364

do čeho): na úřad (pomohl nm k němu);
k povinnosti, k úřadu, Ros.; do služby (do-
hodil mu službu, pomohl mu k ní). Jg.

Fedrovní list, průvodní, Rk., doporuču-
jicí. Geleit-. Tov., V.

Fedrovník, a, m., z něm., pomocník.
Beförderer. V.

Fedruňk, u, m., z něm. Förderung, pomoc.
Ros., Plk. Vz Fedrovati.

Fefel, fle, feflík, u. m., z lat. peplum,
Helmband, stužka na přílbici. Aqu. As z něm.
Faechel. Mz. 155. Čepice s hedbávným fe-
flíkem. Gl. 47.

Feflovati, femflovati. zdobiti, krásiti,
zieren, putzen. Vz Fefel. — koho čím. Reš.,
Žalansk., Štelc.

Fein, něm.: tenký, jemný, hebký, útlý,
atd. F. stříbro = čisté, bez přísady. Pr.
Krupky drobné, příze tenká, vlasy jemné
(hebounké), kment skvostný, mouka vyražená
(výražka), sukno Hebké, hřeben hustý, cukr
čistý, kov (zlato, stříbro) ryzí, práce lepá
(čistá), chuť jemná, nos tenký, cit něžný.
Člověk vycvikovaný, vzdělaný, ušlechtilý;
mlsoun, mlsný jazýček. Přeď tence, písek
utluc drobno (drobně, na drobno). Šr. —

Fejfar, a, m., z něm. Pfeifer. Jel.

Fejfarka, y, f., postranní píšťala, Zwerch-
pfeife. V. Vz Feifar.

Fejn = čisté stříbro n. zlato = ryzí, z něm.
fein. V.

Fejstel, fejstl, fejsl, u. m., z něm. Fäustel,
kladivo havířské, nosatec. D.

Felba, y, f., z it. felpa, Halbsammt. Gl.

Felčar, a, felčárek, rka, m., z něm. Feld-
scherer, vlastně polní holič n. ranhojič (vo-
jenský); vůbec i každý ranhojič. Jg. Wundarzt.

Feldstecher, něm., dalekohled polní. Ck.

Feldwebel, v obec. mluvě felvebl, šiko-
vatel. Vz Důstojník.

Felix, a, m., z lat., vlastně by měl býti
genitiv: Felika, ale gt. Felixa již zdomácněl.

Felizna, y, f., ruda jako železo tvrdá.
Am. Eisenhartes Erz.

Felonie, e, f. F. porušení věrnosti manské,
která dle lenního zákona ztrátou manství se
trestá. F. pravá; nepravá (když pro jiné pře-
činy manství kdo ztrácí). S. N. Felonie,
Lehnsfehler, Verletzung der Lehnspflicht,

Femfrlice, e, f., spodní sukně, Unter-
rock. Us.

Femininum (genus), rod ženský, lat.
Nomen femininum, jm. rodu ženského.

Fena, y, f., samice psů a všech dravých
čtvernohých zvířat, die Fähe. Jg. V užším
smyslu = čubka, psice, suka, tísta. — F.,
zlá žena, dračice. Štěká jako fena. Jg. Lítá
fena dala se do nás. Sych. Vz Čubka,

Fendl, u, m., fendle, e, f., z něm. Fähndel,
praporec, V.

Fendovati, vz Fant, Fantovati; zabaviti.

Fenek, nka, m., zvíře z pokolení lisů. Presl.

Fénicie, Foenicie, e, f., země v západní
Asii. — Feničané, Foeničané. — Fenický,
foenický. — Popis vz v S. N. III.

Fenikl, fenykl, u, m,, z lat. foeniculum.
F. anýzový, florentský, horský, koní, kretský,
řecký, sladký, vlaský, vodní. Kh.

Fercovati přišívati, heften. Na. Slov.

Ferčal, vz Felčar.

Ferdinand, a, Ferda, y, Ferdouš, e, m.

Ferekrat-es, ea (a), m., řec. básník komedií,
Atheňan.

Ferekratický verš, počíná se spondejem,

k němuž se druží verš adonický: _ _ _u u _ u:

Zlá k nám přišla nenávisť. Sš. — KB. 5. —
Vz Mk. Ml. 319; Zk. Ml. II. 197.

Ferenc, e, m. = Franz, na Slov. Baiz.

Feri-e, í, pl., f., dle „Růže", z lat., prázd-
niny, dni odpočinku. F. školní, úřední. S.
N. Vz Prázdniny. F., prázdniny soudní, vz
Rb. str. 226.

Ferina, y, m., dle „Despota", na Moravě
junák. — F. = čtverák, dobrá kopa, Schalk.
To je f. Us. Vybraná ferina! D. S tím ferinou
ničeho nepořídíš. Ten f. na ně vyzrál.

Ferment, u, m., kvas, kvasidlo, Gähr-
mittel, Gährungsstoff.

Fermež, e, f., z lat, vernix, z něhož i něm.
Firniss pošlo. Vz také Mz. 156. F., pokosť.
Nz. Truhlář prkna fermeží pomazuje. Kom.
F. impressorská, V., malířská, Jg., damarová,
guttaperčová, jantarová, kaučuková, lněná,
Kh., suchá (z jalovcového dřeva se prýštící).
Ros. F. olejová, pryskyřicová a lipová, S. N.

Fermežiti ----- líčiti, fermeží natírati, fir-
nissen. Vz Fermež. — co čím. Tělo své
líčidlem fermežují. Rvač. — Fermežuje slova
svá. Sych.

Fermežovna, y, f., Firnisssiederei. Rk.

Fernais, u, m., z něm. Firniss. Vz Fermež.

Fernambuk, u, m., mě. v Brasilii, od-
kud se k nám vozí barvířské dřevo čer-
vené, dřevo fernambukové, fernebok, bre-
zalka, pryzila, na Mor. březulka. Mřk.

Feroni-a, e, f., bohyně sabinská, ochrán-
kyně na svobodu propuštěných. Vj.

Ferrikyanid, u, m. F. draselnatý, sod-
natý, hořečnatý. Bk.

Ferrokyanid, u, m. F. draselnatý, chi-
ninný, hořečnatý, meďnatý, olovnatý, sodnatý,
strichninný, zinečnatý. Kh.

Fersuchar, a, m., z něm. Versucher, probíř
(zlata). Arch. IV. 4: 37. Vz Gl.

Ferštat, u, m., z něm., zastar., snad kvě-
tovaná látka, geblümter (mohairartiger) Stoff.
Gl. —

Fěrtoch, u, m., fěrtuch, fěrtošek, fěrtou-
šek, šku, m., z něm. Fürtuch, Vortuch =
zástěra, pasna (předopona, předostřena, za-
střena, předstěra). Jg. Z fěrtoušku se napil;
fěrtoušek mu zavoněl — bouchlo ho ženidlo.
Vz Zástěra. Jg., Č. Fatkář hledí se fěrtouš-
kům zalíbiti. Sych. V již. Čech. mají ženy
fěrtočky, zástěry řemeslníci. Kts.

Ferule, e, f., z lat,, kokořík lesní, Heiden-
schmuck, V.; 2. das Gerten-, Steckenkraut. V.

Fery, gt. Fer, pl., f., mě. v Thessalii. —
Feřan, a, m. — Ferský.

Fes, fez, u, m., tur., čepička temne čer-
vená, vlnená, těsně přiléhající s modrým
třapcem. Fesy tuniské, francouzské, švýcar-
ské, české (ze Strakonic). S. N., KB. 315.

Festum, lat., slavnosť. Přišel post festum
= po slavnosti, pozdě.

Feš, fešný, z angl., úhledný, úpravný. Rk.
Ansehnlich, äusserlich angenehm, nett, flott.

Fetiš, e, m., modla, Götze. —Fetišism-us,
u, m., modlářství (u černochů v Africe). Rk.