Dus = dušení na prsou, das Sticken. Ras. — D., trhnutí rohem. Hanka. Dušan, u, m., v lučbě, nitras. Krok. Sal-
petrigsaures Salz. Dusati, dusávati = dus dělati, hřmotně
na zem šlapati, tosen. — čím: nohama. V. — co: trávu (= šlapati, stampfen). — D. = silně dýchati, schnauben, Plk.; hněvati se, hřmot dělati, zürnen, lärmen. Jel. Dušek, ska, dusák, a, m., dusna, y, f.,
hovado, které dusá, zemi tepe, Stampfer. Hřebec dusek, klisna dusna. Us. Dusičitý (nyní: dusíkatý, Bk. ), dusík ob-
sahující, stickstoffhältig. D. kysličník. Chym. |
||
|
|||
Předchozí (326)  Strana:327  Další (328) |