Předchozí (362)  Strana:363  Další (364)
363
Fastrka, y, f., pasteh. Rk. — F., niť
k fastrkování. Der Anschlagfaden.
Fastrkovati, co: kabát = řídkým stehem
spojovati před sešíváním, něm. heften. Mz.
155. —
Fasuněk, ňku, fasuňk, u, fasuněček, čku,
m., vůz o malých řebřinách n. malé řebřiny
na vůz, kleiner Wagenleiter, Lastwagen mit
kleinen Leitern. Že by jich na tři fasuňky
nevzebral. V. Náklady na fasuňcích převá-
ženy bývají. Kom. Větší f. slove: řebřiny.
Vůz fasuňkový, řebřinový.
Fašank, u, m., z něm. Fasching. Na Slov.
a na Mor.
Fašina, y, f., hať. Mokrá místa hatěmi n.
fašinami pokládati. Um. les. Z vlas. fascina.
Mz. 155. Faschine, Reisigbündel, Strauchholz
zum Ausfüllen der Festungsgräben.
Fata morgana, obrazy povětrné, vzdu-
chové, zvl. na pomoří sicilském. Rk. Luft-
spiegelung; Traumbild.
Fatalism-us, u, m., z lat., osudověrství.
Der Glaube an ein unvermeidliches Schicksal.
—   Fatalista, y, m., dle „Despota", osudo-
věrec. Anhänger des Fatalismus. — Fatalita,
y, f., nehoda, neštěstí, protivenství, Fatalität,
Widerwärtigkeit, Unglück, unglücklicher
Zufall. — Fatalní, -ý, osudný, nešťastný,
zpropadený, protivný, co nevhod je, Rk.,
fatal, verhängnissvoll, schlimm, widerwärtig,
misslich.
Fatalnosť, i, f., osudnosť. Vz Fatalita.
Fátěl, e, m., flor, rouška, Flor. Na Slov.
Fatina, y, f. = fatka. Na Slov.
Fatinkářiti, fatkářem býti, schmarotzen;
pochlebovati, schmeicheln. Na Slov. Bern.
Fatinky, pl., pochlebování, Schmeichelei,
Liebkosung. Na Slov. Rk.
Fatinovati = fatkovati.
Fatiti, il, ění. — komu, schmeicheln. Rk.
—  se k někomu -— lichotiti, lísati se. Fatil
se k ní. Sych.
Fatka, y, f., fatina, latinka = přiživová-se.
Das Schmarotzen. Po fatce, fatkou n. fatinou
choditi; na fatku píti (darmo). Na fatku živ
jest, rád se na fatku živí (břichopásek). V.
Vz Nuzný. Lb. Žid chalupu za fatku
koupil (skoro zdarma ji dostal). Mřk. — F.
= pochlebenství. Fatinkami, podlízkami živu
býti (větrem se živiti). Vz Mlsný. Č. Schmei-
chelei.
Fatkář, e, m., fatinkář. Vz Fatka. 1.
Břichopásek, řitopásek, pasořitek, náchlebník.
Schmarotzer. V. Naposledy budu lhářem,
u lidí lačným fatkářem. Dačický. Po-
chlebník.
Schmeichler. Jg.
Fatkářka, y, f. Schmarotzerin, Teller-
leckerin. D.
Fatkářský, Schmarotzer-.
Fatkářství, n. Schmarotzerei, Schmeich-
lern. Sych., Plk.
Fatkovati = fatkou choditi, schmarotzen;
2. schmeicheln. Jg.
Fat-um, a, n., dle „Slovo", lat. osud
určený, nezvratný, nezměnitelný. S. N. Schick-
sal, Verhängniss.
Fauna, y, f., popis zvířat v některém díle
země domácích.
Faun-us, a, m., bůh starořímský, lesní
bůžek s růžky, kozími nohami a s ocasem,
ve smyslnosti si libující. Feld-, Waldgott;
geiler Mensch. — Faunický: neohrabaný,
hrubý, faunisch, grob; 2. chlipný, sinnlich, geil.
Faustul-us, a, m., pastýř krále Amulia,
jenž povržená nemluvňata Romula a Rema
zachránil. Vj.
Fauteuil, fr. (fotélj), pohovka, lenoška,
S. N., křeslo s lenochem. Rk. Armsessel,
Lehnstuhl.
Favoni-us, a, m., u Římanův lahodný,
západní větřík. Vj. Westwind.
Favorina, y, f., přízeň. Smrž.
Favorka, y, f., z lat., milostnice, zmilitka,
milice. Geliebte. Rk.
Fayenza, z fayence (fajáns), Halbgut,
Halbporzellan, majolík dle města F. ve Vla-
ších. Techn.
Faza, y, f., hrana u okenných rámů. Us.
Bělehr.
Faze, e, f. F. oběť zachování na památku,
že vysvobozeno a zachováno jest prvorozen-
stvo v Aegyptě. Oběť fáze jest oběť Hospo-
dinu, kterýž pominul domů synů Israelských
v Aegyptě, když bil Aegypt. Br. — 2.
Slavnosť paschy či beránka velikonočního.
I mluvil Mojžíš k synům Israelským aby sla-
vili faze. Br. — 3. Obrat, běh, průběh. Zahra-
ničné časopiseetvo všímá sobě pilněji nej-
novější faze nastalé ve vnitřních poměrech
říše rakousko-uherské. Pokrok 1870. č. 41.
-  (Zk. )
Fazol, vz Fasole.
Fazolec, lce, m., z něm. Fassholz (ve
mlýně). Vys.
Fazor, u, m. = kořínek révy. Vz Víno.
—  2. Sazenice, zvláště vína, Setzling. V.,
Kom.
Februari-us, a, m., lat., únor, Feber.
Federace, e, f., z lat., spojem, spolek;
zřízení zemské, v němž každá země požívá
samosprávy. Rk. Je spolčení několika svrcho-
vaných statů pod jednou nejvyšší vládou. Opak
toho je centralisace. S. N. Foederation, Bünd-
niss, Verbindung.
Federační, federativní = spolkový, foe-
derativ, bundesmässig, verbündet, zu einem
Bunde gehörig.
Federalism-us, u, m., soustava spolková,
Bundessystem.
Federalista, přívrženec soustavy spol-
kové. Foederalist, Anhänger des Bundessy-
stems.
Federmesser, v obec. mluvě: fedrmesl,
něm., nožíček, nůž na pera, perořízek.
Federweiss, něm., klouzek, šp. kamenný
len, Rk.; kamenec loupavý.
Fedrfechtír, a, m., zast. (Feder = Rap-
piere), šermíř. Gl.
Fedrliti = prudce běžeti; fedrlý = jako
vítr prudký. Ros.
Fedrovati, z něm. födern, fördern. Hbitě,
čerstvě dělati; přispěti k pomoci, pomoci.
co: sklenice (spěšně vyprazdňovati); posla
(odbyti). Jg. Učené lidi fedroval = pomáhal
jim. V. — koho čím. Řemeslníci, kteří dílem
svým jiné fedrují, vždycky dosti díla mají
(kteří dílo čerstvě konají). Jg. Fedroval ho
některým penízem (pomáhal mu), službou (za
službu mu platil), dílem (dal mu něco dělati),
almužnou. Jg. — koho kam (nač, k čemu,
Předchozí (362)  Strana:363  Další (364)