366

vení o věcech nevlastního, přenosné, ku př.:
tři dřeva = šibenice. Dobrému pivu netřeba
víchu = ctnost' se sama chválí. L. Figury
řeči živosti a síly dodávají. — F.: A.
fonetické (zvukové, zakládají se na zvlášt-
ním útvaru hlásek jsouce buď napodobením
zvuků přírodních aneb živel hudební ve mluvě
k místu přivádějíce), vz: Interjekce, Symbo-
lika zvuková, Paronomasie. — B. Syntak-
tické (jimi nazýváme rozmanité odličnosti či
modifikace vazby větové, od útvaru věty
obyčejného a přesnými zákony vazby logické
ustáleného odchodné. Odličnosti takové, ne-
měníce podstatně významu věty, jeví se buď
rozhojněním buď uskrovněním látky mluv-
nické, buď záměnou ustálených vazeb syn-
taktických). Vz Pleonasmus, Ellipsa, Enal-
laga. — C. Figury slovné. Opětování téhož
slova -sesiluje účin výrazu. Neméně však se-
siluje účin výrazu výpustka slova očekáva-
ného, jehož domysliti se jest posluchači.
Kromě toho docilujeme účinu rhetorického
tím. že slova pořadem opačným se opakují,
aneb tím, že slova jen na poslech týmiž zůstá-
vají, ale ve skutečnosti smysl jiný v sobe
zavírají. Dle toho máme: a) slovné figury
opětovací, vz Epanalepse, Anafora, Epifora,
Komplexe, Epanastrofa, Dialogie, Polysyn-
deton; b) slovné figury výpustkové, vz El-
lipsa, Brachylogie, Asyndeton; c) slovné
figury opačného kladu a, významu slov, vz
Antimetabola, Anaklase (v Dodatcích), Mi-
mesis, Narážka (alluse), Dvojsmysl (amfibolie).
— D. Figury věcné čili myšlenkové jsou ta-
kové, jimiž všecek myšlénkový obsah věty
zvláštního útvaru dochází. Vz Exaggerace,
Klimax, Parallelismus, Protiklad, Epitheton,.
Perifrase, Hyperbola, Paraleipse, Reticentia,
Litotes, Exklamace, Subjekce, Correctio, Kon-
cesse, Okkupace, Apostrofa, Paradoxon, Oxy-
moron, Eufemismus, Ironie. KB. 233. —242.
Vz také tam. — 4. F. mathematická, místo ohra-
ničené čarami. — 5. Osoba, co do její způ-
soby, Person. Co to za figuru, co tam sedí
za stolem? L. — 6.. F. v hudbě jest kratičká
melodie skládající se ze čtvrti, půle a celého
taktu. Ryb. Muzika f-rou jdoucí. Vz Figu-
ralní. — Vz Vida, Obrazec.

Figuralní hudba — okrášlená. Figural-
musik. Rk. Jest hlučné, z rozličných hlasův
složené pokračování rozličných a rozmani-
tých zvukův. F. -zpěv. Jg., D.

Figurant, a, m. Figuranti v baletu: ta-
nečníci tancující ve sboru; v divadelních
kusích: osoby, které vystupují, aniž by co
mluviti měly, statisté, komparsi, němé osoby.
Statisten. S. N. — F., člověk, jemuž určeno
toliko svou osobou nepatrné věci zastávati.
Rk. — F. = zevlovec. Mřk.

Figurantka, y, f., Statistin.

Figurář, e, m. Figurenhändler. Rk.

Figurka, y, f. Eine kleine Figur. Rk.

Figurní, figurný = pod figurou, nevlastní,
figürlich. F. pravda, skutek. Ve figurním
smyslu Kristus beránkem se nazývá. Kom.
Co se mluví figurně. Kom.

Figurovati — figuru strojiti, dělati, eine
Figur (Aufsehen) machen. — v čem. Figu-
ruje co den v jiných šatech. Jg. — 2. Pod
figurou znamenati, předoznamovati, figürlich

vorbedeuten, vorstellen. — koho. Kom. —
koho čím. Kterýž figuruje Krista-kamenem.
Štelc.

Fijala, vz Fiala.

Fik, hlahol pohybovaného prutu. Fik, fik
ho mrskal. Jg.

Fík, u, m., fíček, čku, m., z lat., strom
i jeho ovoce. Die Feige. F. indijský, africký,
morušový, suchý n. postní, zralý, nezralý,
chutný, nechutný, nerodný, planý, Jg.,
aegyptský n. morušový; navlečený; fíky
v koších, ve věncích, sultánské. Kh. Na
několika fících přestával. Lom. Nerostou
z bodlačí fíky. V. Hledá fíky na trní. Vz
Ohybování. Č. Na trní nerostou fíky. V.
Jakoby fíky na vrbě rostly. Brt. Za fík
nestáti = za nic. Takový člověk u nás
za f. ! Podávati, ukazovati někomu fík (vy-
smívati se mu). Vz Posměch. Č. Vzíti fík
(= s prázdným odejíti, s kvítkem). Jg. Přidal
fíku (dodělal. Vz Prodělání). Č. Fíkův se
najedla (otěhotněla). L. — F. = jméno všeli-
kých bulek na kůži, zvl. bradavic, nežitův,
venerických hlíz (houba, štětka). F. na zadku,
D., v zadku. Jád.

Fikač, e, m. Stutzer. Us. Poličan.

Fikaný, mrskaný, vycvičený, prohnaný,
chytrý. Vz Fikati. To je f. chlapíček, ein
durchtriebenes Bürschchen. — v čem. V tom
jest dobře f., darauf versteht er sich wohl. Us.

Fikanec, nce, m., fikaný, ferina, šibal,
pfiffiger, durchgetriebener Mensch. Us. Poličan.

Fikati, fikávati; fiknouti, knul a kl, ut, utí,
hlahol fik činiti, ficken. Prut fiká. Us. — Potom
znamená se tím slovem čerstvosť. Bude po
tom, až (jen) fikne. Jg. Flugs. — 3. = Šle-
hati koho čím: metlou. Us., Lom. Ficken,
peitschen. — 4. F. = lháti, naříkati, plakati,
schluchzen, wimmern. Celý ufikaný. — 5.
Fiknouti si. Obsc., Jg.

Fikce, e, f., z lat., smyšlenka. Erdichtung,
Unwahrheit, Lüge. Vz víc v S. N.

Fikel, kle, m.. fikle, pl., cucky, schlechtes
Werg. Us.

Fikl = figl.

Fiklovný, vystrojený, geputzt. Ben.

Fíkojedka, y, f., Feigendrossel.

Fíkovatý, feigenartig. Us.

Fíkoví = fíkové stromy, listí, Feigen-
bäume, -laub. Us.

Fíkovitý, feigenartig. Us.

Fíkovna, y, f., Feigenhaus. Rk.

Fíkovnice, e, f. Feigengarten. Rk.

Fíkový. F. strom (fík); kámen, komár,
bradavice, neštovice. Jg., V. Vz Fík. Eeigen-.

Fikulka, y, m. = chytrák, u Jindř. Hradce
a v Želivsku. Sř.

Fila, y, f., zastr. = Filipp. Gl.

Filanthrop, a, m., z řec., lidumil, Menschen-
freund. — Filanthropie, e, f. — Filanthro-
pism-us, u, m., lidumilenství. Menschenliebe.
Hš. Vz víc v S. N. Menschenfreundlichkeit,
Leutseligkeit.

Filc, e, m., z něm. Filz, plsť.

Filcový, z něm., lépe: plstěný, Filz-.

Filec, lce, fileček, čku, filček, lečku, m.
Torba kožená železným prutem zavřená, ná-
zadek, uzel, uzlík, vak, svazek, svazeček,
břeménko, torba. Das Felleisen, ReisebUndel,
Ranzen. F. vandrovní, na psaní. Jg. Sebral