Předchozí (365)  Strana:366  Další (367) |
|
|||
366
|
|||
|
|||
vení o věcech nevlastního, přenosné, ku př.:
tři dřeva = šibenice. Dobrému pivu netřeba víchu = ctnost' se sama chválí. L. Figury řeči živosti a síly dodávají. — F.: A. fonetické (zvukové, zakládají se na zvlášt- ním útvaru hlásek jsouce buď napodobením zvuků přírodních aneb živel hudební ve mluvě k místu přivádějíce), vz: Interjekce, Symbo- lika zvuková, Paronomasie. — B. Syntak- tické (jimi nazýváme rozmanité odličnosti či modifikace vazby větové, od útvaru věty obyčejného a přesnými zákony vazby logické ustáleného odchodné. Odličnosti takové, ne- měníce podstatně významu věty, jeví se buď rozhojněním buď uskrovněním látky mluv- nické, buď záměnou ustálených vazeb syn- taktických). Vz Pleonasmus, Ellipsa, Enal- laga. — C. Figury slovné. Opětování téhož slova -sesiluje účin výrazu. Neméně však se- siluje účin výrazu výpustka slova očekáva- ného, jehož domysliti se jest posluchači. Kromě toho docilujeme účinu rhetorického tím. že slova pořadem opačným se opakují, aneb tím, že slova jen na poslech týmiž zůstá- vají, ale ve skutečnosti smysl jiný v sobe zavírají. Dle toho máme: a) slovné figury opětovací, vz Epanalepse, Anafora, Epifora, Komplexe, Epanastrofa, Dialogie, Polysyn- deton; b) slovné figury výpustkové, vz El- lipsa, Brachylogie, Asyndeton; c) slovné figury opačného kladu a, významu slov, vz Antimetabola, Anaklase (v Dodatcích), Mi- mesis, Narážka (alluse), Dvojsmysl (amfibolie). — D. Figury věcné čili myšlenkové jsou ta- kové, jimiž všecek myšlénkový obsah věty zvláštního útvaru dochází. Vz Exaggerace, Klimax, Parallelismus, Protiklad, Epitheton,. Perifrase, Hyperbola, Paraleipse, Reticentia, Litotes, Exklamace, Subjekce, Correctio, Kon- cesse, Okkupace, Apostrofa, Paradoxon, Oxy- moron, Eufemismus, Ironie. KB. 233. —242. Vz také tam. — 4. F. mathematická, místo ohra- ničené čarami. — 5. Osoba, co do její způ- soby, Person. Co to za figuru, co tam sedí za stolem? L. — 6.. F. v hudbě jest kratičká melodie skládající se ze čtvrti, půle a celého taktu. Ryb. Muzika f-rou jdoucí. Vz Figu- ralní. — Vz Vida, Obrazec. Figuralní hudba — okrášlená. Figural-
musik. Rk. Jest hlučné, z rozličných hlasův složené pokračování rozličných a rozmani- tých zvukův. F. -zpěv. Jg., D. Figurant, a, m. Figuranti v baletu: ta-
nečníci tancující ve sboru; v divadelních kusích: osoby, které vystupují, aniž by co mluviti měly, statisté, komparsi, němé osoby. Statisten. S. N. — F., člověk, jemuž určeno toliko svou osobou nepatrné věci zastávati. Rk. — F. = zevlovec. Mřk. Figurantka, y, f., Statistin.
Figurář, e, m. Figurenhändler. Rk.
Figurka, y, f. Eine kleine Figur. Rk.
Figurní, figurný = pod figurou, nevlastní,
figürlich. F. pravda, skutek. Ve figurním smyslu Kristus beránkem se nazývá. Kom. Co se mluví figurně. Kom. Figurovati — figuru strojiti, dělati, eine
Figur (Aufsehen) machen. — v čem. Figu- ruje co den v jiných šatech. Jg. — 2. Pod figurou znamenati, předoznamovati, figürlich |
vorbedeuten, vorstellen. — koho. Kom. —
koho čím. Kterýž figuruje Krista-kamenem. Štelc. Fijala, vz Fiala.
Fik, hlahol pohybovaného prutu. Fik, fik
ho mrskal. Jg. Fík, u, m., fíček, čku, m., z lat., strom
i jeho ovoce. Die Feige. F. indijský, africký, morušový, suchý n. postní, zralý, nezralý, chutný, nechutný, nerodný, planý, Jg., aegyptský n. morušový; navlečený; fíky v koších, ve věncích, sultánské. Kh. Na několika fících přestával. Lom. Nerostou z bodlačí fíky. V. Hledá fíky na trní. Vz Ohybování. Č. Na trní nerostou fíky. V. Jakoby fíky na vrbě rostly. Brt. Za fík nestáti = za nic. Takový člověk u nás za f. ! Podávati, ukazovati někomu fík (vy- smívati se mu). Vz Posměch. Č. Vzíti fík (= s prázdným odejíti, s kvítkem). Jg. Přidal fíku (dodělal. Vz Prodělání). Č. Fíkův se najedla (otěhotněla). L. — F. = jméno všeli- kých bulek na kůži, zvl. bradavic, nežitův, venerických hlíz (houba, štětka). F. na zadku, D., v zadku. Jád. Fikač, e, m. Stutzer. Us. Poličan.
Fikaný, mrskaný, vycvičený, prohnaný,
chytrý. Vz Fikati. To je f. chlapíček, ein durchtriebenes Bürschchen. — v čem. V tom jest dobře f., darauf versteht er sich wohl. Us. Fikanec, nce, m., fikaný, ferina, šibal,
pfiffiger, durchgetriebener Mensch. Us. Poličan. Fikati, fikávati; fiknouti, knul a kl, ut, utí,
hlahol fik činiti, ficken. Prut fiká. Us. — Potom znamená se tím slovem čerstvosť. Bude po tom, až (jen) fikne. Jg. Flugs. — 3. = Šle- hati koho čím: metlou. Us., Lom. Ficken, peitschen. — 4. F. = lháti, naříkati, plakati, schluchzen, wimmern. Celý ufikaný. — 5. Fiknouti si. Obsc., Jg. Fikce, e, f., z lat., smyšlenka. Erdichtung,
Unwahrheit, Lüge. Vz víc v S. N. Fikel, kle, m.. fikle, pl., cucky, schlechtes
Werg. Us. Fikl = figl.
Fiklovný, vystrojený, geputzt. Ben.
Fíkojedka, y, f., Feigendrossel.
Fíkovatý, feigenartig. Us.
Fíkoví = fíkové stromy, listí, Feigen-
bäume, -laub. Us. Fíkovitý, feigenartig. Us.
Fíkovna, y, f., Feigenhaus. Rk.
Fíkovnice, e, f. Feigengarten. Rk.
Fíkový. F. strom (fík); kámen, komár,
bradavice, neštovice. Jg., V. Vz Fík. Eeigen-. Fikulka, y, m. = chytrák, u Jindř. Hradce
a v Želivsku. Sř. Fila, y, f., zastr. = Filipp. Gl.
Filanthrop, a, m., z řec., lidumil, Menschen-
freund. — Filanthropie, e, f. — Filanthro- pism-us, u, m., lidumilenství. Menschenliebe. Hš. Vz víc v S. N. Menschenfreundlichkeit, Leutseligkeit. Filc, e, m., z něm. Filz, plsť.
Filcový, z něm., lépe: plstěný, Filz-.
Filec, lce, fileček, čku, filček, lečku, m.
Torba kožená železným prutem zavřená, ná- zadek, uzel, uzlík, vak, svazek, svazeček, břeménko, torba. Das Felleisen, ReisebUndel, Ranzen. F. vandrovní, na psaní. Jg. Sebral |
||
|
|||
Předchozí (365)  Strana:366  Další (367) |