365

Feudalism-us, u, m., soustava manská,
Anhänglichkeit an das Lehnswesen, das Lehns-
wesen.

Feudalista, y, f., přívrženec feudalismu,
Anhänger des Feudalismus; Lehnrechtskun-
diger.

Feudální, manský, feudal, das Leimswesen
betreifend (Lehn-).

Feud-um, a, n., lat., dle „Slovo", léno,
manství, Feudal-, Lehngut. F. antiquum (man-
ství starožitné), f. novum (m. nové), f. datum
(m. dané), ť. oblatum (m. poddané), f. intra
curtem (m. v obvodu zemském), f. extra
eurtem (m. zahraniční), ť. masculinum (m.
mužské n. po meči), f. feminium (m. ženské
n. po přeslici). Rk. Vz více o něm v S. N.
v článcích: Léno, Manství.

Feuilleton, fr. (féljeton) = lístek; zábav-
ník, zábavná čásť novin. Rk. Částka novin
pod čarou n. na konci listu drobnějším písmem
tištěná a obsahující zvl. literní, divadelní, umě-
lecké a jiné zprávy obsahu zajímavého. Blätt-
chen; Abtheilung einer Zeitschrift für unter-
haltende Lektüre. — Feuilletonista, y, m. =
spisovatel feuilletonův. S. N. Feuilletonist.

Fexirovati m. vexirovati, z lat. vexare,
týrati, trápiti někoho. Rk.

Feyrovati, z něm. feuern, zastr., někoho
páliti. Gl.

Fiakr, u, m., z fr. (fiacre), nájemný vůz
n. kočár o dvou koních; fiakr, a, m., najatý
vozka fiakru. Rk. Fiaker. Vz více v S. N. III.

Fiala, fijala, y, f. (j se vkládá, aby se prů-
zev odstranil. Vz Průzev). Z lat. viola. Das
Veilchen. F. modrá, žlutá. F. příjemně voní.
— F., konec liščí ohánky. Šp. — Fialový,
Veilchen-. F. barva, violett. D. F. víno,
vz Víno. — Fialiště, ě, n., místo, kde fialky
rostou. Veilchenbeet. — Vz Fiola.

Fialka, y, f., vz Fiala.

Fialkovina, y, f., Violin, prvek ve fialce
vonné. Presl.

Fialník, u, m., fialový kořen, Veilchen-
wurz.

Fiasko, a, n., z it. fiasco, láhev; 2. úpa-
dek. F. udělati = a) prokupčiti; b) propad-
nouti, nelíbiti se, hlavně o divadelních ku-
sích, hercích, pěvcích atd., missfallen, durch-
fallen, Fiasco machen. Rk., S. N.

Ficko, a, m., lehkomyslný člověk, ein
Leichtsinniger. Na Slov. Na Mor. patoky. Mřk.

Fičeti, 3. pl. -čí, fič, -če (íc), el, ení; fičí-
vati, pfeifen, säuseln, sausen. D. — abs.
Vítr, koule fičí. — kde. Koule fičí v po-
větří, Jg., okolo uší. Kom. Nad námi vítr
fičí. Jel. — kudy, odkud. Studený vítr
přes domy, údolím, skulinami, proti nám, od
lesa, z hor fičí. Us.

Fideikommiss, u, m., z lat. fidei commis-
sum, důvěrné svěření, svěřenství; je nařízení,
jímž se prohlašuje mohovitosť za nezcizi-
telný statek rodiny pro všecky budoucí po-
tomky aneb alespoň pro několik jich. Fidei-
kommiss, ein anvertrautes Gut, ein Gut, das
nicht verkauft werden darf, sondern bei der
Familie bleiben muss; ein Vermächtniss, wo-
durch dem Erben nur der Niessgebrauch
eines Gutes überlassen wird. — 2. Někdy
znamená ť. jmění samo jakožto mohovitosť za
nezcizitelný statek jisté rodiny prohlášenou.

Sem patří: primogenitura (prvorozenství),
2. majorat (když dědí f. nejbližší příbuzný);
o. seniorat (když dědí f. nejstarší z rodiny);
4. ultimogenitura (když dědí posledně zro-
zený z rodu staršího); 5. minorat (když nej-
mladší). F. dědičný. Vz víc v S. N.; Rb.
str. 266.

Fideikommissní statek, svěřený. Šp. Vz
Fideikommiss.

Fidel, z lat., veselý, Rk., lustig, flott,
froh. —

Fideny, gt. Fiden, pl., f., mě. sabinské
v Latiu. — Fideňan, a, m. — Fidenský.

Fides, lat., víra, věrnost', Treue, Glauben.
F. punica, věrnost' punická = věrolomnosť.
F. implicita, víra neobmezená, slepá, F. mala,
lesť. Bona fide, věrně, poctivě, auf Treu und
Glauben. Mala fide, nevěrně, lstivě. Rk.

Fidi-as, a (dle „Páv") či -e (dle „Muž"),
m., slavný sochař řecký.

Fidibus, prý z fid (elibus fratr) ibus =
veselým bratřím, složený pruh papíru neb
tříska dřevěná k zapálení tabáku, zápalka
(obyčejně) papírová. Rk., S. N. Vz více v S.
N. Tabakzünder, Zündpapier. Na Mor. filipus.
Mřk. —

Fidlovačka, y, f.,. dřevo, kterým ševci
kraje podešvů a podpadkův hladí, Glätt-,
Putz-, Flimmelholz; z něm. fiedeln, Mz. 156,
lépe: hladítko, hladidlo (ševcovské). Rk.,
Mz. — F., dřevo k čištění zbraně. Sp. —
F., národní slavnosť pražských ševcův sla-
vená každoročně ve středu po velikonocích
na louce v Nuslích blíž Prahy. S. N.

Fidlovati, z něm. fiedeln. — co: boty.
Rk. —

Fidrolec, fidrholec, vidrholec, lce, m.,
před časy les mezi Něm. Brodem a Prahou
loupežníky pověstný. Jest tu jako na fidrolci
(nejisto). Gl. 47.

Fifidlo, a, n., Windbeutel. F. vrtkavé. Vz
Nestálý. Lb.

Fifka, y, f., Pfifferling; Nasenstüber. Fifku
mu dám a ne na pivo. Co se na něj vážeš,
on ti ani fifky nedá. Dch. — F. = šňupka,
štilec, Schnupfer. D.

Fiflena, y, f., parádnice, strojna, strojka,
strojenda, fintidlo. Sp. Ta ť. má nás za
blázny, Us., lahodností řeči nás okouzlila.
Sych. Putzdocke, Buhldirne.

Fifliti, il, en, ení; fiflovati = fintiti, stro-
jiti, líčiti, putzen, schmücken. — co čím:
tělo zlatem. Br.

Figl, figel, gle, m., na Slov., šibalství,
šelmovský kousek. Na figle trefiti. Schaber-
nack, Streich. — 2. Kratochvilný kus, zá-
bava, Posse, Kurzweil. Figle strojiti, plésti.
L. — V Slezsku a na Mor. = podvod, vý-
hoda, Vortheil, Falschheit. On jde jen na figl.
Co figl to groš. Mřk. — Figle, pl., f. F. strojiti
= klamati. — Jg. — Figlář, e, m., Possen-
reisser. — Figlovati, Possen treiben; täu-
schen. Jel.

Figura, y, f. (ne: figůra, Jg. ), figurka,
figurečka, z lat. — F. = způsoba věci, obraz,
Figur, Gestalt. Každé tělo má nějakou figuru.
L. F-ry na dřevě ryté; f-ry v písku kresliti. Nt,
— 2. Obraz, socha, Figur, Bild, Statue. F.
při cestě, boží muka, Jg. — 3. Figury gram-
matické (řečnické, básnířské) = způsoby mlu-