370

Fliňkovati, flinkati = poličkovati, huschen.
— koho = fackovati. — co komu vyflink-
nouti: faňoru. D. Maulschellen versetzen.

Flinta, y, f., die Flinte, vz Ručnice. Pozor
s tou flintou (ne tak zhurta)! Us.

Flintař, e, m. = puškař. Büchsenmacher. Us.

Flintové sklo, bílé sklo křemencové (k da-
lekohledům). Rk. Flintglas. — F. hlaveň,
Flinten-.

Fliu-s, nta, m., mě. v Peloponnesu. —
Fliuntan, a, m, — Fliuntský.

Flok, u, floček, čku, m., z lat, floccus,
chomáček něčeho lehkého. V. Floky z vlny.
Flocken. — F. = kůl, kolík, kolíček. Pflock.
Něco flokem přibiti. D. — F. u ševcův.
Pflock. F. K lepení. Der Wellerstock. D. —
Floky, peníze, Geld. Rk.

Flokovati = kolíkovati.

Flokovina, y, f., něco špatného, Abfälle.
Ros.

Flokovitý, flockig. D.

Flonda, ý, f., jistá hra v karty, ein Kar-
tenspiel. — F., žertem = káva. Us. Semil.

Flor, u, m., lehounká tkanina z hedvábí,
kopřivových nitek n. vlny; pavučník. Der
Flor. F. smutečný (černý). D., S. N. Trauerflor.

Flora, y, f., u Římanův bohyně kvétův,
Květena, — F., sepis květin. Rk., Jg.

Florek, rka, Floreš, Floryš, e, m. = Flo-
rian. Gl.

Floren, u, m. (fl. ), zlatý peníz nazvaný
od města Florencie. Rk. Gulden.

Florencie, e, f., it. Firence, lat. Florentia,
mě. v Italii. — Florentský. Florentská škola
= malířská škola. - - Florenťan, Florenčan, a, m.

Florian, a, m., v obec, mluvě přesmyk-
nutím: Frolijan. Vz Florek.

Florový, Flor-.

Flor-us, a, m. Julius Florus, přítel Ho-
ratiův, římský básník a řečník. Vj.

Floskule, í, pl., f., z lat., pěkná n. lí-
čená slova. Rk. Floskel, Redesehmuck, zier-
liche Redensart, schönes Wort.

Floška, v horn., lépe: ploška, začátek díry
vrtané, želízkem n. kladivem vydlabané. Vys.

Flotka, y, f., pokladnice ve hře. Us. u Jič.

Floutek, tka, m., hejsek. Unbärtiger, Laff,
Windbeutel. Us.

Flucar, u, m., špatné maso. Schlechtes
Fleisch. Us. Turn.

Fluid-um, a, n., z lat,, tekutina, Rk. Ein
flüssiger Körper.

Flundra, y, f., schlecht gekleidetes Weib.
Us. —

Fluor, u, m., kazík.

Fluorid, u, m. F. ammonatý, barnatý,
draselnatý, vápenatý. Kh.

Flus, u, m., z něm. Fluss, a to z lat.
fluxus, vlhkosti v těle živočišném. Rýma je
flusův kapání. Kom. F. bílý, teplý, ostrý.
Míti f. v ruce = trhání. Jg. — F. = teku-
tosť kovů; sůl z dřevěného popela, lesní
sůl, krušec, drslo. Pottasche. Jg. — F., hra
v karty, snad jeden a třicet. Léta 1521. za-
čali v Čechách flusa hráti. Star. let., Gl.

Flusárna, y, f. Pottaschensiederei.

Flusník, a, m. U Hory peníze dělají, ale
flusníci (hráči ve flusy, vz Flus) hned je
mají. Gl. 49. — F., kdo flus vaří, Pottasch-
sieder. Háj.

Flusovati, barvu či kleit na nádobě v-peci
rozpalovati, zerlassen. Dch.

Flusovatosť, i, f., Schleim. V.

Flusovatý, flüssig, schleimig. Ros.

Flusovník, a, m., Pottaschsieder.

Flutek = floutek. — Flutek, tku, m.,
z něm. flott, špatná mince ok. r. 1421. ra-
žená. Gl.

Fň. Skupenina fň v násloví je jen ve:
fňuče, fňukal, fňukati, fňukavý, fňukna, fňuk.

Fňuče, ete, m., fňukající dítě, Rk., flen-
nendes Kind.

Fňuk, a, m., na Slov. = chlapec, Knabe.

Fňukal, a, m., pořád fňukající. Der
Raunzer.

Fňukati, fňukávati, kuňhati, kuňkati,
raunzen, schnaufen, die Nase rümpfen. —
abs. Fňukal, když mi to dával (nerad dá-
vaje). Co fňukáš? (o dítěti. Co nabíráš
k pláči štkajíc?). Jg. — Fňukavý, raunzend.
Jg. — Fňukna, y, m., f., kdo fňuká; Raunzer,
Raunzerin.

Foeb-e, y, f. Diana.

Foeb-us, a, m., Apollo.

Foenicie, e, f. Foeničan. Foenický. Vz
Fenicie.

Foeui-x, ka, m., řec. jméno osob, řek,
měst. — F. = báječný pták, ohniváč, o němž
myslili, že déle 500 let živ bývá a potom
se spaluje sám ve hnízdě svém, načež z po-
pela jeho nový ohniváč vzniká. Vj. — F.,
neobyčejná věc,

Fofr, u, m. = fochr. — Fofr, fofrovka,
mlýnek = nástroj ve mlýně k vyfukování
plev z krup. D. Windfege.

Fofrovati = fochrovati.

Fogt, fojt, a, m., rychtář. V.

Foch, u, fochek, chku, m., fochy, pl. F.
= svévole, zálety, figle, Fachsen, Gaukelei.
Fochy činiti v tanci. L. — F. = žert. Scherz.
Fochem to bylo řčeno. Ros. Není toho fochu,
aby v něm nebylo pravdy trochu. Prov. —
— F. = zámysl, zástěra, barva, plášť, zá-
minka. Vorwand, Maske, Deckmantel. Jg.
Na foch to učinil. Všechno to pod fochem se
dálo. Ros. Pod fochem tam šel. V. Upřímě-li,
čili na f. toliko. D. Pod fochem hostinství.
D. — F. = něm. Fach, šp. m. přihrádka.

Fochéř, e, m., fochýř, v horn. nástroj,
kterým se čerstvé povětří v doly přivádí.
Windfang. O původu vz také Mz. 159.

Fochovati, z něm. fachen, fochrovati, dý-
mati. Alch.

Fochr (fofr), u, m., fochřík, fochříček,
z něm. Fächer, vějíř. V., Kom. — F. = vichřice,
Sturmwind. To je fochr! Us. u Rakovn.

Fochrot, u, m., jalové blýskání (bez hří-
mání). Wetterleuchten.

Fochrovati, fochrovávati = fochrem vítr
dělati; pohybovaným větříčkem občerstvo-
vati, chladiti, fachen, fächern; f. nebo f. se
(zastaralé), blýskati se bez hřímání, na jalovo,
wetterleuchten. — co: oheň (rozdmychovati).
Jg. — kam: na oheň. Na někoho f. Jg. — co
kde: oheň v kuchyni. Ros. — kde čím.
V nejhorčejším místě svými křídly fochruje.
Štelc. — Jg.

Fochrovátko, a, n., fochrovka, y, f.,
v mlýně. Windfege. Vz Fochrovati. Rk.

Fochýř, e, m., Trüger, Täuscher.