367

svůj f. a táhl po svých. Sych. Dal mu f.
schovati. Štelc. F., vaček, tlumok, visák,
měšec, taška, pytlíček, ňadra, kapsa. Kom.
Ve f. n. balík něco vázati. Reš. — F. na
hřbetě (hrb). V. — Jg.

Filek, lka, m., na Slov. filko, a, m., svršek
v kartách, der Ober, Oberbauer. Jg. — F.,
pták. Žid.

Filiálka, y, f., z lat. filia, ústav podřízený
hlavnímu (kostel, fara, osada, pokladnice atd. ).
Rk. F. eskomptní, banková. Er. Vz Filialní.
Neben-, Tochter-, Filial-.

Filialní, z lat., vedlejší, podřízený, poboční.
Vz Filialka. F. spolek, od jiného zřízený
a tudíž podřízený a od něho odvislý. F. ko-
stel, jenž nemá vlastního faráře, nýbrž jest
spravován od duchovního jiného kostela. S.
N. F. banka, pokladnice, spolek, J. tr., půj-
čovna. Šp.

Filigránek, nka, m., lehkomyslný člověk.
Na Mor. Mřk. Vz Filigranový.

Filigranová práce (od lat. filum = niť
a granum = zrno) znamená zlatnické výrobky
od zlata a stříbra, zhotovené z nitek zlatých
nebo stříbrných v podobách růží, arabesek,
listův a jiných věcí okrasních. KB. 315.

Filipěti, ěl, ění, o vrabci, pipen. V.

Filipp, a, m., z řec., jméno mužské. Philipp.
Filippa n. filippy míti — fiňáry, fousy, vtip.
Jg. Nechal f-pa doma (hloupý). Č. F. na jelita
(hloupý). Rk. Vyrval se jak F. z konopi. Prov. -

Filipp-i, pl., m., dle, Dolany', mě. v Mace-
donii. —

Filippika, y, f. Philippické řeči = ostré
řeči Demosthenovy proti Filippovi II., králi
makedonskému. Nyní vůbec prudké a ostré
řeči proti někomu. S. N.

Filippina, y, f., v obec. mluvě Filipka,
Philippine.

Filister, stra, m., šosák, copař, člověk
obmezeného, zpátečnického rozumu. Rk.
Spiessbürger.

Filkář, e, m., kartář, vz Filek. Karten-
spieler. Jg.

Filkovati, v karty hráti, Karten spielen. Jg.

Filokrat-es, a n. ea, m., vůdce athenský.

Filoktet-es, a, m., slavný lukostřelec řecký.

Filolog, a, m., z řec, slovo-, jazykozpytec.
Sprachkundiger.

Filologie, e, f., z řec., slovo-, jazykozpyt.
Sprachwissenschaft, Philologie. Vz víc v S.
N. III.

Filosof, a, m. Philosoph, Denker, Weiser,
Weisheitsfreund.

Filosofický, filosovský, philosophisch. F.
knihy, učení, předpisy, rozmluva, výraz; duch
(hloubavý). Nt.

Filosofie, e, f., z řec, mudrctví. Philosophie.
Vz víc v S. N. III. — Filosofovati = mudro-
vati, philosophiren. — o čem.

Filous, pilous, pilvous, a, pivař, e, m. =
obilný červ. Kornwurm. Jg. - 2. F. = lakomec,
asi z něm. Filz. Mz. 157.

Filozet, u, m., zastr., Flockseide. Gl.

Filtrace, e, f., z lat., cezení, procezování,
Filtration, Durchseihung. — Filtrovati =
procezovati tekutiny skrze papír, plátno, plsť,
dřevěné uhlí atd. Filtriren, durchseihen. —
Filtr-um, a, n., eedidlo, cedník. Rk., S. N.

Seiher, Seihgefäss. — Filtrovací papír,
cedicí. Vys. Filtrir-.

Filuta, y, m., dle „Despota", filut, a, filutář,
e, m., z fr. filou, chytrák, prohnaná liška,
taškář, šibal. Spitzbube. Rk., S. N. — Filutka,
filutářka, y, f. Spitzbübin. — Filutský, spitz-
bübisch. — Filutovati v čem: ve hře (šiditi),
betrügen. Us.

Filutosof, a, m. = filuta. Us.

Fimol, fimel, u, m., z něm. Fimmel,
Femmel, v rudnictví silný železný klín, kterým
kamení lámají. Jg., Mz. 157. — Mus. 1835.
str. 283.

Finale, e, n. V hudbě: poslední kus větších
instrumentalních skladeb, které se skládají
z několika čísel, jakož i závěreční kus jednoho
dějství ve zpěvohře. S. N. Das Finale, Ende,
Schlussstück.

Finance, í, pl., f., dle „Růže", důchody
zemské. Die Finanzen, Staatseinkünfte; Ver-
mögensumstände. Vz více v S. N. ITT. 120.

— 131; II. 315., B. XII. — F. dobré, bídné;
stav, ministr, ministerium f-cí. Šp.

Financtví, n., das Finanzwesen. Plk.

Finanční, Finanz-. F. ministerstvo, poli-
tika, prokuratura, stráž, věda, úřady (zemské
ředitelství, ředitelství berničné), f. praefektury,
okresní ředitelství. Vz víc v S. N. TIL 133.
F. ministerium (min. financí), patent, radní,
rada, J. tr., záležitosť, náklad, výbor, odbor,
nehoda pokladnice, deficit, schodek, hospo-
dářství, plán, úpadek, poměry, zápletky, aerar,
rozklad, zákon, vyrovnání, úroky, rok,
marasmus, opatření, nouze, bída, podniknutí,
zřízenec, program, účetnictví, regalie, správa,
škoda, kommissař, clo, odvětví. Šp. F. ředi-
telství vysoce slavné (titul). Šr.

Finančník, a, m., Financier (finansié).

Fiňáry, ův, pl., m., fousy, filippy, vtip. Ten
má f. ! Us. Grütze im Kopf.

Fincour, u, m. = cancor, Fetzen. Us.

Finden, něm. Wie finden sie diesen Rock?
Jak se vám zdá, líbí, podobá tento kabát?
Finden sie es nicht auch? Neshledáváte-li
toho též? Nezdá-li se vám totéž? Ich fand
für nothwendig, das Werk zu theilen. Vidělo
se mi, abych ten spis rozdělil. Mk.

Finfas, u, m., velká opálka, grosse Schwinge.
Na Mor.

Fingovati, z lat., smysliti. S. N. Fingiren,
erdichten, aussinnen, vorgeben.

Finis coronat opus, lat, = Konec dovršuje
dílo. S. N.

Finolek, lku, m., nerost, Tantalit. Min.

Finta, y, f., z fr. feinte, smyšlená věc,
pleticha, Finte, Schlauheit, Kunstgriff. Jeho
jest to f. Ros. Ta fiflena divné finty má.
Sych. Má (židovské) finty = úskoky. Mřk.

— Fintář, e, m., šibal, Betrüger.
Fintidlo, a, n., fintílek, lka, m., kdo se fintí.
Fintil, a, m. Stutzer, Zieraffe, Windbeutel.

Us. -

Fintilka, y, f. Er. P. 217. Vz Fintil. Putz-
docke.

Fintiti, 3. pl -tí, -ti, -tě (íc), il, ěn, ění:
fintívati = fifliti, šňořiti, putzen, schmücken,
schniegeln. — se v čem. Tak v šatstvu se
fintí. Gníd. — se čím: šperky. Gnid.

Fintivý, kdo se rád fintí. Rk.