Předchozí (368)  Strana:369  Další (370) |
|
|||
369
|
|||
|
|||
nými pokojný lid obtěžovali. Rk. — Fla-
mendrice, e, f., eine nichtswürdige Herum- schweiferin. Rk. Flamendrovati = flámovati, potulovati
se, vagiren, herumstreichen. Flamini-us, a, m., jméno rodu římského,
z něhož nejvíce proslul G. Flaminius, jenž jsa konsulem v bitvě u jezera trasimenského r. 217. př. Kr. padl. Flamyška, y, f., jupka, ženská kazajka.
Us. u Rakovníka. Flanda, y, f., jméno kněžského dlouhého
šatu, hazuka, die Kutte, Priesterrock, Mönchs- kutte. Mnišská f. — Flanďák, a, m., pohrdlivě, kdo flandu nosí, Kuttenträger. Jg. — Flan- dati, flandu nositi; potulovati se. Rk. Kutte tragen; herumstreichen. Flandera, y, f., špatné svrchní roucho,
schlechtes Oberkleid. Ros. O původu vz Mz. 158. — Flandera, y, m., dle „Despota, " v Kr- konoších: člověk sešlý tělem i na duchu. Kb. Flandersko, a, n., Flandrie, e, f., Flandry,
m., pl., Flandern. — Flanderský. — Flan- dřan, a, m., Flandřané. Flandra, y, f., necudná, špatná ženština,
ein schlechtes Frauenzimmer. Plk. Flanel, u, m., z fr. flanelle, lehká vlněná
tkanina, der Flanell. Kazajka, kalhoty z fla- nelu, flanelové. Jg. — Flanelový, Flanell-. F. oděv. Flár, u, m., ovocnář, Obsthändler. Na Slov.
Flastr, plastr, u, m., flastřík, flastříček,
z něm. Pflaster a to z lat. a řec. emplastrum, náplasť, přílep, přílepec. F. obměkčujicí, vy- tahovací, hojicí, zpruzovací. Jg. F. přiložiti, přikládati. D. Flastrkovati, vz Fastrikovati.
Flastrník, a, m., kdo flastry maže, při-
kládá, ranhojič, Pflasterstreicher, Chirurg. Dře bradýř, uráží flastrník. Kon. Flastrovati = flastr přikládati, pflastern.
— co čím. Flastruj tím ránu. Jád. Flašinet, flašinetl, u, m., z fr. flageolet,
(flažolé), píšťala; hrací kolovrátek. Rk. Dreh- orgel. — Flaška, y, f., flaše, flaštička. Cf. rus.
fljaga, fljažka, it. fiasco, stř. lat. flasca, flaca, flaxa, flacta, něm. Flasche. F., láhev, lahvice, na Slov. plosk, plůštěk. F. sklenná, kamenná, hliněná, kožená, Ros., dřevěná, pletená, Reš., zahrdlitá, D., větrná, Sedl., úzká, baňatá, na pivo, na víno, na ocet. Napil se z flašky Ša- lomounovy (o mudrácích). — Jg. Flašnéř, e, m., kdo flaše dělá, láhvář.
Flaschner. V. Flašník, a, m. = flašnéř.
Flašový, flaškový, Flaschen-. F. zátka,
pivo. D. Fláter, z lat. frater, bratr. V obec. mluvě.
Flausa, y, f., jalová výmluva, Flause.
Flausy = kusy, fuky. To jsou flausy! Us. Flauta, y, f., z lat. flautus, Mz. 158. Vz
Flétna. Flavi-us, a, m., jm. římského rodu.
Flece, z něm. Flötze, sloje, vrstvy uhelné
n. rudní mezi vrstvami skalního kamene uložené. S. N. Flegm-a, ata, n., z řec, vlhkosť, u sta-
rých lékařův vodnatá krev, z čehož pojme- nování flegmatické letory. Potom vůbec ne- |
tečnosť jakožto charakteristická známka této
letory. Phlegma, Kaltblütigkeit, Gleichgül- tigkeit; Geistesträgheit. - - Flegmatický, phleg- matisch, kaltblütig, gleichgiltig, unempfind- lich, trag. — Flegmatik, a, m., Phlégmatik, Laublütiger. Flejda, y, f., babka z lenu, kracle. Us.
Flek, u, flíček, čku, m., z něm. Fleck.
F. = v obec. mluvě čásť něčeho celého. a) Utržený n. uříznutý kus kůže, plátna atd., capart, láta, záplata, příštipek. V. Švec flíčky přišívá. D. — b) Kusy drobů n. masa u řez- níka fleky slovou. — Flíčky do polívky, fleky maštěné (částky nařezané z tenkého vyváleného těsta). — F. = malá, nepravi- delná plocha n. místo jiné barvy, a) vůbec. Kůň bílý, s hnědými fleky. Modré fleky na kůži. Píha na těle, lišej atd. — b) Vadné plosky, jiné n. změněné barvy, pruha, vráska, mrzkost', vada, nečistota, skvrna, zprznění, poskvrna, kaz, umazání, maz, der Flecken, das Mahl. Fleků nadělati (ušišmati, poskvr- niti). Plný fleků (skvrn). V. Bez vady a fleků. V. F. od oleje, od inkoustu. D. — F. = hlahol od udeření něčím ploskatým, ohebným. Ros. — Jg. Flekačka, y, f., flekadlo, a, n., vz Flá-
kačka. Flekanice, e, f., pranice, Rauferei. Byla
tam veliká f. (prali a sekali se). Ros. Flekati, flekávati; fleciti, il, en, ení; flek-
nouti, knul a kl, ut, utí. Udeřil ho, až fleklo. Ros. — koho = bíti, práti, šlehati, mezzeln, schlagen. Jg. Flccil ho, až se přehnul. Jg. Nedováděj, sic tě fleknu. Us. — koho přes co: přes hubu. Jg. — koho čím. Rukou ho flekl. — kam. Flekají a sekají na sebe hůř než šelmy. Kom. Pořád mu do uší fleká (špičkuje, naň dotírá). MM. Flekatý vz Flek. Gefleckt, fleckig. Krok.
Flekot, u, m. = flekání, das Schlagen,
Pritschen. Jg. Flekotati = blekotati. Na vých. Mor.
Flekovauý, geflickt. F. šat (záplatovaný);
pomazaný, befleckt. Jg. Flekovatěti, ěl, ění, fleckig werden,
flecken. Flekovati = látati, záplatovati, zašívati,
flicken, lappen; špiniti, poskvrniti, umazati, besudeln, beflecken, fleckig machen; barvu měniti, flecken. Ta barva, to sukno flekuje (mění barvu). Vz Flek. — Jg. Flekovatý, flekovitý, strakatý, peřestý,
poskvrněný. Jg. Vz Flek. Gefleckt, fleckig. Fletna, y, f., fletnička, z něm. Flöte, to
z vlas. flauto a to z lat. flatus. Skládá se 1) ze 4 zčepovaných kusův, 2) ze šroubové zátky, 3) ze 7 otevřených dírek tonových a 4) z 7 — 15 klapek. F. tercová, kvartová, oktávová; fl. es. Vz více v S. N. III. Hráti na fletnu, pískati na fletnu. D. Při hráni na fletny zpívati. Jg. — Fletnář, e, m. Der Flötenspieler; Flötenmacher. — Fletovati, na flétnu hráti, flöten. Jg. Flexe, e, f., z lat. flexio, vz Ohýbání.
Flíček, čku, m., vz Flek.
Flíčky, ů, m., pl. Schinkenflecken. Rk.
Flična, y, f. Rotzmädel. Rk.
Flink, flink, u, m., poliček. Backenstreich
Ctib. |
||
|
|||
Předchozí (368)  Strana:369  Další (370) |