352

Enšpigl, a, m., z něm. Eulenspiegel, šibal,
čtverák, šašek. Rk. Schalk, Schalkkopf.

Enthusiasm-us, u, m., z řec, nadšení.
Begeisterung, Schwärmerei. — Enthusiast, a,
m., ein Begeisterter, sehr grosser Verehrer
o. Bewunderer, Schwärmer, Träumer. —
Enthusiastický, begeistert, entzückt, schwär-
merisch.

Entlader, něm., odelektrovač. Ck.

Entlovati, z něm. endeln (Němci také
říkají enteln m. endeln), obníčkovati, na oh-
níček šíti; obničkování. Sp. Dle jiných:
obnitkovati.

Entomolog, a, m., z řec, hmyzoznalec,
Insektenkenner. — Entom-on, a, n., hmyz. Rk.
Insekt.

Entrée (antré), fr., vchod, vstup, Ein-
gang, Eintritt, Zutritt; vstupné (plat za vstup).
S. N. Eintrittsgeld.

Entrepreneur, a, m., fr. (antrprené), pod-
nikatel. Rk.

Entsprechen, vz Odpovídati komu.

Enumerace, e, f., lat., výčet, vyčtení.
Rk. Aufzählung.

Enunciace, e, f., lat., výpověď, věta. Rk.
Erklärung, Bekanntmachung; Ausdruck, Aus-
sage.

Enveloppe, fr. (anv'lop'), obálka. RK.
Umschlag, Umwurf o. Mantel von Seidenzeug.

-ený, ěný. Po 1, ř, s, z, ž píše se -ený.
Ch. Přípona adj. odvozených a) od časo-
slov, b) od jmen podstatných. Tato zname-
nají něco z hmoty již vypracovaného: hli-
něný, kožený, slaměný, T., sklený, dřevěný.
Mkl. B. 128. Ržený chleb (strč. ), voštěná
svíčka, Újezd trněný. Jir. — Přípona -ený,
připínáme-li ji k kmenům časoslovným, má
význam trpného rodu min. času jako -aný:
koupený, vystavěný. Vz -ný (u časoslova).
Mk. — Pozn. Před touto příponou dlouhá
kmenová samohláska se krátí: hlína — hli-
něný, sláma — slaměný, dříví — dřevěný. Pk.

Enyali-os, a, m., bůh války u Řekův.

Enže, e, f., něm. Enns, řeka v Rakousích.

Eo ipso, lat., právě proto.

Eolina, y, f., nástroj, který na vítr vy-
stavený sám hude. Aeoisharfe. Jg.

Eolova harfa (Aeolos, bůh větrův u Ře-
kův), nástroj podobný loutně potažený stru-
nami. Rk. Vz Eolina. Aeoisharfe.

Eos, gt. Eo-y (dle „Ryba"), Šf.. Eo-i
(dle „Kosť"), f. Zk. Vz Leto.

Epakty či stáří měsíce, die Epakten.
Š. a Ž.

Epamiuond-as, a (dle „Páv") nebo -y (dle
„Despota"), m., slavný vůdce thebský.

Epanalepsis. E. = opětování téhož slova
v též větě po sobě. Letěl, letěl roj. Čierné
oči čierné ako tá trnečka. Ráda jsi, mamičko,
ráda jsi nevěstě. Pís. nár. — KB. 238. —
Vz Mus. 844. str. 434. Ml. — S. N.

Epanastrofa, y, f. E. či pallilogie =
opětování týchž slov na konci věty jedné
a na začátku věty následující. Aj Vletavo,
če mutíši vodu? Če mutíši vodu střebropěnu?
Rkk.

Epaulette, fr. (epolet), náramek (důstoj-
nický). Rk., vz S. N. Achsel band, -büschel,
breite Tresse von Wolle, Seide etc.

Eperies, Prešov, a, m., mě. v Uhřích. Rk.
Eph... vz Ef...

Epický, z řec, rozpravný; hrdinopravný
(báseň). Rk. Episch. Vz Epos, Poesie.

Epicoenum nomen, jm. obojrodé. Rk.

Epidaur-os, a, m., mě. v Argolidě.

Epidemický, z řec., nakažlivý, epidemisch,
ansteckend, seuchenartig.

Epidemie, e, f., nákaza, mor, Epidemie,
ansteckende Krankheit, Seuche.

Epifora, y, f. Epifora, Epiphora slove
opětování téhož slova na konci vět po sobě
jdoucích. Vietr búřie přes vlasti, Vojsky búřie
přes vlasti. Rkk. — KB. 238. — Vz Zk. Ml.
II. str. 167.

Epigram, u, m., z řec, nápis; důmyslná,
vtipná báseň. Rk. Epigramm, Inschrift, Sinn-,
Spottgedicht. Epigram (tô trriy^a/n/ia) v řeč-
tině původně slul básnický nápis na budově
nějaké, pomníku neb obětném daru. Později
vyrozumíván jménem tím pádný pomysl po
způsobě nápisu stručně projádřený obsahu
buď vážného nebo vtipného. Nyní jediné
tento smysl slovu pokládáme. Nápisy roz-
stupují se na jednoduché a složené. Ony
vážnou myšlénku prostě vyjadřují; tyto
skládají se ze dvou částí sobě odporujících,
jež vtip básníkův v jedno pojí. V první
části (= očekávání, suspensio) námětem
zevním pozornosť čtenářova se napíná, ve
druhé (= řešení, solutio) způsobem vtipným
a překvapujícím napiaté pozornosti se vy-
hovuje. Oblíbená forma epigramu, zvláště
složeného, jest distichon, mají však i pří-
zvučné verše rymované v něm své místo.
Epigram jediné v literaturách pokročilejších
se vyskýtá, básnictvo prostonárodní ho nezná
leč ve způsobe přísloví žertovných. Litera-
tura česká epigramy bohatá jest. Obzvláště
v oboru tom vynikli Kollár, Čelakovský,
Havlíček. KB. 218. —219. Vz tam příklady.
Každičký e. podoben buď včelce, žehadlo
měj, medu uštědřuj, tílko malé vždy podrž Ć.

Epicharm-os, a, m., skladatel veseloher
řeckých, ok. 484. — 467. př. Kr.

Epiktet-os, a, m., řec stoický filosof.

Epikur-os, a, m., řecký filosof, zakla-
datel epikurské filosofie, nar. na Samu r.
342. př. Kr. — Epikurský život vésti. Jg.
Sinnlich, schwelgerisch.

Epilemm-a, ata, n., řec, námitka, jakou
řečník sám sobě činí. Rk. Šelbsteinwand.

Epilepsie, e, f., z řec, padoucí nemoc,
padoucnice, die fallende Sucht. Rk. — Epi-
leptické křeče. Epileptische Krämpfe.

Epilog, u, m., z řec, doslov, dozpěv;
závěrka, Rk. Schlussrede, Redeschluss.

Epimenid-es, a, m., věštec a básník
z Krety asi r. 596. př. Kr. Vj.

Epimeth-eus, ea, m., syn Japetův, Pan-
dořin choť.

Epimethi-s, dy, f. = Pyrrha, dcera Epi-
metheova,

Epirus, a, m., krajina v severozáp. Řecku.
— Epiřan, a, m. — Epirský.

Episkopat, u, m., z lat., a to z řec, bi-
skupství, Bisthum. Würde eines Bischofs. Rk.

Episoda, y, f., z řec, vypravování vlo-
žené. E-du do něčeho vložiti. Nt. Einschaltung,
Zwischenrede, Zwischenhandlung.