360

Fait, fr. (fé), skutek, čiu, Thatsache. F.
accompli (fé akonpli), skutek dokonaný, ho-
tový. Rk.

Fajčár, a, m. = kuřák. Tabakraucher.
Na Slov.

Fajčiti, fajfčiti = kouřiti, rauchen. Na Slov.

Fajfka, y, f., fajka, fajeka, faječka, fajčička,
fajfčička, Jg., v Krkonoších fejtka, na Slov.
pípka, vind. kadnice = dýmka, die Pfeife,
Tabakspfeife. Zapáliti si fajfku. Víčko z f-ky.
Trubka, trestka, troubel od f-ky. D. — Jg.

Fajfkář, e, m., dýmkář, kdo dýmky dělá,
prodává, Pfeifenmacher, -händler. Us.

Fajmoštr, štra, m., na Slov., farář, z něm.
Pfarrmeister. Mz. 153.

Fakan, fagan, a, m., fakáně, ěte, n., jméno
nezvedeného dítěte, s příhanou, křápě, žábě,
der Fratz. To fakaně pořád zlobí, pláče.

— Na Mor. a Slov. = pankhart. Jg.
Fákati = špiniti, káleti, sudeln, schmeis-

sen, beflecken. Kdo dobře jí a dobře spí
a k tomu dobře fáká, před tím smrť sama
utíká. Ros. — na koho — nedbati ho. Us.

— Jg.

Fakce, e, f., z lat., politická strana, zvl.
krajní a vášnivá. S. N. Faktion, Partei,
Rotte, Anhang.

Faksimile, z: fac simile = učiň podobné
= snímek, úplně věrné napodobení tahův
zvláště písma. S. N. Genau nachgebildete
Handschrift einer Person.

Faktický, z lat., skutečný, Rk., faktisch,
thatsächlich, wahr.

Faktitivní, (ý) působivý. Časoslovo f. Vz
Časoslovo. Faktitiv.

Faktor, u (a), m., (v počtech) činitel. In
Faktoren zerlegen, roznásobiti. Vůbec, kdo
co činí: činící, působící osoba, síla, í děj n.
okolnosť. Faktorové života = síly přírodní.

— 2. F., a, m., představený průmyslných
závodův, správce obchodu n. tiskárny. Faktor,
Werkmeister. V. — 3. Kdo jménem pána
svého v některém cizím místě ustavičně ob-
chod vede a řídí, obchodní správce. Takový
obchod slove faktorie n. faktorství. S. N. III.
Geschäftsführer. Vz lib. str. 266.

Faktorialní, (ý) součinný, představující
součin přirozené řady čísel od 1 až do čísla
daného n! = 1. 2. 3... n. Stč. Faktoriell.

Faktorství, n. Faktorei. L. Vz Faktor.

Faktot-um, a, n., dle „Slovo". F. = fac
totum, lat. = čiň vše. Kdo za někoho vše
obstarává nebo svým vlivem vše mu řídí.
S. N. Der Alles in Allem ist, Alles gilt, Alles
thut. Býti komu f. = hlavní osobou, pravou
rukou. Kom.

Fakt-um, a, n., dle „Slovo", lat., skutek,
čin, děj, událost', účinek, Thatsache, Bege-
benheit, Ereigniss.; v mathm. součin. — De
takto, skutečně. Rk. Vz Fait.

Faktura, y, f., z lat., účet ze zboží přes-
polnímu kupci zasýlaný, udávající také, kterou
cestou a za kterými výminkami zboží za-
sláno. S. N. Vz více tamtéž. Waarenrechnung.

Fakulant, a, m., Fackelträger. Rk.

Fakule, e, f., z lat., pochodně, Fackel.
Fakulemi svítiti; průvod s fakulemi prová-
zeti. F. pohřební, voskové, smolné.

Fakulta, y, f., z lat., oddíl učební na vy-
sokých školách, Fakultät. F. juridická, theo-

logická, medicinská, filosofická. — 2. Schop-
nosť, natürliche Anlage; plná moc, Befug-
niss. Rk., S. N. — 3. V mathm. = součin čísel
arithmetickou řadu představujících. Stč.

Fakultativní, (ý), z lat., co je vůli jednot-
livce ponecháno, svobodno. F. manželství.
Vz, více v S. N. v článku, Manželství'. S. N.
Fakultativ.
Fakultní, Fakultäts-.
Falaer-um, a, n., přístav v str. Athenách.
Falanx, gt. falangy, f., řec, šik vojenský.
Falara, gt. Falar, pl., n., dle „Slovo",
mě. Thessalie.
Falari-s, da, m., tyran agrigentský.
Falbl, u, m., vz Mz. 154., násběrka, náhrn.
Rk. — F. = žlutý, plavý kůň. Mřk.

Falc, u, m., z něm. Falz. a) U uzdářů a jir-
chářů zahnutý díl na postruhu i postruh
sám, Falz-, Gerbeisen. — b) U truhláře a
tesaře žlábek po straně prkna, aby jiné prkno
do něho se zasaditi mohlo a obě takto lépe
spojena byla, žlábek, Jg., dražba, drážka,
dražení, draž, draže, der Falz, die Fuge,
Rinne. Dražení také = dělání dražby. Sp. —
c) U knihaře hladicí dřevo (n. kosť) k hla-
zení přehybů složených archův; kosť fal-
covní. Jg. Falzbein.
Falchrabství, n. Pfalzgrafschaft.
Falcko, a, n., země Pfalz. F. horní č.
bavorské, dolní č. porýnské, nové č. knížectví
Neuburské. S. N.

Falckrabí, í a ího, m., vz Jiří; falchrabě,
ěte, n. Pfalzgraf. V.

Falcovati (u truhláře, vz Falc): drážiti,
vydrážiti, drážky dělati, Šp., falzen. — co.
Falcovní, špuntovní prkno. Vz Falc. F.
kosť, prkno. Falz-.

Fald, u, m., faldík, faldíček, čku, z něm.
Falte, záhyb, zmrsk; řása, náběra (na Slov.
více pl. náběry), vráska, vrkoč, ohyb, shyb,
přehyb. Jg. Ta sukně dělá faldy. Us. Faldy
dělati, nabírati, skládati. V. Faldy někomu
spraviti (= zbíti ho). Vz Trest. Č. Faldy na
tele, vrásky. Jg. F. na tváři. Us. Vráska
(fald) sukně. V. F. v obličeji: vráska. —
Faldovati co, nabírati, řásniti, falten. V. —
Faldovatý, faltig, faltenreich.
Falerii, rij, m., pl., mě. etrurské.
Falernské víno, v Italii.
Faleš, falše, f. a m., falš, e, m., z lat.
falsus, fallax = nepravda, lež, lesť, klam,
podvod, šibalství, křivda. Falschheit. Bez
falše a lsti. V. Kdež není žádné falše. V.
Faleš provodí kněz a prorok. Br. Falše se
držeti. Ger. Faleš dělati = falšovati. Reš.
O falši a podvodu; co se pokládalo za f.,
klam a podvod; jaká pokuta stíhala falešníka,
klamaře, křivopřísežníka (dle strčes. práva),
vz o tom Rb. str. 249. — 252.
Falešnice, e, f. Betrügerin. Us.
Falešnictví, n., Falschheit; Verfälschung.
V. -

Falešník, a, m., ein Fälscher, Verfälscher.
Horší jazyk falešníka, nežli kopí protivníka.
F. listu, mince, váhy. Jg., Har., Tov.
Falešnost', i, f., Falschheit.
Falešný, z lat., falsus, fallax. V již. Čech.
hamešnej. Kts. Vz Faleš. Falsch. 1. Nepravý,
falsch, unecht, nachgemacht F. zlato, stříbro,
perly, korály, kamení, zub (vsazený), vlasy,