Předchozí (361)  Strana:362  Další (363) |
|
|||
362
|
|||
|
|||
Fantisko, a, n. fanta.
Fantiti, il, ěn, ění, fantou činiti, mámiti,
zum Phantasten, Träumer machen. Jg. — koho. Rk. — se po někom: po děvčeti (blázniti se). — se za kým. Rk. (blázniti). Fantivosť, i, f., Verrücktheit, Schwärmerei.
Jg. —
Fantivý, bláznivý, fanta, närrisch, ver-
rückt. Jg. Fantom, u, m., Phantom, Trug-, Schreck-
bild, Hirngespinnst. Fantování, n., die Phantasie. V.
Fantovati, z něm. pfänden, lépe: zajati,
v základ vzíti. Rk. — 2. Fantou býti, třeštiti, blázniti, schwärmen, träumen. V., Kom., Bl. Far. Dolce (= dolče) far niente, it., sladko
nic nedělati. Fara, y, f., farka, farečka, farčička, na
Mor. fára, z něm. Pfarre a to z lat. parochia [7ta. iioty. in, řec). 1. Osadnici k jedné správě duchovni příslušející i úřad pastýře nad nimi. Die Pfarrgemeinde, Pfarrpfründe, Pfarre. Té fary, z té fary člověk (z té farní osady). Kněze na faru dosaditi. Někoho do fary při- jati, přivtěliti (do osady)., Jg. Na faru se dostati, přijíti.. D On je z jiné fary. On k té faře patří. Dostal se na faru výnosnou, chudou. Us. Kněze na faru uváděti a podávati (instal- liren). Er. K některé faře náležeti, někam farou náležeti, k faře něco připojiti, faru ně- komu podati n. propůjčiti. J. tr. Chudá fara, sám kněz zvoní (sami mniši zvoní). Vz Nuzný. Lb., C. — 2. F. = farní kostel. Ve své faře mši slyšeti. Us. Die Pfarrkirche. — 3. F. = farní dům. Das Pfarrhaus. Obědvati na faře (u faráře). Us. — Do též fary náležeti, také = rovným, z též vrstvy býti. L. Farao, a, n., ein Spiel mit franz. Karten,
Pharao. Faraon, a, m., Pharao.
Farář, e, m., der Pfarerr, Seelsorger. F.
ve vsi. F-řem učiniti někoho. Pravým f-řem býti (dobrým pastýřem). V. Jaký f., taková osada (osádka). V. Všichni jsme lidé, jen pan f. je člověk; Ne každý plecháč (kdo má pleš) farář. Pk. Stran titulu vz Důstojnost', Důstojný. Farářovati, als Pfarrer irgend wo stehen.
Jir. — Farářský, Pfarrer-. F. úřad. Das Hirtenamt
eines Pfarrers. D. — Farní, farský, farářský, o tom vz více v Š. a Ž. 1855. I. sešit str. 24. Na Mor. jen farský. Mřk. Farářštví, n. Das Pfarramt. D.
Farfule, e, f., čtverhrané kusy stříbra,
viereckige Stücke Silbers. Jg. Farisej, e, m., z hebr., zvláštník, sekta
starých židův, která více hleděla obřadův než skutečného náboženství. Pharisäer. — 2. Po- krytec, licoměrník, Heuchler, Scheinheiliger, Gleissner. — Farisejský = pokrytecký, Rk., pharisäisch, heuchlerisch. Farkaš, e, m., z mag., fark = ocas, V.,
Kom., lépe: podocasník, na Slov. podchvostina, Schwanzriemen. Jg. Farlej, e, m., také skřinka (jablko). Jád.
Farm, u, m., angl, dvůr hospodářský;
rataje. Meierhof. Rk. Farmace-um, a, n., lékárna, Apotheke.
Farmaceut, a, m., z řec, lékárník. Apo-
theker. Rk. |
Farmacie, e, f., z řec, lékámictví, skládá
se z farmakognosie, z farmaceutické lučby a z farmaceutické mechaniky či farmaceutiky. Vz více v S. N. III. Pharmacie, Pharmaceutik, Kunst Arzneien zuzubereiten. Farmakologie, Ph... e, Kenntniss der
Arzneien, Arzneimittellehre. Farmak-on, a, n., řec, lék, Arzneimittel.
Farmakopoe-e, e, f. Ph-pöe, Vorschrift,
wie Arzneien gemacht werden sollen. Farmakotheka, y, f., z řec, domácí n.
pocestní lékárna. Rk. Arzneikasten, Haus- apotheke. Farmer, a, m., z ang., dvořák, rataj,
ratajník; statkář (v severní Americe). Rk. Besitzer eines Meierhofes, Pächter. Farnabaz-os, a, m., perský satrap.
Farní. Pfarr-. F. kostel, dítě, lid (k faře
příslušející), dům (fara), Jg., obročí (benefi- cium), osada, chrám, obvod, požitky, příbytek. J. tr. Vz Farářský. — Farník, a, m., kdo z osady farní jest, osadník, das Pfarrkind. — Farnosť, i, f. Pfarrsprengel. — Farský = farní. Far-os, a, m., ostrov u Aegypta.
Farovati, lézti po řebříku do báně. Vz
Fahrten, Báně. Farsal-os, a, m., mě. Thessalie, nyní Farsa,
Farsela n. Fersalo. S. N. — Farsalský. — Farsalan, a, m. Farský. F. pole, dvůr. D. Vz Farní,
Farářský. Pfarr-. Fart, u, m., z něm. Fahrt, V., řebřík dolový.
Vys. -- Fáry. Láry fáry marné reči. Jg. Fir-
lefanz. Fas, lat., právo. Fas et nefas, právo a ne-
právo. Recht und Unrecht. Per fas a nefas, právem i neprávem, všemi prostředky. Rk. Fasada, vz Facada.
Fasces, lat., svazky holí s vyčnívající
sekerou (znak hrdelního práva u str. Římanův). Rk. Ruthenbündel mit hervorragendem Beile. Fascicul-us, u, m., fascikulus, fascikul, u,
lat., malý svazeček; v úřední řeči zvl. svazky písemností. Fascikel, Bündel, Bund, Heft. — Fascikulovati = listiny, akta ve fascikuly pořádati a svazovati. S. N. Faseikuliren. Fase, vz Faze.
Fasela, y, f., vz Zk. Ml. II. 213.; Sš. 48.
Fashionable, ang. (féšnébl), dle mody,
dle kroje, příslušně, Rk., modisch. Fasi-s, da, m., řeka v Kolchidě; Fasi-s,
dy, f., mě. tamtéž. Faska, y, f., fasečka, nádoba, kbelík,
soudek, das Fassel. Us. na Mor. Jg. Fasole, fisole, e, f., fasol, faseol, fazol, u,
m., ledvinkový hrách. F. točivé, nízké; jedno- barevné, vícebarevné. F. mají lusky či struky. S. N., Šp. Die Fasole, Bohne. F-le se pnou na horu. D. Fasolí, n. = mnoho fasolů, eine Menge
Bohnen. Dch. Fason, vz Façon.
Fasovačka = obrubovačka. Jg.
Fasovati, z něm. fassen. — co: chléb =
bráti, přijímati, dostávati; 2. sukni = lemo- vati. Us. — co kam: do břemena (pojímati, zavírati, vázati). Kom. — na co: na mysl f. (k mysli něco připustiti). Tkad. |
||
|
|||
Předchozí (361)  Strana:362  Další (363) |