372

liche Umständlichkeiten. — Formalism-us,
u, m., z lat., zachovávání povrchních způ-
sobův, das Festhalten an Formalien. — For-
malista, y, m., dle „Despota". Okolkář. For-
malist, der an Formalitäten festhält; Kom-
plimentenmacher. — Formalní, povrchních
způsobův neb obřadův se týkající. Rk. For-
mal, formell, die äusserliche Beschaffenheit
einer Sache betreffend, förmlich.

Forman, a, m., z něm. Fuhrmann, vozka,
vozataj, kočí, kárník, povozný. Jg. Ve-
selý forman koňův polehčení (když správce
jadrný, všecko jde jadrně). Ros. Item for-
mané ať nekupují obilé na trhu než u súsed.
Arch. Plz. 1. 1497. — Formánek, nku, m.,
u pluhu n. u vozu, hřeby na konci vozu,
mezi kterými držení jest a váhy předních
koní. — Jg.

Formaniti, Fuhrwerk treiben. Ros., Půh.

Formanka, y, f., světnice pro formany,
Fuhrmannsstube, Us.; konírna, Pferdestall.
Rk. — F., shvězdění, ein Sternbild, Fuhr-
mann. Mus.

Formanský. F. cesta (silnice), V., koně,
vůz. Fuhrmanns-.

Format, u, m., velikost', výška a šířka
knihy, listu, das Format. F. je rozličný podlé
počtu listů, na které se složí: plakat (arch
nesložený), folio (arch na dva listy složený),
kvart na 4, oktav na 8, dvanácterka na 12,
šestnácterka, na 16, osmnácterka na 18, čtyri-
advaceterka na 24 atd. (32, 36, 48) listů slo-
žený. S. N.

Forméř, formář, formíř, e, m., kdo formy
dělá, Formschneider, Modellmacher.

Formi-ae, pl., f., dle „Růže", mě. Latia,
Gaeta, — Formijský.

Formířský, Formir-, Bossir-. F. dílo. Jg.

Formířství, n. Bossirkunst.

Formovatel, e, m., der Former; učitel,
Bildner, Lehrer. Kom., Br.

Formovati, z lat. utvořovati, do jisté
podoby vpravovati, formen, bilden. Jg. —
co. Formuje modlu kovář, pilníkem dělá.
Br. Svíčky formovati (táhnouti). 1). Obraz f.,
V., slova, řeč. Jg., Kom. — co komu. Dítě
chod si formuje (choditi se učí). Kom. —
si co jak. Krista si podlé své hlavy, bez
pravidla božího slova formují. Br. — se
k čemu (na nějaký způsob dělati, sich nach
Jemanden formen. Jg. ). Nechtějí-li se k na-
šim obyčejům f. lidé, formujeme se my k je-
jich, pokud jen pro svědomí lze. Kom. K vůli
vyšším se f. Jg.

Formový. Form-. F. deska. Formbrett.
Kom.

Formulář, e, m., z lat., vzor n. předpis
jednání, řeči n. spisu nějakého, Formular,
Vorschrift, vorgeschriebene Weise, Muster.
— 2. Sbírka vzorů takových. Sammlung
solcher Formulare. S. N.

Formule, e, f., z lat., vzorec, obrazec,
výraz, jisté spojení slov, Rk., předepsaný
způsob jednání, řeči n. spisu, ku př. smlouvy.
Die Formel, Redensart, Ausdruck; die durch
Rechnung gefundene allgemeine Regel. Jg.

Formulovati, něco dle předepsaného
vzorce (způsobu) upraviti. Rk. Formuliren.

Forovati, voziti, povozem, dovážením se
živiti, Fuhrwerk treiben. — kým: osly. Štelc.

— koho. Forujte ho ven = vyžeňte ho.
Vyforovali ho = vyhnali ho. Na Mor.

Forovnictví, n., povoznictví, Fuhrwerk.
Ros.
Forovník, a, m., povozník, Fuhrmann. Rk.

Foršt, u, m., z něm. Forst a to z střlat.
foresta, les. — F., a, m., Förster, myslivec, les-
ník, lesní. — Forštmistr, a, m., z něm. Forst-
meister, nadlesní. Rk. — Forštovna, y, f.,
Forsthaus, Jg., myslivna. Rk. — Forštovský,
Förster-, myslivecký, lesnický. — Forštov-
ství, n., myslivectví, lesnictví, Försterei. Jg.

Fořt, a, m., vz Foršt.

Fort, u, m., z fr. (fór), hradba, tvrze. Rk.
Kleine Festung, Nebenfestung.

Fortaš, e, m. Grenzwächter. Na Slov.

Forte, it., zlat., silně (v hudbě, f. ), stark;
fortissimo (ff nebo fff), velmi silně, co nej-
silněji. S. N., Hd.

Fortel, e, m., z něm. Vortheil, zisk, uži-
tek, prospěch, výhoda, Nutzen, Vortheil. Něco
s jistým fortelem činiti. D. — F. = způso-
bilosť, chytrosť, obrat, něm. Kunst-, Hand-
griff. Při každé práci nějaký f. jest. Ještě
nezná fortele k té věci. Us. — F. = obmysl,
úskok, lesť, oklamání, faleš, Ränke, Kniffe,
D. List, Finte. Proti každému forteli najde se
f. č. Pod f-lem = zchytrale. Ros. Bez f-le.
Jel., V. Užívati f-le proti někomu. Jg. Vo-
jenský f. (obmysl, chytrost', lesť). V. F-lem
byl od něho oklamán. Br. Žižka seznav Va-
lešov býti k svému forteli obrátil se. V. On
jde jen na f. = na podvod. Na Mor. — Jg.

Fortelník, a, m., ein ränke voller Mensch.
Štelc.

Fortelnosť, i. f., chytrost', Arglist, Ränke.

Fortelný. Vz Fortel. F. = užitečný, vor-
theilhaft; lstivý, úskočný, zchytralý, listig,
reich an Kunstgriffen. Jg. Kostka, věc f-ná.
V. Živnosť f. Kom.

Fortelovati, forteliti = úskoku hleděti,
bevortheilen. Ros.

Fortepiano, a, n., z forte piano, silně,
(potom) slabě. Klavier.

Fortgeld, u, m., z něm. Fahrgeld, plat
jezdcům dávaný. Gl.

Fortifikace, e, f., z lat,, je vojenské opev-
nění nějakého příhodného místa, Fortifika-
tion, Festungswerk, Befestigungskunst, F.
polní (počasná), stálá (permanentní). Takové
polní hradby jsou: linie (rovné čáry), reduty
(čtverhranné), měsíčky (lunetty, pětihrany),
hvězdové, mostové (před mostem), zubaté.
Stálé forty: hlavní val, eškarpa, valová chodba,
koliště, podkopy, baštní štíty, oponové štíty,
roháč, korunní hradba, klešťová hradba, de-
tašované hradby. Vz víc v S. N. III. str.
171. a násl.

Fortna, y, f., fortnička, z lat. porta, brána,
branka, dvéře, die Pforte; někdy malá dvířka
krom městské brány, das Stadtthürlein. Mu-
sely se klíče odvésti od bran a forten. Gl.
89. Brány i fortny před sebou zavírati. V.
U fortny zvoniti. Us. — F. ottomanská, tu-
reckého císaře palác, dvůr i celé císařství.
Die hohe Pforte. — Fortnář, fortnéř, fort-
nýř, e, m. = vrátný, der Pförtner. Jel, Reš.

Fortuna, y, f., lat., štěstí; Štěstěna, bo-
hyně štěstí. Audaces f. juvat, smělým štěstí
přeje. — Fortun-in, ina, ino. Kom.