327

Dupa doupa.

Důpad = dopad. Rk.

Dupák, u, m., jakýsi tanec. Us.

Dupati; dupnouti, pnul a pl, utí, dupá-
vati = zem nohou tlouci, cupati, stampfen,
trampeln. — čím: nohou, nohama. V., Br.

— kde. Nebudeš v hospodě dupať; Venku
před domem koně dupali. Er. P. 276., 472.

— si k čemu čím. K tomu si dupal botou.
Er. P. 41.

Dupe (dyp, fr. ), ošizený hlupák, trulant. Rk.

Dupek, pku, m. = dup.

Dupkati, dupkávati = skákati, hupkati,
springen, hüpfen. MM.

Dupl, z lat. duplex, V.; lépe: dvůj, dvojí.

Duplika, y, f., z lat., druhá odpověď,
odpověď na repliku. Rk., Jg. Die Duplik,
Gegenantwort des Beklagten.

Duplikat, u, m., z lat., druhý stejný
exemplář něčeho n. spis po druhé vydaný.
S. N., Rk. Doppelte Abschrift.

Duplovaný, z lat., dvojnásobný, V.,
doppelt.

Duplovati, z lat., dvojiti, doppeln. — D.
boty = podraziti.

Duplsoldát, a, m., z něm., legionář. V.

Dupl-um, a, n., lat., dvojnásobné. In duplo
= dvojnásobně (ku př. žalobu podati). Rk.

Dupnatý = doupnatý.

Dupnouti, vz Dupati.

Dupnutí, n., vz Dup.

Dupot, u, m. D. koní. Jg. Das Gestampfe,
Getrappel, Getrampel, Stampfen. D. Quadru-
pedante putrem sonitu ferit (quatit) ungula
eanipum. Čtvermonohým ujetou dupotem
tepe podkova půdu.

Dupotati. Koně dupotají, stampfen. Č.

Dur (z lat. durus), tvrdá tonina v hudbě. Rk.

Důra, y, f. Dorota, — To je d. = ne-
příjemná, hloupá ženská. Jir.

Durák, u, m., hra v kartv, zamrzlík. Na
Mor. Brt.

Duran, a, m., Mat. verb. Pavian.

Durancie, f., D., na Slov. duranče, babí
vejce, slívy. Plk. Grosse Pflaumen.

Durativa (verba), časoslova trvací. Us.

Důraz, u, m. = doraz, Nachdruck; Energie.
Důraz na něco dáti, klásti. Sm. D. (zaostření,
Kom. ): řečnický, přednášecký. Nz. S dů-
razem jednati. J. tr. Bez důrazu. Vz Doraz.

Důrazně = s důrazem. Vz Důraz. Nach-
drücklich.

Důraznosť, i, f., vz Doraznosť, Nach-
drücklichkeit, Eindringlichkeit, Energie. Rk.

Důrazný, vz Dorazný. Nachdrücklich,
durchgreifend, eindringlich, energisch. Rk.

Durdič, e, durdík, durdil, a, m., buřič,
der Polterer, Hitzkopf.

Durditi, durniti, il, ěn, ění; duřiti, il, en,
ení. — koho = hněvati. Jg. — se = hně-
vati se, čepýřiti se, vrčeti, unwillig sein,
zürnen, schmollen. Jg. Ten se durdí. Co se
durdí? Durdí se co krocan. Us. — se na
koho, proč. — Jinak d. se. = nepo-
volným býti; pyšněti se, stolz thun. — se
čím. Kukačka pávovým (pávím) peřím se
duří. Na Slov. — se nad čím. Nt.

Durdivě, hněvivě, erzürnt. Us.

Durdivosť, i, f., zlobivosť, hněvivost',
Zornigkeit. Jg.

Durdivý, hněvivý, zlobivý, zornig. Jg.

Duřeti, el, ení, anschwellen. Us.

Dürfte, něm., překládá se v češtině in-
dikativem. Vz Indikativ. Jakkoli to snad
mnohému podivným zdáti se bude; Ať si ne-
myslí, že jen to pravé jest, co on činí. Mk.

Durchati = zlato čistiti, den Goldsand
waschen. — čím. Šlemíř durchá ohrablem
(hřeblem). Am., na Slov.

Duřich, u, m. = silné hněvání se, hef-
tiger Zorn, Heftigkeit. Duřichem na koho
(na vše) jíti, udeřiti. Vz stran přísloví:
Hrubý. Č., Jg., Bern.

Durinsko, a, n., Durinky, Duryňky, pl.,
f.. lat. Thuringia, Thüringen. — Durink
(Durynk, Duryňk, Duřink), a, m., Thüringer.
Duřinkové. V. — Durinský, duryňský, du-
řinský. Byl.

Duřiti, vz Durditi. — D. na Slov. =
poháněti, antreiben.

Duřivý = duřlivý.

Durkoman, u, m., rostlina, xanthium,
Spitz-, Kopfklette. Rostl.

Duřlivosť, i, f., hněvivosť, Zornigkeit.
Na Slov.

Duřlivý, hněvivý. Zornig. Na Slov., Bern.

Durmal, a, m., Säugling. Ros.

Durman, u, m., datura, Stechapfel, rostl.
Rostl.

Durmatělý = durmatý, strotzend. —
čím: mlíkem. Jg.

Durmatěti = durmatým se stávati. D.
Anschwellen, strotzen.

Durmati, duřmati, durmávati = ssáti,
cucati, saugen. Kom.

Durmatosť, i, f. Plk. Das Schwellen, der
Schwall.

Durmatý, duřmatý = nadmutý, nadutý,
naběhlý, tlustý, aufgeblasen, pustig, strotzend.
Tvář duřmatá. Lom. D. zrůst rostlin. Krok. —
čím: mlíkem. D.

Durmavý = cicavý, ssavý, saugend. D.

Durničník, u, m., rostl, solandra, Jg.

Durniti, vz Durditi.

Durnosť, i, f., Thorheit; plachost', scheues
Wesen, na Slov.

Durný = bláznivý, thöricht. Us. Na Slov.
= plachý, scheu.

Ďuro, a, Duřík, a, m. = Jiří. Na Slov.

Dus, u, dusot, u, m., hlahol ostřejší než
u dupotu, Getöse, Getümmel, Strampfen. Dus
koňský. Jel. D. od koní daleko slyšán byl.
Háj. V domě nějaký dus slyšel. V. — Dus
= sápání ve hněvu, kvašení se, Unwille,
das Schnauben. V tom domě jsou pořád
v dusu. Nevyjdou z dusu. Us. — Dus =
dušení na prsou, das Sticken. Ras. — D.,
trhnutí rohem. Hanka.

Dušan, u, m., v lučbě, nitras. Krok. Sal-
petrigsaures Salz.

Dusati, dusávati = dus dělati, hřmotně
na zem šlapati, tosen. — čím: nohama. V.
— co: trávu (= šlapati, stampfen). — D.
= silně dýchati, schnauben, Plk.; hněvati
se, hřmot dělati, zürnen, lärmen. Jel.

Dušek, ska, dusák, a, m., dusna, y, f.,
hovado, které dusá, zemi tepe, Stampfer.
Hřebec dusek, klisna dusna. Us.

Dusičitý (nyní: dusíkatý, Bk. ), dusík ob-
sahující, stickstoffhältig. D. kysličník. Chym.



	327

	Dupa doupa. Důpad = dopad. Rk. Dupák, u, m., jakýsi tanec. Us. Dupati; dupnouti, pnul a pl, utí, dupá- vati = zem nohou tlouci, cupati, stampfen, trampeln. — čím: nohou, nohama. V., Br. — kde. Nebudeš v hospodě dupať; Venku před domem koně dupali. Er. P. 276., 472. — si k čemu čím. K tomu si dupal botou. Er. P. 41. Dupe (dyp, fr. ), ošizený hlupák, trulant. Rk. Dupek, pku, m. = dup. Dupkati, dupkávati = skákati, hupkati, springen, hüpfen. MM. Dupl, z lat. duplex, V.; lépe: dvůj, dvojí. Duplika, y, f., z lat., druhá odpověď, odpověď na repliku. Rk., Jg. Die Duplik, Gegenantwort des Beklagten. Duplikat, u, m., z lat., druhý stejný exemplář něčeho n. spis po druhé vydaný. S. N., Rk. Doppelte Abschrift. Duplovaný, z lat., dvojnásobný, V., doppelt. Duplovati, z lat., dvojiti, doppeln. — D. boty = podraziti. Duplsoldát, a, m., z něm., legionář. V. Dupl-um, a, n., lat., dvojnásobné. In duplo = dvojnásobně (ku př. žalobu podati). Rk. Dupnatý = doupnatý. Dupnouti, vz Dupati. Dupnutí, n., vz Dup. Dupot, u, m. D. koní. Jg. Das Gestampfe, Getrappel, Getrampel, Stampfen. D. Quadru- pedante putrem sonitu ferit (quatit) ungula eanipum. Čtvermonohým ujetou dupotem tepe podkova půdu. Dupotati. Koně dupotají, stampfen. Č. Dur (z lat. durus), tvrdá tonina v hudbě. Rk. Důra, y, f. Dorota, — To je d. = ne- příjemná, hloupá ženská. Jir. Durák, u, m., hra v kartv, zamrzlík. Na Mor. Brt. Duran, a, m., Mat. verb. Pavian. Durancie, f., D., na Slov. duranče, babí vejce, slívy. Plk. Grosse Pflaumen. Durativa (verba), časoslova trvací. Us. Důraz, u, m. = doraz, Nachdruck; Energie. Důraz na něco dáti, klásti. Sm. D. (zaostření, Kom. ): řečnický, přednášecký. Nz. S dů- razem jednati. J. tr. Bez důrazu. Vz Doraz. Důrazně = s důrazem. Vz Důraz. Nach- drücklich. Důraznosť, i, f., vz Doraznosť, Nach- drücklichkeit, Eindringlichkeit, Energie. Rk. Důrazný, vz Dorazný. Nachdrücklich, durchgreifend, eindringlich, energisch. Rk. Durdič, e, durdík, durdil, a, m., buřič, der Polterer, Hitzkopf. Durditi, durniti, il, ěn, ění; duřiti, il, en, ení. — koho = hněvati. Jg. — se = hně- vati se, čepýřiti se, vrčeti, unwillig sein, zürnen, schmollen. Jg. Ten se durdí. Co se durdí? Durdí se co krocan. Us. — se na koho, proč. — Jinak d. se. = nepo- volným býti; pyšněti se, stolz thun. — se čím. Kukačka pávovým (pávím) peřím se duří. Na Slov. — se nad čím. Nt. Durdivě, hněvivě, erzürnt. Us. Durdivosť, i, f., zlobivosť, hněvivost', Zornigkeit. Jg.	Durdivý, hněvivý, zlobivý, zornig. Jg. Duřeti, el, ení, anschwellen. Us. Dürfte, něm., překládá se v češtině in- dikativem. Vz Indikativ. Jakkoli to snad mnohému podivným zdáti se bude; Ať si ne- myslí, že jen to pravé jest, co on činí. Mk. Durchati = zlato čistiti, den Goldsand waschen. — čím. Šlemíř durchá ohrablem (hřeblem). Am., na Slov. Duřich, u, m. = silné hněvání se, hef- tiger Zorn, Heftigkeit. Duřichem na koho (na vše) jíti, udeřiti. Vz stran přísloví: Hrubý. Č., Jg., Bern. Durinsko, a, n., Durinky, Duryňky, pl., f.. lat. Thuringia, Thüringen. — Durink (Durynk, Duryňk, Duřink), a, m., Thüringer. Duřinkové. V. — Durinský, duryňský, du- řinský. Byl. Duřiti, vz Durditi. — D. na Slov. = poháněti, antreiben. Duřivý = duřlivý. Durkoman, u, m., rostlina, xanthium, Spitz-, Kopfklette. Rostl. Duřlivosť, i, f., hněvivosť, Zornigkeit. Na Slov. Duřlivý, hněvivý. Zornig. Na Slov., Bern. Durmal, a, m., Säugling. Ros. Durman, u, m., datura, Stechapfel, rostl. Rostl. Durmatělý = durmatý, strotzend. — čím: mlíkem. Jg. Durmatěti = durmatým se stávati. D. Anschwellen, strotzen. Durmati, duřmati, durmávati = ssáti, cucati, saugen. Kom. Durmatosť, i, f. Plk. Das Schwellen, der Schwall. Durmatý, duřmatý = nadmutý, nadutý, naběhlý, tlustý, aufgeblasen, pustig, strotzend. Tvář duřmatá. Lom. D. zrůst rostlin. Krok. — čím: mlíkem. D. Durmavý = cicavý, ssavý, saugend. D. Durničník, u, m., rostl, solandra, Jg. Durniti, vz Durditi. Durnosť, i, f., Thorheit; plachost', scheues Wesen, na Slov. Durný = bláznivý, thöricht. Us. Na Slov. = plachý, scheu. Ďuro, a, Duřík, a, m. = Jiří. Na Slov. Dus, u, dusot, u, m., hlahol ostřejší než u dupotu, Getöse, Getümmel, Strampfen. Dus koňský. Jel. D. od koní daleko slyšán byl. Háj. V domě nějaký dus slyšel. V. — Dus = sápání ve hněvu, kvašení se, Unwille, das Schnauben. V tom domě jsou pořád v dusu. Nevyjdou z dusu. Us. — Dus = dušení na prsou, das Sticken. Ras. — D., trhnutí rohem. Hanka. Dušan, u, m., v lučbě, nitras. Krok. Sal- petrigsaures Salz. Dusati, dusávati = dus dělati, hřmotně na zem šlapati, tosen. — čím: nohama. V. — co: trávu (= šlapati, stampfen). — D. = silně dýchati, schnauben, Plk.; hněvati se, hřmot dělati, zürnen, lärmen. Jel. Dušek, ska, dusák, a, m., dusna, y, f., hovado, které dusá, zemi tepe, Stampfer. Hřebec dusek, klisna dusna. Us. Dusičitý (nyní: dusíkatý, Bk. ), dusík ob- sahující, stickstoffhältig. D. kysličník. Chym.