361

okno a dvéře (slepé); v mravném. smyslu: f.
přítel. D., V. Hlavně, když nepravá věc jinému
na škodu jest: podvodný, klamavý, ošemetný.
F. pečeť, klíč (Nachschlüssel), mince, hráč, váha,
váhy. F. jako liška. F. nebude bez pomsty.
Lb. Falsch, betrüglich. — 2. Nepravdivý,
smyšlený, lživý, falsch, unwahr, erdichtet. F.
řeč (lež), svědek (křivý), domnění, prorok,
apoštolé, bůh. Falešné lži mluviti. V. Falešné
svědky vystaviti, zjednati. Jg. — 3. Nepra-
videlný, falsch, irrig, regelwidrig. Jg. F. ton,
krok (v tanci, v chůzi), bázeň a stud (lichý).
Brt. — 4. Vnitřní dobroty nemající. F. barva.

— 5. F., zlý, bezbožný, falsch, gottlos, laster-
haft. Jg.

Falkenov, Falknov, a, m., mě. Falkenau
v Čechách. - - Falkenovan, a, m. - Falkenovský.
Vz víc v S. N. III.

Fallář, e, m., z lat. fallere, Irrlehrer. Gl.

Falliment, u, m., fr. (falliman), úpadek
kupcův, bankrot. Vz Bankrot, Das Unver-
mögen o. Aufhören zu zalen.

Fallirovati, vz Falliment; přijíti v úpadek,
dostati se na koráb, prokupčiti, zalungstmfähig
sein, aufhören zu zalen. - - Fallit, a, m., úpadce,
prokupčilec. Rk. Der unfähig ist zu zalen.

Fallovati, klamati, täuschen, z lat. Gl.

Falous, u, m. = pekelec, na Mor. pekýlko,
der Ort hinter dem Ofen. Rk.

Falousek, sku, m. Hospodyně sedne na
f. a přede. Us.

Falsifikace, e, f., z lat., padělání, porušení,
pokažení, podvržení (spisu). Verfälschung,
Betrug. — Falsifikovati, padělati, porušiti,
pokaziti. Rk. Falsificiren, verfälschen.

Fals-um, a, n., lat., porušení, podvržek. Rk.

Falšéř, e, m. == falešník. Kom., Rad. zv.

Falšování, n. Vz Falešný. F. mince, váhy,
míry, písemností, starožitnosti, zboží. S. N.
Fälschung, Verfälschung.

Falšovatel, e, m., padělatel, porušovatel,
Verfälscher. Rk., D.

Falšovati. Vz Faleš. Fälschen. V. — co:
knihy, písmo. Štelc. — co čím: mědí. Reš.

— co pro co: pro zisk.
Falšovník, a, m. = falšovatel.

Fama, y, f., lat., pověsť, Sage, Gerücht, Ruf.

Famfory, ů, pl., m., Federbuschfetzen. Plk.

Famfrnoch = fafrnoch.

Famfule, e, f. = kep; 2. s příhanou ženská,
Petera; 3. veliký knoflík, Knopf. Us. Litomyšl.

Familiant, a, m., z lat. Nový osadník,
který při rozdělování dědin nějakou částku
obdržel. Zlob. Když se lesy vysekají a na
jich místo dvory s hospodářstvím zařídí a na
blízku vesnic není, jichž obyvatelé by při
pracích polních tohoto dvoru pomáhali, najmou
se k tomu účelu rodiny, které dostanou byt
a výživu po celý rok a otec takové rodiny
sluje familiant.

Familiární, (ý), z lat,, důvěrný, tovaryšný.
Rk. Familiär, vertraut, vertraulich, heimisch;
gemein.

Familie, e, f., z lat., rodina, Verwandtschaft,
Hausgenossenschaft. — 2. V přírodních
vědách: čeleď.

Famosní, z lat., rozhlášený, pověstný. Rk.
Famös, berühmt, berüchtigt.

Famul-us, a, m., lat., služebník. Diener,
Gehilfe.

Fanatický, z lat., třeštivý, fanatisch,
schwärmerisch.

Fanatik, a, z lat., třeštivec, blouznivec,
ein Fanatiker; Religions-, Glaubensschwärmer.
Rk. —

Fanatism-us, u, m., zlat., ztřeštěné počí-
nání-si, zvl. přemrštěnosť náboženská. Hš.
Blouznivosť, vášeň (hlav. náboženská). Rk.
Fanatismus, Schwärmerei, Uiberspanntheit
(haupts. in Religionssachen).

Fanfar, a, m., z fr. fanfaron, vychlubovač,
S. N., chvastoun, chvastal, Schwätzer, Prahler,
Grosssprecher. Rk. — 2. Potřeštěný, fučík,
fučidlo, sršán, ein geschossener Mensch, Wind-
beutel. D. Ona jest po něm celá fanfary. Jg.

Fanfara, y, f., z fr., malý hudební kus skvě-
lého rázu na trouby a kotle; slavné potrubování
při zvláštních slavnostech, při promocích, při
připíjeni na zdraví. S. N. Trompetestück.

Fanfaron, vz Fanfar.

Fanfarovati, Trompete blasen; žertovati,
hänseln, scherzen.

Fanforce, pl., m., Fransen, Quasten. Na
Slov.

Fanfrněti, ěl, ěni, třeštiti se, blázniti,
närrisch werden. Jg.

Fanfrniti, il. ěn, ění, närrisch machen.
Je po něm celá zfanfrněná. Jg. — se po kom.
Puch.

Fanfrnoch = fafrnoch.

Fangle, e, f., z něm. Fahne. Vz L. Prapor.

Fanni-us, a, m., jm. římské.

Faňora, faňura, faňoura, faňorka, y, f. =
facka, F-ru dáti někomu, vytíti, vyflinknouti;
odnesl f-ru. D.

Fant, u, m., z něm. Pfand, základ, zástava,
Hra na fanty, hráti ve fanty, o fanty, na fanty,
lépe: hráti o základ, v základy. Jg.

Fanta, y, m., na Slov. fant, a, dem. fantík,
a, m. O původu vz Mz. 154. — F. = blázen,
hlupec, fučidlo, šílenec, pošetilec. Jg. Schwär-
mer (Phantast), Träumer, Narr.

Fantář, e, m., Pfandleiher. Rk. Vz Fant.
Základník, zástavník.

Fantářství, n. Pfandleihgeschäft. Rk.
Zástavnictví.

Fantasie, e, f., z řec, vidění, vzezření;
obrazy, jež se na mysli zrozují; moc obrazy
na mysli urozující, mysl plodistvá, tvorná,
tvůrčí, obraznosť, obrazotvornosť, obrazo-
tvorná moc. S. N. (vz tam více), Nz. F. živá.
Nz. Trugbild, Hirngespinnst; Launenspiel;
Einbildungskraft, Dichtkraft.

Fantasma, gt., mata, n., z řec, přelud,
zálud, přízrak. Rk. Trugbild, Gespenst. —
Fantasovati, blouzniti, třeštiti, hlavně v ne-
mocech. (Ne: fantasirovati). Phantasiren,
dichten, faseln, in Gedanken schwärmen. —
Fantasta, y, m., dle „Despota", blouznivec,
třeštivec, Phantast, Schwärmer, Grillenfänger.

— Fantastický, blouznivý, Rk.; f. roucho

= podivínské, křiklavé. Brt. Phantastisch,
schwärmerisch, eingebildet, wunderlich, selt-
sam; närrisch.

Fantaz, u, m. Phantasiren. Chlapci se
udělal v hlavě f.; Že ho ť. hnedky přejde;
Už je uzdraven a více mu žádný f. " do hlavy
nepřijde. M. Poh.

Fantěti, ěl, ění, zfantěti, ein Phantast sein,
Ros.