369

nými pokojný lid obtěžovali. Rk. — Fla-
mendrice, e, f., eine nichtswürdige Herum-
schweiferin. Rk.

Flamendrovati = flámovati, potulovati
se, vagiren, herumstreichen.

Flamini-us, a, m., jméno rodu římského,
z něhož nejvíce proslul G. Flaminius, jenž
jsa konsulem v bitvě u jezera trasimenského
r. 217. př. Kr. padl.

Flamyška, y, f., jupka, ženská kazajka.
Us. u Rakovníka.

Flanda, y, f., jméno kněžského dlouhého
šatu, hazuka, die Kutte, Priesterrock, Mönchs-
kutte. Mnišská f. — Flanďák, a, m., pohrdlivě,
kdo flandu nosí, Kuttenträger. Jg. — Flan-
dati, flandu nositi; potulovati se. Rk. Kutte
tragen; herumstreichen.

Flandera, y, f., špatné svrchní roucho,
schlechtes Oberkleid. Ros. O původu vz Mz.
158. — Flandera, y, m., dle „Despota, " v Kr-
konoších: člověk sešlý tělem i na duchu. Kb.

Flandersko, a, n., Flandrie, e, f., Flandry,
m., pl., Flandern. — Flanderský. — Flan-
dřan, a, m., Flandřané.

Flandra, y, f., necudná, špatná ženština,
ein schlechtes Frauenzimmer. Plk.

Flanel, u, m., z fr. flanelle, lehká vlněná
tkanina, der Flanell. Kazajka, kalhoty z fla-
nelu, flanelové. Jg. — Flanelový, Flanell-.
F. oděv.

Flár, u, m., ovocnář, Obsthändler. Na Slov.

Flastr, plastr, u, m., flastřík, flastříček,
z něm. Pflaster a to z lat. a řec. emplastrum,
náplasť, přílep, přílepec. F. obměkčujicí, vy-
tahovací, hojicí, zpruzovací. Jg. F. přiložiti,
přikládati. D.

Flastrkovati, vz Fastrikovati.

Flastrník, a, m., kdo flastry maže, při-
kládá, ranhojič, Pflasterstreicher, Chirurg.
Dře bradýř, uráží flastrník. Kon.

Flastrovati = flastr přikládati, pflastern.
— co čím. Flastruj tím ránu. Jád.

Flašinet, flašinetl, u, m., z fr. flageolet,
(flažolé), píšťala; hrací kolovrátek. Rk. Dreh-
orgel. —

Flaška, y, f., flaše, flaštička. Cf. rus.
fljaga, fljažka, it. fiasco, stř. lat. flasca, flaca,
flaxa, flacta, něm. Flasche. F., láhev, lahvice,
na Slov. plosk, plůštěk. F. sklenná, kamenná,
hliněná, kožená, Ros., dřevěná, pletená, Reš.,
zahrdlitá, D., větrná, Sedl., úzká, baňatá, na
pivo, na víno, na ocet. Napil se z flašky Ša-
lomounovy (o mudrácích). — Jg.

Flašnéř, e, m., kdo flaše dělá, láhvář.
Flaschner. V.

Flašník, a, m. = flašnéř.

Flašový, flaškový, Flaschen-. F. zátka,
pivo. D.

Fláter, z lat. frater, bratr. V obec. mluvě.

Flausa, y, f., jalová výmluva, Flause.
Flausy = kusy, fuky. To jsou flausy! Us.

Flauta, y, f., z lat. flautus, Mz. 158. Vz
Flétna.

Flavi-us, a, m., jm. římského rodu.

Flece, z něm. Flötze, sloje, vrstvy uhelné
n. rudní mezi vrstvami skalního kamene
uložené. S. N.

Flegm-a, ata, n., z řec, vlhkosť, u sta-
rých lékařův vodnatá krev, z čehož pojme-
nování flegmatické letory. Potom vůbec ne-

tečnosť jakožto charakteristická známka této
letory. Phlegma, Kaltblütigkeit, Gleichgül-
tigkeit; Geistesträgheit. - - Flegmatický, phleg-
matisch, kaltblütig, gleichgiltig, unempfind-
lich, trag. — Flegmatik, a, m., Phlégmatik,
Laublütiger.

Flejda, y, f., babka z lenu, kracle. Us.

Flek, u, flíček, čku, m., z něm. Fleck.
F. = v obec. mluvě čásť něčeho celého.
a) Utržený n. uříznutý kus kůže, plátna atd.,
capart, láta, záplata, příštipek. V. Švec flíčky
přišívá. D. — b) Kusy drobů n. masa u řez-
níka fleky slovou. — Flíčky do polívky,
fleky maštěné (částky nařezané z tenkého
vyváleného těsta). — F. = malá, nepravi-
delná plocha n. místo jiné barvy, a) vůbec.
Kůň bílý, s hnědými fleky. Modré fleky na
kůži. Píha na těle, lišej atd. — b) Vadné
plosky, jiné n. změněné barvy, pruha, vráska,
mrzkost', vada, nečistota, skvrna, zprznění,
poskvrna, kaz, umazání, maz, der Flecken,
das Mahl. Fleků nadělati (ušišmati, poskvr-
niti). Plný fleků (skvrn). V. Bez vady a fleků.
V. F. od oleje, od inkoustu. D. — F. =
hlahol od udeření něčím ploskatým, ohebným.
Ros. — Jg.

Flekačka, y, f., flekadlo, a, n., vz Flá-
kačka.

Flekanice, e, f., pranice, Rauferei. Byla
tam veliká f. (prali a sekali se). Ros.

Flekati, flekávati; fleciti, il, en, ení; flek-
nouti, knul a kl, ut, utí. Udeřil ho, až fleklo.
Ros. — koho = bíti, práti, šlehati, mezzeln,
schlagen. Jg. Flccil ho, až se přehnul. Jg.
Nedováděj, sic tě fleknu. Us. — koho přes
co: přes hubu. Jg. — koho čím. Rukou
ho flekl. — kam. Flekají a sekají na sebe
hůř než šelmy. Kom. Pořád mu do uší fleká
(špičkuje, naň dotírá). MM.

Flekatý vz Flek. Gefleckt, fleckig. Krok.

Flekot, u, m. = flekání, das Schlagen,
Pritschen. Jg.

Flekotati = blekotati. Na vých. Mor.

Flekovauý, geflickt. F. šat (záplatovaný);
pomazaný, befleckt. Jg.

Flekovatěti, ěl, ění, fleckig werden,
flecken.

Flekovati = látati, záplatovati, zašívati,
flicken, lappen; špiniti, poskvrniti, umazati,
besudeln, beflecken, fleckig machen; barvu
měniti, flecken. Ta barva, to sukno flekuje
(mění barvu). Vz Flek. — Jg.

Flekovatý, flekovitý, strakatý, peřestý,
poskvrněný. Jg. Vz Flek. Gefleckt, fleckig.

Fletna, y, f., fletnička, z něm. Flöte, to
z vlas. flauto a to z lat. flatus. Skládá se
1) ze 4 zčepovaných kusův, 2) ze šroubové
zátky, 3) ze 7 otevřených dírek tonových
a 4) z 7 — 15 klapek. F. tercová, kvartová,
oktávová; fl. es. Vz více v S. N. III. Hráti
na fletnu, pískati na fletnu. D. Při hráni na
fletny zpívati. Jg. — Fletnář, e, m. Der
Flötenspieler; Flötenmacher. — Fletovati,
na flétnu hráti, flöten. Jg.

Flexe, e, f., z lat. flexio, vz Ohýbání.

Flíček, čku, m., vz Flek.

Flíčky, ů, m., pl. Schinkenflecken. Rk.

Flična, y, f. Rotzmädel. Rk.

Flink, flink, u, m., poliček. Backenstreich
Ctib.