Předchozí (369)  Strana:370  Další (371) |
|
||||
370
|
||||
|
||||
Fliňkovati, flinkati = poličkovati, huschen.
— koho = fackovati. — co komu vyflink- nouti: faňoru. D. Maulschellen versetzen. Flinta, y, f., die Flinte, vz Ručnice. Pozor
s tou flintou (ne tak zhurta)! Us. Flintař, e, m. = puškař. Büchsenmacher. Us.
Flintové sklo, bílé sklo křemencové (k da-
lekohledům). Rk. Flintglas. — F. hlaveň, Flinten-. Fliu-s, nta, m., mě. v Peloponnesu. —
Fliuntan, a, m, — Fliuntský. Flok, u, floček, čku, m., z lat, floccus,
chomáček něčeho lehkého. V. Floky z vlny. Flocken. — F. = kůl, kolík, kolíček. Pflock. Něco flokem přibiti. D. — F. u ševcův. Pflock. F. K lepení. Der Wellerstock. D. — Floky, peníze, Geld. Rk. Flokovati = kolíkovati.
Flokovina, y, f., něco špatného, Abfälle.
Ros. Flokovitý, flockig. D.
Flonda, ý, f., jistá hra v karty, ein Kar-
tenspiel. — F., žertem = káva. Us. Semil. Flor, u, m., lehounká tkanina z hedvábí,
kopřivových nitek n. vlny; pavučník. Der Flor. F. smutečný (černý). D., S. N. Trauerflor. Flora, y, f., u Římanův bohyně kvétův,
Květena, — F., sepis květin. Rk., Jg. Florek, rka, Floreš, Floryš, e, m. = Flo-
rian. Gl. Floren, u, m. (fl. ), zlatý peníz nazvaný
od města Florencie. Rk. Gulden. Florencie, e, f., it. Firence, lat. Florentia,
mě. v Italii. — Florentský. Florentská škola = malířská škola. - - Florenťan, Florenčan, a, m. Florian, a, m., v obec, mluvě přesmyk-
nutím: Frolijan. Vz Florek. Florový, Flor-.
Flor-us, a, m. Julius Florus, přítel Ho-
ratiův, římský básník a řečník. Vj. Floskule, í, pl., f., z lat., pěkná n. lí-
čená slova. Rk. Floskel, Redesehmuck, zier- liche Redensart, schönes Wort. Floška, v horn., lépe: ploška, začátek díry
vrtané, želízkem n. kladivem vydlabané. Vys. Flotka, y, f., pokladnice ve hře. Us. u Jič.
Floutek, tka, m., hejsek. Unbärtiger, Laff,
Windbeutel. Us. Flucar, u, m., špatné maso. Schlechtes
Fleisch. Us. Turn. Fluid-um, a, n., z lat,, tekutina, Rk. Ein
flüssiger Körper. Flundra, y, f., schlecht gekleidetes Weib.
Us. — Fluor, u, m., kazík.
Fluorid, u, m. F. ammonatý, barnatý,
draselnatý, vápenatý. Kh. Flus, u, m., z něm. Fluss, a to z lat.
fluxus, vlhkosti v těle živočišném. Rýma je flusův kapání. Kom. F. bílý, teplý, ostrý. Míti f. v ruce = trhání. Jg. — F. = teku- tosť kovů; sůl z dřevěného popela, lesní sůl, krušec, drslo. Pottasche. Jg. — F., hra v karty, snad jeden a třicet. Léta 1521. za- čali v Čechách flusa hráti. Star. let., Gl. Flusárna, y, f. Pottaschensiederei.
Flusník, a, m. U Hory peníze dělají, ale
flusníci (hráči ve flusy, vz Flus) hned je mají. Gl. 49. — F., kdo flus vaří, Pottasch- sieder. Háj. |
Flusovati, barvu či kleit na nádobě v-peci
rozpalovati, zerlassen. Dch. Flusovatosť, i, f., Schleim. V.
Flusovatý, flüssig, schleimig. Ros.
Flusovník, a, m., Pottaschsieder.
Flutek = floutek. — Flutek, tku, m.,
z něm. flott, špatná mince ok. r. 1421. ra- žená. Gl. Fň. Skupenina fň v násloví je jen ve:
fňuče, fňukal, fňukati, fňukavý, fňukna, fňuk. Fňuče, ete, m., fňukající dítě, Rk., flen-
nendes Kind. Fňuk, a, m., na Slov. = chlapec, Knabe.
Fňukal, a, m., pořád fňukající. Der
Raunzer. Fňukati, fňukávati, kuňhati, kuňkati,
raunzen, schnaufen, die Nase rümpfen. — abs. Fňukal, když mi to dával (nerad dá- vaje). Co fňukáš? (o dítěti. Co nabíráš k pláči štkajíc?). Jg. — Fňukavý, raunzend. Jg. — Fňukna, y, m., f., kdo fňuká; Raunzer, Raunzerin. Foeb-e, y, f. Diana.
Foeb-us, a, m., Apollo.
Foenicie, e, f. Foeničan. Foenický. Vz
Fenicie. Foeui-x, ka, m., řec. jméno osob, řek,
měst. — F. = báječný pták, ohniváč, o němž myslili, že déle 500 let živ bývá a potom se spaluje sám ve hnízdě svém, načež z po- pela jeho nový ohniváč vzniká. Vj. — F., neobyčejná věc, Fofr, u, m. = fochr. — Fofr, fofrovka,
mlýnek = nástroj ve mlýně k vyfukování plev z krup. D. Windfege. Fofrovati = fochrovati.
Fogt, fojt, a, m., rychtář. V.
Foch, u, fochek, chku, m., fochy, pl. F.
= svévole, zálety, figle, Fachsen, Gaukelei. Fochy činiti v tanci. L. — F. = žert. Scherz. Fochem to bylo řčeno. Ros. Není toho fochu, aby v něm nebylo pravdy trochu. Prov. — — F. = zámysl, zástěra, barva, plášť, zá- minka. Vorwand, Maske, Deckmantel. Jg. Na foch to učinil. Všechno to pod fochem se dálo. Ros. Pod fochem tam šel. V. Upřímě-li, čili na f. toliko. D. Pod fochem hostinství. D. — F. = něm. Fach, šp. m. přihrádka. Fochéř, e, m., fochýř, v horn. nástroj,
kterým se čerstvé povětří v doly přivádí. Windfang. O původu vz také Mz. 159. Fochovati, z něm. fachen, fochrovati, dý-
mati. Alch. Fochr (fofr), u, m., fochřík, fochříček,
z něm. Fächer, vějíř. V., Kom. — F. = vichřice, Sturmwind. To je fochr! Us. u Rakovn. Fochrot, u, m., jalové blýskání (bez hří-
mání). Wetterleuchten. Fochrovati, fochrovávati = fochrem vítr
dělati; pohybovaným větříčkem občerstvo- vati, chladiti, fachen, fächern; f. nebo f. se (zastaralé), blýskati se bez hřímání, na jalovo, wetterleuchten. — co: oheň (rozdmychovati). Jg. — kam: na oheň. Na někoho f. Jg. — co kde: oheň v kuchyni. Ros. — kde čím. V nejhorčejším místě svými křídly fochruje. Štelc. — Jg. Fochrovátko, a, n., fochrovka, y, f.,
v mlýně. Windfege. Vz Fochrovati. Rk. Fochýř, e, m., Trüger, Täuscher.
|
|
||
|
||||
Předchozí (369)  Strana:370  Další (371) |