335

Dvojhraný, zweikantig. Rk.

Dvojhvězdy, Doppelsterne, optické n.
zračné, fysické n. skutečné. Nz.

Dvoj chod, u, m., Doppelgang. Rk.

Dvojí, m., f., n., dle „Dnešní. " Zweifach,
aus zweien bestehend, doppelt. Za staro-
dávna řídilo se toto číslo skláněním pří-
davných jmen neurčitých: dvůj, m., dvoje,
f., n. Nyní se těchto forem užívá jen v nom.
sg. Svátosť pod dvojí způsobou. Dvojí cti
hodný. Lidé dvojího jazyka. D. srdce, mysl.
Us. Šátek ve dvoje (ve dvé) složený. Dvoje
podobenství. Dvůj žalobník (dvojakého druhu).
Jg. Přijde tobě tato dvoje věc. V. D. ví-
tězství, d. trest; d. druhu; d. způsobem. Nt.

Dvojice, e, f. = dvojnosť, dvojice papežská
(Brt. ), roztržka, nesvornosť, Zwiespalt. 1416.
Gl. — D. = rozdíl, Unterschied. Jg. — D.
jezdecká, Reiterpaar (hlídka). Čsk. — D.
v tělocviku = dva členové (dvojenci) o sobě
stojící, vz Dvojenec.

Dvojíctihodnosť, i, f. Wohlehrwürde.

Dvojí cti hodný. Vz Dvojí. Titul du-
chovních správcův, zvlášť farářův pro-
testantských, wohl-, hochehrwürdig.

Dvojinec, nce, m., rostl., naravelia. Rostl.

Dvojiřadý klas. V. Zweireihig.

Dvojitě mluviti, zweifach, zweideutig. Jg.

Dvojitel, e, m. Der Verdoppeier. Jg.

Dvojiti, 3. pl. -jí, il, en, ení; zdvojiti, dvo-
jí váti. -- 1. co: pluk (zdvojnásobniti, doppeln).
Cyr. — 2. co = děliti, theilen. Us. — komu,
na Slov. = vykati. Jg. — se kde, v čem.
Opilému všecko v očích se dvojí. L. My
v zdáních (ve víře) se dvojíme. L. — se
s kým (cč), sich theilen, entzweien. Dvojiti
se s kým oč. Arch. I. 6G. Zle, kdo s přátely
se dvojí. Cato. — nač. Nač se dvojíme?

— co k čemu. Celým srdcem táhnouti
k Bohu, nedvojiec ho i k zemským věcem. Št.

Dvojitosť, i, f., dvojatosť. Bez roztrži-
tosti a d-sti mysli. Kom. Zwiefältigkeit,
Zweideutigkeit. Zwiespalt. Jg.

Dvojitý, dvojatý, dvojný = podvojný,
doppelt, zweifach. Dvéře dvojité, meč d.
(na obě strany ostrý, dvoubřitný). Ctib. Je
d. nepravosť, pravda v licoměrstvie ukázaná.
Št. — D. = na dvé složený, dvojí, doppeltgelegt.
D. niť. D. zeď, řetěz. Jg. — D. = obojetný,
oboustranný, chytrý, zweideutig, arglistig. D.
srdce. Dvojitý výrok Foebův. Člověk dvo-
jitého jazyka. Lom. D. slova. Ráj. — D.,
na dvé se rozcházející. D. hák, Doppelhacken.
Techn. Lev český s dvojitým ocasem. V.

Dvojizrný. D. špelta, zweikörnig. V.

Dvojjařmý = dvoujařmý.

Dvojjehlanec, nce, m., nerost, Dipyra-
mide. Krok.

Dvojjmenný = dvoujmenný.

Dvojka, y, f., počet dvou, die Zahl zwei,
der Zweier. Us. Dvojka lovecká, myslivecká

= ručnice dvojhlavňová, s dvěma hlavněmi
nad sebou n. vedlé sebe ležícími. Doppel-
gewehr. Vz Ručnice. Šp. — D. studentská.
Dostal dvojku. Dali mu dvojku. Slízl d-ku.
D-ku opraviti. Nasypali mu dvojek. Pro
d-ku ztratil nadací, osvobození od školného,
opakoval třídu. Dvojku někomu do katalogu
zapsati (ne: zanésti) atd.

Dvojklaný, v bot., zweispaltig. Rk.

Dvojklenec, nce, m. Dirhomboëder. Nz.

Dvojklínotvar, u, m. Disphen. Vys.

Dvojkloný. D. soustava, diklinoëdrisches
System. Vys.
Dvojklonotvar, u, m. Anorthoid. Vys.

Dvojkmenný, zweistämmig. D.

Dvojkosotvar, u, m. Diplagiëder. Rk.

Dvojkosť, i, f., anglická nemoc, rhachitis,
Doppelglieder, Rückensucht. Ja.

Dvojkostan, u. m., biphosphas; nyní: ky-
selý fosforečnan. D. sodnatý, phosphorsaures
Natron, hořečnatý. Chym., Bk.

Dvojkřídlý, zweiflügelig. Krok.

Dvojkrněčný, o dvou krních. D. pošva,
Krok., blizna. Rostl.

Dvojkružník, u, m. Staberrad. Vys.

Dvojkubec, bce, m., diplocalyx, rostl. Rostl.

Dvojkužel, e, m. Doppelkegel. Ck.

Dvojkysek, sku, m., nerost, prismatischer
Bleibaryt. Jg.

Dvojlistec, stce, m., druh hub. Rkp.

Dvojlístek, stku, m., Doppelblatt, Rk.

Dvojlistenatý, dvojlistenný, dva listeny
mající. D. stopky. Rostl.

Dvojlistenka, y, f., diphyllaia. Rostl.

Dvojlistý, dvoulistý, zweiblätterig. D.

Dvojlom, u, m. D. světla, Doppelbrechung
des Lichtes. Ck.

Dvojlomné osy, Achsen der doppelten
Strahlenbrechung. Rk.

Dvojlupenec, nce, m., diplolepis. Rostl.

Dvojlupka, y, f., nama. Rostl.

Dvojmyslný, ungleich gesinnt, dessen
Herz getheilt ist. Jg.

Dvojnadutý, dvojvypuklý. D. čočka. Sedl.
Vz Čočka.

Dvojnásob, dvounásob, dvénásob = dva-
krát, doppelt, zwiefach. D. větší. Br. List
d. zubatý. Um. les. D. roucho.

Dvojnásobiti, dvounásobiti, dvénásobiti,
doppeln, verdoppeln. V. — co komu: práci.
Us. — Lom. — co čím.

Dvojnásobka, y, f., die Duplik. Ros.

Dvojnásobně, dvoun..., dvén...,
zweifach. Den d. delší. Br. D. někomu něco
rozmnožiti. V.

Dvojnásobněný. D. listy. Rostl. Zwie-
fach, verdoppelt.

Dvojnásobný, dvojnásobní, dvénásobný,
dvounásobný, dvojitý, dvojný, dvojí, dvo-
jatý, zwiefach, zweifä'ltig, doppelt, gedoppelt,
Doppel-. Jg. D. oděv, přehrádka, trestání,
pokuta, Jg., počet, číslo, sůl. Rk. Dvojná-
sobné udělati = zdvojiti. V.

Dvojník, u, m., vz Dual.

Dvojno: = na dvé, dvojně, Koll., zwei-
theilig, -deutig.

Dvojnohý = dvounohý.

Dvojnosť, i, f., dvojitosť, Zweihelt, Jg.

Dvojný, dvojí, doppelt, zwiefach. D. plod,
vrata, počet. Jg. D. číslo, vz Číslo dvojné,
Dual. — D. = oboustranný, chytrý, falsch,
zweideutig. D. srdce. Jg.

Dvojobálka, y, f., dicliptera. Rostl.

Dvojobálník, u. m., rapinia, rostl. lilkovitá.
Rostl.

Dvojoděnka, y, f., ditassa. Rostl.

Dvojoký, dvonoký, zweiäugig. Us.

Dvojosinec, nce, m., hierochloë. Rostl.



	335

	Dvojhraný, zweikantig. Rk. Dvojhvězdy, Doppelsterne, optické n. zračné, fysické n. skutečné. Nz. Dvoj chod, u, m., Doppelgang. Rk. Dvojí, m., f., n., dle „Dnešní. " Zweifach, aus zweien bestehend, doppelt. Za staro- dávna řídilo se toto číslo skláněním pří- davných jmen neurčitých: dvůj, m., dvoje, f., n. Nyní se těchto forem užívá jen v nom. sg. Svátosť pod dvojí způsobou. Dvojí cti hodný. Lidé dvojího jazyka. D. srdce, mysl. Us. Šátek ve dvoje (ve dvé) složený. Dvoje podobenství. Dvůj žalobník (dvojakého druhu). Jg. Přijde tobě tato dvoje věc. V. D. ví- tězství, d. trest; d. druhu; d. způsobem. Nt. Dvojice, e, f. = dvojnosť, dvojice papežská (Brt. ), roztržka, nesvornosť, Zwiespalt. 1416. Gl. — D. = rozdíl, Unterschied. Jg. — D. jezdecká, Reiterpaar (hlídka). Čsk. — D. v tělocviku = dva členové (dvojenci) o sobě stojící, vz Dvojenec. Dvojíctihodnosť, i, f. Wohlehrwürde. Dvojí cti hodný. Vz Dvojí. Titul du- chovních správcův, zvlášť farářův pro- testantských, wohl-, hochehrwürdig. Dvojinec, nce, m., rostl., naravelia. Rostl. Dvojiřadý klas. V. Zweireihig. Dvojitě mluviti, zweifach, zweideutig. Jg. Dvojitel, e, m. Der Verdoppeier. Jg. Dvojiti, 3. pl. -jí, il, en, ení; zdvojiti, dvo- jí váti. -- 1. co: pluk (zdvojnásobniti, doppeln). Cyr. — 2. co = děliti, theilen. Us. — komu, na Slov. = vykati. Jg. — se kde, v čem. Opilému všecko v očích se dvojí. L. My v zdáních (ve víře) se dvojíme. L. — se s kým (cč), sich theilen, entzweien. Dvojiti se s kým oč. Arch. I. 6G. Zle, kdo s přátely se dvojí. Cato. — nač. Nač se dvojíme? — co k čemu. Celým srdcem táhnouti k Bohu, nedvojiec ho i k zemským věcem. Št. Dvojitosť, i, f., dvojatosť. Bez roztrži- tosti a d-sti mysli. Kom. Zwiefältigkeit, Zweideutigkeit. Zwiespalt. Jg. Dvojitý, dvojatý, dvojný = podvojný, doppelt, zweifach. Dvéře dvojité, meč d. (na obě strany ostrý, dvoubřitný). Ctib. Je d. nepravosť, pravda v licoměrstvie ukázaná. Št. — D. = na dvé složený, dvojí, doppeltgelegt. D. niť. D. zeď, řetěz. Jg. — D. = obojetný, oboustranný, chytrý, zweideutig, arglistig. D. srdce. Dvojitý výrok Foebův. Člověk dvo- jitého jazyka. Lom. D. slova. Ráj. — D., na dvé se rozcházející. D. hák, Doppelhacken. Techn. Lev český s dvojitým ocasem. V. Dvojizrný. D. špelta, zweikörnig. V. Dvojjařmý = dvoujařmý. Dvojjehlanec, nce, m., nerost, Dipyra- mide. Krok. Dvojjmenný = dvoujmenný. Dvojka, y, f., počet dvou, die Zahl zwei, der Zweier. Us. Dvojka lovecká, myslivecká = ručnice dvojhlavňová, s dvěma hlavněmi nad sebou n. vedlé sebe ležícími. Doppel- gewehr. Vz Ručnice. Šp. — D. studentská. Dostal dvojku. Dali mu dvojku. Slízl d-ku. D-ku opraviti. Nasypali mu dvojek. Pro d-ku ztratil nadací, osvobození od školného, opakoval třídu. Dvojku někomu do katalogu zapsati (ne: zanésti) atd.	Dvojklaný, v bot., zweispaltig. Rk. Dvojklenec, nce, m. Dirhomboëder. Nz. Dvojklínotvar, u, m. Disphen. Vys. Dvojkloný. D. soustava, diklinoëdrisches System. Vys. Dvojklonotvar, u, m. Anorthoid. Vys. Dvojkmenný, zweistämmig. D. Dvojkosotvar, u, m. Diplagiëder. Rk. Dvojkosť, i, f., anglická nemoc, rhachitis, Doppelglieder, Rückensucht. Ja. Dvojkostan, u. m., biphosphas; nyní: ky- selý fosforečnan. D. sodnatý, phosphorsaures Natron, hořečnatý. Chym., Bk. Dvojkřídlý, zweiflügelig. Krok. Dvojkrněčný, o dvou krních. D. pošva, Krok., blizna. Rostl. Dvojkružník, u, m. Staberrad. Vys. Dvojkubec, bce, m., diplocalyx, rostl. Rostl. Dvojkužel, e, m. Doppelkegel. Ck. Dvojkysek, sku, m., nerost, prismatischer Bleibaryt. Jg. Dvojlistec, stce, m., druh hub. Rkp. Dvojlístek, stku, m., Doppelblatt, Rk. Dvojlistenatý, dvojlistenný, dva listeny mající. D. stopky. Rostl. Dvojlistenka, y, f., diphyllaia. Rostl. Dvojlistý, dvoulistý, zweiblätterig. D. Dvojlom, u, m. D. světla, Doppelbrechung des Lichtes. Ck. Dvojlomné osy, Achsen der doppelten Strahlenbrechung. Rk. Dvojlupenec, nce, m., diplolepis. Rostl. Dvojlupka, y, f., nama. Rostl. Dvojmyslný, ungleich gesinnt, dessen Herz getheilt ist. Jg. Dvojnadutý, dvojvypuklý. D. čočka. Sedl. Vz Čočka. Dvojnásob, dvounásob, dvénásob = dva- krát, doppelt, zwiefach. D. větší. Br. List d. zubatý. Um. les. D. roucho. Dvojnásobiti, dvounásobiti, dvénásobiti, doppeln, verdoppeln. V. — co komu: práci. Us. — Lom. — co čím. Dvojnásobka, y, f., die Duplik. Ros. Dvojnásobně, dvoun..., dvén..., zweifach. Den d. delší. Br. D. někomu něco rozmnožiti. V. Dvojnásobněný. D. listy. Rostl. Zwie- fach, verdoppelt. Dvojnásobný, dvojnásobní, dvénásobný, dvounásobný, dvojitý, dvojný, dvojí, dvo- jatý, zwiefach, zweifä'ltig, doppelt, gedoppelt, Doppel-. Jg. D. oděv, přehrádka, trestání, pokuta, Jg., počet, číslo, sůl. Rk. Dvojná- sobné udělati = zdvojiti. V. Dvojník, u, m., vz Dual. Dvojno: = na dvé, dvojně, Koll., zwei- theilig, -deutig. Dvojnohý = dvounohý. Dvojnosť, i, f., dvojitosť, Zweihelt, Jg. Dvojný, dvojí, doppelt, zwiefach. D. plod, vrata, počet. Jg. D. číslo, vz Číslo dvojné, Dual. — D. = oboustranný, chytrý, falsch, zweideutig. D. srdce. Jg. Dvojobálka, y, f., dicliptera. Rostl. Dvojobálník, u. m., rapinia, rostl. lilkovitá. Rostl. Dvojoděnka, y, f., ditassa. Rostl. Dvojoký, dvonoký, zweiäugig. Us. Dvojosinec, nce, m., hierochloë. Rostl.