359

v kmenových slabikách vždy i (í): fík, fiala,
filec, rafika; ale na konci podlé úchylky y:
houfy. — Staří f zdvojovali: šíffy, houffy,
taktéž i na konci slov: Jozeff. Jg. — Jména
v -f ukončená jsou rodu mužského. — Místo
řec _% </• a lat. ph píší Čechové a Poláci s Vlachy
f: filosofie. Jg. Hš. myslí, že se tak špatně
činí, že jest to tak, jako když se píše Tschech
m. Čech.

Fabian, a, m. Pan F. se ozývá. Vz Hladový.
Lb. — F., u. m., Wölbung der Zimmerdecke,
názděnek okolo stropu. Jg.

Fabi-us, a, m., jm. římské.

Fábor, u, m., fábora, y, f., obyč. pl. fá-
bory (z fr. faveur = dárek, stužka či závoj,
jímž vítězný hrdina od milenky své krášlen
býval), sluje stužka rozličných barev, které
dívky milencům dávají aneb které se k osla-
vení rozličných příležitostí berou; pak i stužky
vůbec. S. N. Band, Schleife. Míti fábor za
kloboukem. Jg. - - 2. Kytka, Strauss. Vz
Mz. 153.

Fabrici-us, a, m., jméno rodu římského,
z něhož Gajus F. Luscinus ok. r. 279. př.
Kr. ve válkách s Pyrrhem a se Samnity ve-
dených statečností vynikl. Vj.

Fabriční, -ný, fabrický (dílo, zboží, f. ), Fa-
briks-.

Fabrika, y, f., z lat. faber, veldílna, to-
várna, Fabrik. F. katunová, železná, ocelná.
Jg. F. na železo, na cukr, na katun. Vz
Továrna.

Fabrikace, e, f., Fabrikation.

Fabrikant, a, m., továrník, Fabrikant.

Fabrikat, u, m., výrobek, Fabrikat, ver-
fertigte Waare; Machwerk. Vz víc v S. N;

Fabrikovati, fabriciren. — co, kde, čím.

Fabula, y, f., lat., vz Bajka. V.

Facada, y, f. (fasada, fr., z lat. facies),
popředí, průčelí domu (přední, hlavní strana
domu), lícní strana. S. N., Rk., Šp., Façade,
Vorderseite eines Gebäudes.

Facalít, facalík, facalítek, facalíček, čku,
m., z it. fazzoletto, střlat. faciletum, Gl.,
roucho pro pocení-se; šátek na nos (kapesní).
Br. Nos bez facalétu utřel. Reš. Ráčíš-li mu
košili nějakou nebo facalík odeslati. Žer. L.
III. 120. Schnupf-, Schweiss-, Hals-, Weiber-
tuch. Rk.

Facchino, a, m., it., břemenář, nosič, děl-
ník. Lastträger.

Facir (z něm. -lat. vaciren, bez služby býti),
a, m., myslivec bez služby, ein vacirender,
dienstloser Jäger. — Vacirem choditi. Rk.

Facit, lat. = činí; výsledek počtu. Facit
je ten a ten = počtem našlá summa činí
tolik a tolik. S. N. Summe, Betrag, das Er-
gebniss einer Rechnung.

Facka, y, f., facička, z rom. -vlas. faccia,
fr. face, portug. face, šp. haz i facha, lat.
facies. Strana, jako tvář n. líce něčeho; užívá
se toliko o klobouku, jehož některé strany
zhůru založeny jsou, jinak: střecha, hrana,
ochlípka. Klobouk na tři facky (založený).
Jg. Ein dreieckiger Hut. — Políček, Maul-
schelle, Maultasche (Watsche), Ohrfeige. Za
facku něco koupiti. Vz Lacino. Č. Vyťal
facku své panence. Er. P. 149.

Fackovati koho čím, ohrfeigen. Ros. —
koho pro co, že: že chybil.

Façon, fr. (fason), druh, způsob, tvar,
spracování, mrav, slušnosť, tvář, podoba, Ge-
stalt, Form; Ansehen, Anstand. — Sans f.
(san fason), bez okolkův. S. N. Ohne. Um-
schweife.

Factický

Factitivní

Factor

Factotum vz Fak....

Factum

Factura

Facún, u, m. Košilí, čechlů, věncův, fa-
cúnův a jiných rozličných věcí metovaných.
Star. let. F. s perlami. Boč. Budeliť míti
krátké vlasy, ale nafalšuje je vacúnem dlú-
hým (ein talscher Haarzopf. ). Št. (Gl. ).

Fáč, e, faček, čku, m., z lat. fascia, obi-
nadlo, povijadlo, obvazek, úvazek, Binde,
Fatsche. Žílu fáčem obvázati. Jg. Dítě fáčem
ovinouti.

Fackovati s kým. Neslobodno s kráľmi
f. Mt. S.

Fáčovati. — koho čím: dítě širokým
fáčem, fatschen, binden.

Faeakové, báječní obyvatelé ostrova
Scherie, k nimž Odysseus bloudě se dostal.

Faedon, a, m., žák Sokratův, přítel
Platonův. Vj.

Faedr-ns, a, m., epikurejský filosof v Athe-
nách, učitel Ciceronův; 2. žák Sokratův.

Faenomen, u, m., z řec., vše, co se jeví,
zvláště silou přírody a smyslně, úkaz, zjev,
ku př. blesk, červánky, kysání, hnití, čištění
hvězd atd. S. N. Phänomen, Erscheinung,
Lufterscheinung.

Faesulae, Faesuly, gt. -sul, pl., f., mě.
etrurské. — Faesulan, a, m. — Faesulský.

Faëth-on, onta, m., syn Heliův a Kly-
menin, jenž se na otci toho doprosil, aby
jeden den vůz sluneční říditi směl, avšak na
této jízdě o život přišel. Vj. — Faëthon,
u, m., lehký, otevřený vozík, ein leichter,
offener Wagen.

Fafarka, y, f. Posthorn. Na Slov. Koll.

1. Fafrnoch, fafrnoch, fanfrnoch, famer-
noch, u, m., fafrnochy, pl., fafrnošek, šku, m.,
sr. fr. fanfreluche (Mz. 153. ) = ozdoba, vlastně
chochol na přílbici, chocholice. St. skl. Helm-
decken, Federbusch. — 2. Chochol, jímž čela
koní se zdobí. D. Haarschopf. — 3. Všeliká
ozdoba, třapec na šatech. Fanfrnochy uka-
zovati = pyšniti se. Wind machen. Reš. —
Jg. Vz Gl.

2. Fafrnoch, a, m., třeštidlo, Windbeutel.
Fafulek, lku, m., chomáč, die Flocke. Rk.
Fagan, a, m. = pankart. Na Slov. Vz Fakan.
Fagot, u, m., z fr., hudební nástroj, Fagot,

Basspfeife. Pískati, troubiti na fagot. Jg.

Fagotista, y, fagotník, a, m., Fagotist,
Fagotbläser.

Fahrschacht, něm., vz Báně.

Fahrten, něm., žebříky k stoupání do
báně; také leziny, něm. Lesenen, slovo slov.
od lez-u. Am.

Fách, u, m., fáchy, pl., vlečka, Schlepp.
Ros. Dětinské f., vodítka, Ros. — F. = 100
koží. Gl.

Fairum, fairunt, z něm. Feierabend (svat-
večer); máme už f. = máme po práci, máme
odpočinek.