368

Fintovati = smysliti, ersinnen, einbilden.

— co komu. Bezpečnosť jakousi si fintuje.
Kom.

Fiola, viola, fiala, fijola, vijola, fijala, y,
f., die Viole, das Veilchen. Vz Fiala. F.
srstnatá, bahní, vonná, psí, písečná, divná,
dvékvětná, chlumní, trojbarevná, rolní, velko-
kvétá. Jg. Z viol kytice. Rkk. — F. bílá,
druh narcisů. Das weisse Veilchen. V. žlutá,
noční, matky boží, zimní, měsíčná, brunatná
či stračí nůžka. Jg. — 2. Skleněná bandaska
s dlouhým hrdlem. Rk. Eine chemische Phiole.

Fiolný, Veilchen-. F. kořen, Krab., olej,
voda, Jád., květ, Reš., barva (violett). Dal.

Fiolovný = fiolný. F. kořen. Krab.

Fiolový, fialový, fialkový, fiolkový, Veil-
chen-. F. kořen, V., olej, Jád., barva (violett). V.

Fion, a, m., lépe: fijon, cf. špaň. figon =
hejsek. Mz. 157. Ten dělá f-na! Us. Stutzer,
Windbeutel.

Firkula, y, f., nástroj na způsob úhelnice,
potřebuje se ve mlýně k srovnávání kypřice
do rovnosti. Us. O původu vz Mz. 157.

Firma, y, f., it. (ditta, ragione), jest podpis,
jehož užívá kupec a průmyslník ve svých
obchodech a jímž svůj obchod obecenstvu
označuje. Bývá to jeho jméno, někdy s pří-
davky (Jos. Motl, syn; Jos. Motl starší, senior),
někdy zcela cizí jméno, ku př. Kněhkupectví
Calvovo (vlastníkem již není Calve). Vz víc
v S. N. III. Firma, Handlungsunterschrift;
Name eines Geschäftshauses. Firmu proto-
kolovati. Tabule firmy. Známka firmy obchod-
níkův. Šp.

Firmament, u, m., z lat., obloha nebeská,
prostora činící nad námi zdánlivý oblouk,
v níž objevují se nad námi tělesa světová:
slunce, měsíc a hvězdy. S. N. Himmelsgewölbe,
Sternhimmel.

Firmovati, z lat. biřmovati, firmen. —
U kupcův: platně (firmu) podpisovati. Vz Firma.
S. N. Den Handlungsnamen unterzeichnen.

Fiřpan, fořpan, u, m., z něm. Vorspann,
v obec. mluvě m. přípřež, zápřež.

First, firšt, fiřt, u, m., z něm. First. Na
střeše: kukle, die Spitze, Wolf am Dache.
Jg. — V hornictví = slémě, slemeno. Vys.

Fisikator, u, m., v obec. mluvě m. vesi-
cator, u, m., z lat., přílep zpryšťovací. Rk.

Fiskal, a, m., statní zástupce; zeměpanský
právní zástupce; zástupce komory, koruny,
Fiskal, öffentlicher Ankläger, der über die
Beobachtung der Gesetze wacht. Rk. Fiskal.

— Fiskalní soudce, úřad. Fiskal-.
Fisk-us, u, m., z lat. = košík, košík na

peníze; statní jmění, poklad; statní pokladnice.
Fiskus, Staatsvermögen, Staatskasse, die
landesherrlichen Einkünfte. — Fisk-us, a, m.
= fiskal. Rk.; S. N.

Fisole, vz Fazol.

Fisolina, y, f., sláma bobová, Bohnenstroh.
Vaň. —

Fistule, e, f., z lat. fistula, píštěl, píšťala,
Fistel; 2. zatvrdlý hluboký vřed s těsným
otvorem, Fistel, Röhrgeschwür; 3. Kozmice
(hlas), die erzwungene, hohe Stimme. Rk.,
Jg., Hd. Zpívati fistulí (kozmicí), durch
die Fistel singen. Us.

Fišmistr, a, m., z něm. m. porybný, Šp.,
sádecký. Rk.

Fišpan, u, m., z něm., šp. m. kostice. Jg.,
Nz. —

Fištron, u, m., z něm. Fischthran, šp. m.
rybí tuk. Jg., Sp.

Fix, z lat., pevný, nepohnutý, stálý, fix,
fest, beständig, bestimmt. — Fixum, stálý
roční plat, das bestimmte Einkommen.

Fixlovati = palečkovati, Jir. dh., z füch-
seln, falsch spielen.

Fixovati, z lat., upevniti, utvrditi, určiti,
utkvěti zrakem n. myslí na něčem, S. N.,
festsetzen, heften (den Blick auf etwas).

Fl. Tato skupenina vyskytuje se jen v cizích
slovech. Ht.

Flacon, u, m., fr. (flakon), láhvička, zvl.
s voňavkou, Riechfläschchen. Rk.

Fládr, u, m, z něm., plamenitá, široko
rozstřelená žíla v dřevě n. v kameni, sval,
svála, pol. słoj. D. Die Flader, Flaser, Maser.
To maso je samé fládry. Us. — F., fládrové
dřevo, jádrovité, v součky otočené dřevo,
svalovité, svalové dřevo, das Fladerholz. Ne
každému dřevu dostane se býti fládrem. Lat.:
Non e quolibet ligno fit Mercurius. Kom.

Fládrovati, fládrovité dřevo dělati, fladerig
machen. Ros.

Fládrový, fládrovitý, fladerig. Vz Fládr.
F. dřevo, stůl, kamení (slojovité, snadné
k dobývání). Jg.

Flagrans, lat., hořící. In flagranti, za horka.
Dopadnouti koho in flagranti = při samém
skutku, S. N., bei der That.

Flachküste, pobřeží ploché. S. a Ž.

Flachland, wellenförmiges Land, krabatina,
vlnitá krajina. Š. a Z.

Fláchotina, y, f., bok zvířete od žeber
až do kyčel, die Flanken, Dünnen, Weichen;
něco špatného; maso bez tuku, mageres Fleisch.
Jg. Vz Mz. 158.

Fląjda, y, f., špatný kabát ženský,
schlechter abgetragener Kittel. — Flajdati se,
ve flajdě choditi. Us.

Flák, u, m., v obec. mluvě: veliký ukrojený
k«s: f. chleba, másla, masa. D., ein Flanken.
Velký f. země, ein grosses Stück Landes.
Na Mor. Mřk. — F. = rána, Schlag. Dostal
f. Plk. — F. na Mor. = t'ulpa, Tölpel; fěrtoch
= zástěra, Schürze. Jg.

Fláka, y, f., ein Schlag, Plätzer.

Flákač, e, m., křikloun. Us. Jilem.

Flákačka na mouchy. Pritsche, Fliegen-
klatsche.

Flákanice, e, f., pranice. Metzelei, Prügelei.

Flákati, flákávati = fláky dávati, bíti,
schlagen, prügeln, hauen. — koho čím: holí.
Zlob. — co. Ten to zná flákati. Us. — co
kam: do sebe f. = cpáti po kusích. Jg. —
se. Hodně se naflákal (najedl). Jg. Flákali
se = tloukli se. — F. = hulákati, křičeti,
nadávati. Us. Jilem.

Flákotina, y, m. = křikloun. Us. Jilem.

Flákovati = flákati, Handstreiche geben.
Ros. —

Fláma, y, m., = flamendr.

Flamendr, a, m. Ty flamendře! — o člo-
věku nedbalém, otrhaném, docela zpustlém.
Č. Ein liederlicher Taugenichts, Vagabund,
pobuda. Slovo to pochází nepochybně z 301eté
války, kdy Flámové či Flémové, jinak Fla-
mendři z Nizozemska ve vojskách sloužili a s ji-