362

Fantisko, a, n. fanta.

Fantiti, il, ěn, ění, fantou činiti, mámiti,
zum Phantasten, Träumer machen. Jg. —
koho. Rk. — se po někom: po děvčeti
(blázniti se). — se za kým. Rk. (blázniti).

Fantivosť, i, f., Verrücktheit, Schwärmerei.

Jg. —

Fantivý, bláznivý, fanta, närrisch, ver-
rückt. Jg.

Fantom, u, m., Phantom, Trug-, Schreck-
bild, Hirngespinnst.

Fantování, n., die Phantasie. V.

Fantovati, z něm. pfänden, lépe: zajati,
v základ vzíti. Rk. — 2. Fantou býti, třeštiti,
blázniti, schwärmen, träumen. V., Kom., Bl.

Far. Dolce (= dolče) far niente, it., sladko
nic nedělati.

Fara, y, f., farka, farečka, farčička, na
Mor. fára, z něm. Pfarre a to z lat. parochia
[7ta. iioty. in, řec). 1. Osadnici k jedné správě
duchovni příslušející i úřad pastýře nad nimi.
Die Pfarrgemeinde, Pfarrpfründe, Pfarre. Té
fary, z té fary člověk (z té farní osady).
Kněze na faru dosaditi. Někoho do fary při-
jati, přivtěliti (do osady)., Jg. Na faru se
dostati, přijíti.. D On je z jiné fary. On k té
faře patří. Dostal se na faru výnosnou, chudou.
Us. Kněze na faru uváděti a podávati (instal-
liren). Er. K některé faře náležeti, někam
farou náležeti, k faře něco připojiti, faru ně-
komu podati n. propůjčiti. J. tr. Chudá fara,
sám kněz zvoní (sami mniši zvoní). Vz Nuzný.
Lb., C. — 2. F. = farní kostel. Ve své faře mši
slyšeti. Us. Die Pfarrkirche. — 3. F. = farní
dům. Das Pfarrhaus. Obědvati na faře (u faráře).
Us. — Do též fary náležeti, také = rovným,
z též vrstvy býti. L.

Farao, a, n., ein Spiel mit franz. Karten,
Pharao.

Faraon, a, m., Pharao.

Farář, e, m., der Pfarerr, Seelsorger. F.
ve vsi. F-řem učiniti někoho. Pravým f-řem
býti (dobrým pastýřem). V. Jaký f., taková
osada (osádka). V. Všichni jsme lidé, jen pan
f. je člověk; Ne každý plecháč (kdo má pleš)
farář. Pk. Stran titulu vz Důstojnost', Důstojný.

Farářovati, als Pfarrer irgend wo stehen.
Jir. —

Farářský, Pfarrer-. F. úřad. Das Hirtenamt
eines Pfarrers. D. — Farní, farský, farářský,
o tom vz více v Š. a Ž. 1855. I. sešit str. 24.
Na Mor. jen farský. Mřk.

Farářštví, n. Das Pfarramt. D.

Farfule, e, f., čtverhrané kusy stříbra,
viereckige Stücke Silbers. Jg.

Farisej, e, m., z hebr., zvláštník, sekta
starých židův, která více hleděla obřadův než
skutečného náboženství. Pharisäer. — 2. Po-
krytec, licoměrník, Heuchler, Scheinheiliger,
Gleissner. — Farisejský = pokrytecký, Rk.,
pharisäisch, heuchlerisch.

Farkaš, e, m., z mag., fark = ocas, V.,
Kom., lépe: podocasník, na Slov. podchvostina,
Schwanzriemen. Jg.

Farlej, e, m., také skřinka (jablko). Jád.

Farm, u, m., angl, dvůr hospodářský;
rataje. Meierhof. Rk.

Farmace-um, a, n., lékárna, Apotheke.

Farmaceut, a, m., z řec, lékárník. Apo-
theker. Rk.

Farmacie, e, f., z řec, lékámictví, skládá
se z farmakognosie, z farmaceutické lučby
a z farmaceutické mechaniky či farmaceutiky.
Vz více v S. N. III. Pharmacie, Pharmaceutik,
Kunst Arzneien zuzubereiten.

Farmakologie, Ph... e, Kenntniss der
Arzneien, Arzneimittellehre.

Farmak-on, a, n., řec, lék, Arzneimittel.

Farmakopoe-e, e, f. Ph-pöe, Vorschrift,
wie Arzneien gemacht werden sollen.

Farmakotheka, y, f., z řec, domácí n.
pocestní lékárna. Rk. Arzneikasten, Haus-
apotheke.

Farmer, a, m., z ang., dvořák, rataj,
ratajník; statkář (v severní Americe). Rk.
Besitzer eines Meierhofes, Pächter.

Farnabaz-os, a, m., perský satrap.

Farní. Pfarr-. F. kostel, dítě, lid (k faře
příslušející), dům (fara), Jg., obročí (benefi-
cium), osada, chrám, obvod, požitky, příbytek.
J. tr. Vz Farářský. — Farník, a, m., kdo
z osady farní jest, osadník, das Pfarrkind.
— Farnosť, i, f. Pfarrsprengel. — Farský
= farní.

Far-os, a, m., ostrov u Aegypta.

Farovati, lézti po řebříku do báně. Vz
Fahrten, Báně.

Farsal-os, a, m., mě. Thessalie, nyní Farsa,
Farsela n. Fersalo. S. N. — Farsalský. —
Farsalan, a, m.

Farský. F. pole, dvůr. D. Vz Farní,
Farářský. Pfarr-.

Fart, u, m., z něm. Fahrt, V., řebřík dolový.
Vys. --

Fáry. Láry fáry marné reči. Jg. Fir-
lefanz.

Fas, lat., právo. Fas et nefas, právo a ne-
právo. Recht und Unrecht. Per fas a nefas,
právem i neprávem, všemi prostředky. Rk.

Fasada, vz Facada.

Fasces, lat., svazky holí s vyčnívající
sekerou (znak hrdelního práva u str. Římanův).
Rk. Ruthenbündel mit hervorragendem Beile.

Fascicul-us, u, m., fascikulus, fascikul, u,
lat., malý svazeček; v úřední řeči zvl. svazky
písemností. Fascikel, Bündel, Bund, Heft. —
Fascikulovati = listiny, akta ve fascikuly
pořádati a svazovati. S. N. Faseikuliren.

Fase, vz Faze.

Fasela, y, f., vz Zk. Ml. II. 213.; Sš. 48.

Fashionable, ang. (féšnébl), dle mody,
dle kroje, příslušně, Rk., modisch.

Fasi-s, da, m., řeka v Kolchidě; Fasi-s,
dy, f., mě. tamtéž.

Faska, y, f., fasečka, nádoba, kbelík,
soudek, das Fassel. Us. na Mor. Jg.

Fasole, fisole, e, f., fasol, faseol, fazol, u,
m., ledvinkový hrách. F. točivé, nízké; jedno-
barevné, vícebarevné. F. mají lusky či struky.
S. N., Šp. Die Fasole, Bohne. F-le se pnou
na horu. D.

Fasolí, n. = mnoho fasolů, eine Menge
Bohnen. Dch.

Fason, vz Façon.

Fasovačka = obrubovačka. Jg.

Fasovati, z něm. fassen. — co: chléb =
bráti, přijímati, dostávati; 2. sukni = lemo-
vati. Us. — co kam: do břemena (pojímati,
zavírati, vázati). Kom. — na co: na mysl f.
(k mysli něco připustiti). Tkad.



	362

	Fantisko, a, n. fanta. Fantiti, il, ěn, ění, fantou činiti, mámiti, zum Phantasten, Träumer machen. Jg. — koho. Rk. — se po někom: po děvčeti (blázniti se). — se za kým. Rk. (blázniti). Fantivosť, i, f., Verrücktheit, Schwärmerei. Jg. — Fantivý, bláznivý, fanta, närrisch, ver- rückt. Jg. Fantom, u, m., Phantom, Trug-, Schreck- bild, Hirngespinnst. Fantování, n., die Phantasie. V. Fantovati, z něm. pfänden, lépe: zajati, v základ vzíti. Rk. — 2. Fantou býti, třeštiti, blázniti, schwärmen, träumen. V., Kom., Bl. Far. Dolce (= dolče) far niente, it., sladko nic nedělati. Fara, y, f., farka, farečka, farčička, na Mor. fára, z něm. Pfarre a to z lat. parochia [7ta. iioty. in, řec). 1. Osadnici k jedné správě duchovni příslušející i úřad pastýře nad nimi. Die Pfarrgemeinde, Pfarrpfründe, Pfarre. Té fary, z té fary člověk (z té farní osady). Kněze na faru dosaditi. Někoho do fary při- jati, přivtěliti (do osady)., Jg. Na faru se dostati, přijíti.. D On je z jiné fary. On k té faře patří. Dostal se na faru výnosnou, chudou. Us. Kněze na faru uváděti a podávati (instal- liren). Er. K některé faře náležeti, někam farou náležeti, k faře něco připojiti, faru ně- komu podati n. propůjčiti. J. tr. Chudá fara, sám kněz zvoní (sami mniši zvoní). Vz Nuzný. Lb., C. — 2. F. = farní kostel. Ve své faře mši slyšeti. Us. Die Pfarrkirche. — 3. F. = farní dům. Das Pfarrhaus. Obědvati na faře (u faráře). Us. — Do též fary náležeti, také = rovným, z též vrstvy býti. L. Farao, a, n., ein Spiel mit franz. Karten, Pharao. Faraon, a, m., Pharao. Farář, e, m., der Pfarerr, Seelsorger. F. ve vsi. F-řem učiniti někoho. Pravým f-řem býti (dobrým pastýřem). V. Jaký f., taková osada (osádka). V. Všichni jsme lidé, jen pan f. je člověk; Ne každý plecháč (kdo má pleš) farář. Pk. Stran titulu vz Důstojnost', Důstojný. Farářovati, als Pfarrer irgend wo stehen. Jir. — Farářský, Pfarrer-. F. úřad. Das Hirtenamt eines Pfarrers. D. — Farní, farský, farářský, o tom vz více v Š. a Ž. 1855. I. sešit str. 24. Na Mor. jen farský. Mřk. Farářštví, n. Das Pfarramt. D. Farfule, e, f., čtverhrané kusy stříbra, viereckige Stücke Silbers. Jg. Farisej, e, m., z hebr., zvláštník, sekta starých židův, která více hleděla obřadův než skutečného náboženství. Pharisäer. — 2. Po- krytec, licoměrník, Heuchler, Scheinheiliger, Gleissner. — Farisejský = pokrytecký, Rk., pharisäisch, heuchlerisch. Farkaš, e, m., z mag., fark = ocas, V., Kom., lépe: podocasník, na Slov. podchvostina, Schwanzriemen. Jg. Farlej, e, m., také skřinka (jablko). Jád. Farm, u, m., angl, dvůr hospodářský; rataje. Meierhof. Rk. Farmace-um, a, n., lékárna, Apotheke. Farmaceut, a, m., z řec, lékárník. Apo- theker. Rk.	Farmacie, e, f., z řec, lékámictví, skládá se z farmakognosie, z farmaceutické lučby a z farmaceutické mechaniky či farmaceutiky. Vz více v S. N. III. Pharmacie, Pharmaceutik, Kunst Arzneien zuzubereiten. Farmakologie, Ph... e, Kenntniss der Arzneien, Arzneimittellehre. Farmak-on, a, n., řec, lék, Arzneimittel. Farmakopoe-e, e, f. Ph-pöe, Vorschrift, wie Arzneien gemacht werden sollen. Farmakotheka, y, f., z řec, domácí n. pocestní lékárna. Rk. Arzneikasten, Haus- apotheke. Farmer, a, m., z ang., dvořák, rataj, ratajník; statkář (v severní Americe). Rk. Besitzer eines Meierhofes, Pächter. Farnabaz-os, a, m., perský satrap. Farní. Pfarr-. F. kostel, dítě, lid (k faře příslušející), dům (fara), Jg., obročí (benefi- cium), osada, chrám, obvod, požitky, příbytek. J. tr. Vz Farářský. — Farník, a, m., kdo z osady farní jest, osadník, das Pfarrkind. — Farnosť, i, f. Pfarrsprengel. — Farský = farní. Far-os, a, m., ostrov u Aegypta. Farovati, lézti po řebříku do báně. Vz Fahrten, Báně. Farsal-os, a, m., mě. Thessalie, nyní Farsa, Farsela n. Fersalo. S. N. — Farsalský. — Farsalan, a, m. Farský. F. pole, dvůr. D. Vz Farní, Farářský. Pfarr-. Fart, u, m., z něm. Fahrt, V., řebřík dolový. Vys. -- Fáry. Láry fáry marné reči. Jg. Fir- lefanz. Fas, lat., právo. Fas et nefas, právo a ne- právo. Recht und Unrecht. Per fas a nefas, právem i neprávem, všemi prostředky. Rk. Fasada, vz Facada. Fasces, lat., svazky holí s vyčnívající sekerou (znak hrdelního práva u str. Římanův). Rk. Ruthenbündel mit hervorragendem Beile. Fascicul-us, u, m., fascikulus, fascikul, u, lat., malý svazeček; v úřední řeči zvl. svazky písemností. Fascikel, Bündel, Bund, Heft. — Fascikulovati = listiny, akta ve fascikuly pořádati a svazovati. S. N. Faseikuliren. Fase, vz Faze. Fasela, y, f., vz Zk. Ml. II. 213.; Sš. 48. Fashionable, ang. (féšnébl), dle mody, dle kroje, příslušně, Rk., modisch. Fasi-s, da, m., řeka v Kolchidě; Fasi-s, dy, f., mě. tamtéž. Faska, y, f., fasečka, nádoba, kbelík, soudek, das Fassel. Us. na Mor. Jg. Fasole, fisole, e, f., fasol, faseol, fazol, u, m., ledvinkový hrách. F. točivé, nízké; jedno- barevné, vícebarevné. F. mají lusky či struky. S. N., Šp. Die Fasole, Bohne. F-le se pnou na horu. D. Fasolí, n. = mnoho fasolů, eine Menge Bohnen. Dch. Fason, vz Façon. Fasovačka = obrubovačka. Jg. Fasovati, z něm. fassen. — co: chléb = bráti, přijímati, dostávati; 2. sukni = lemo- vati. Us. — co kam: do břemena (pojímati, zavírati, vázati). Kom. — na co: na mysl f. (k mysli něco připustiti). Tkad.