375

Bagateli. Frašky takovými kvadraty nepo-
hnou. Na, Slov. — F. = řeč smyšlená, žva-
nice, věc směšná, žert, šašek, šibřinek.
Posse, Fratze, Schnurre, Tand. Frašky pro-
váděti. Na Mor. Frašky si z někoho dělati.
Mrk. — F., směšná hra, veselohra, Possen-,
Lustspiel. Nt. Fraška, nižší druh veselohry,
vyznačuje se hrubší jovialností, přecházejíc
až k šutečnosti i ke karikatuře jednajících
osob. Vystříhati se jest básníku všeliké níz-
kosti, ledabylosti a nesouvislosti, v jakové
si libují nezřídka tak zvané místní čili lo-
kální frašky vídeňské a berlínské. KB. 195.

Fraškář, e, m., čtverák, Possenreisser,
Tändler.
Fraškopisec, sce, m. Lustspieldichter.

Fraškovati s kým, žertovati. Possen
reissen, treiben.

Fraškovitý, possenartig.

Frater, a, m., z lat., titul, který dávají
v klášteřích zákonníkům = bratr. Jg. Ein
Frater, Ordensbruder. V obec. mluvě fláter.

Fratová voda: v dolech ze skal se shro-
mažďující, opak: drnová voda. Gl. 49. Fels-
wasser.

Fraucimor, fraucimer, u, m., fraucimora,
y, f., z něm. Frauenzimmer. 1. Pokoj ženský,
Frauenzimmer. Z fraucimeru manželky své.
V. — 2. Ženština, paní n. panna. S frau-
cimerem zacházeti. Sokol. — 3. Společnost'
ženských šlechetných osob, družina ženská.
V. Kázali jsme fraucimoru (kollektivum) i pa-
cholatům vystoupiti. Žer. Záp. I. 147., Gl.
V té (komoře) pro fraucimer královský bylo
devět loží. Har. II. 207. (Prk. )

Frbr, říká se prchlému, prudkému, pří-
krému, rasch, gäh. V.

Frc, e, m., prd, Furz. — V Praze =
frzacamt, z něm. Versatzamt, zastaváma.
Dal hodinky do frcu. Us. v Praze. — F. =
žert, Jux, Hetz.

Frcálek, lku, m., druh šišek, länglicher
Krapfen.

Frcalka, y, f., píšťala z vrbové kůry,
Pfeife von Weidenrinde. Jg.

Frcan, a, m., přezdívka od sedlákův dá-
vaná měšťákům (u Holohlav). Sř.

Frcati = drobným krokem choditi, trippeln.
Sych., Th. — se. Plk.

Frcna, prcna, y, f., prdlavá ženská. Ros., Us.
Frčadlo, frkadlo, a, n., Kreisel. Us.

Frčák, u, m., veliká píšťala ve varhanech,
Posaunbasso. Vaněk.

Frče, e, f. = čamrha.

Frček, čku, m., klub kamenný n. mě-
děný, kterým se hází, discus, Wurfscheibe.
Reš. — 2. Vrhcabní kámen. Damenstein. Jg.

Frčeti, 3. os. pl. -čí, frč, -če (íc), el, ení;
frčívati, schnurren; frkati, schnauben. Jg. —
abs. Vřeteno frčí; kolo běží a frčí. Musika
tam frčí (již se ozývá). Ros. Pili by, až frčí.
Kon. Kůň frčí. Us. — kde. Vše v něm
hrčí, frčí, různo prší. Kom.

Frčka, y, f., na Slov. a Mor. = šňupka,
Nasenstüber. Jg.

Frčkár, a, m., lehkomyslný mladík, ein
leichtsinniger Junge. Na Slov.

Frčkařiti, il, ení, sich leichtsinnig be-
nehmen. Koll.

Frčkářský, lehkomyslný, leichtsinnig.
Baiz.

Frčkářství, n., Leichtsinn. Bern.

Frčkovati, frčky dávati, Fipse, Nasen-
stüber geben. Na Slov.

Fregatta, y, f., rychlá třístěžňová loď ná-
mořská. Rk. Vz Loď. Fregatte.

Frei, něm. Bist du f. ? = Máš kdy (Brt. )
Jsi bez práce, nevázaný, volný ? — Habt
ihr frei ? = Máte prázdno, prázdniny? Wir
haben freien Zutritt, máme volný vchod, pří-
stup; smíme volně vejíti, vstoupiti. Mit freier
Hand zeichnen, od ruky (Brt. ), volnou rukou
kresliti. Unter freiem Himmel, pod širým
nebem. Im freien Felde, v šírém poli. Ich
gehe in die freie Luft, jdu na čerstvé povětří,
jdu se provětrat. Er kann frei ins Haus ge-
hen, má do domu volný vstup; smí, kdy se
mu líbí, do domu přijíti. Noch ist er f., svo-
boden, na svobodě. Er ist nicht mehr f., už
je zadán, ženat (vdaná). Ich habe freie Kost,
mám stravu zdarma. Er kam frank und frei,
samovolně, nevolaný, z čista jasna. Er spricht
zu frei, velmi svobodně; jest prostořeký.
Er gestand es ganz frei, přiznal se bez nu-
cení, z příma, bez mučení. — Šr. F. Be-
schäftigung, svobodný obchod (s. živnosť).
Jemanden auf freien Fuss setzen, někoho na
svobodu dáti. Jemanden auf freiem Fusse
untersuchen, vyšetřovati koho bez vazby,
o svobodě. (Prk. ) Dem Rechte freien Lauf
lassen, právo před se pustiti. Freier Lehrge-
genstand, svobodný (nepředepsaný) předmět.
F. von einer Verbindlichkeit, prost závazku.
In freier Stunde, v prázdné chvíli. Ich werde
so f. sein, budu tak smělý, dovolím si to,
dovolíte-li, smím-li atd. (Us. ) Frei geben,
propustiti, povoliti, uvolniti; f. lassen, pustiti,
propustiti; f. machen, osvoboditi někoho,
něco od něčeho zprostiti, zbaviti; zboží vy-
vaditi. — Rk.

Freid = fraid.

Freikunst, svobodné umění, umělá hra,
umělé provedení něčeho.

Freischwimmer, plavec vyučený.

Freising, Frisink, a, m., mě. v Bavorsku.

Freiwaldau, Freivaldov, a, m., Frei-
valdava, y, f., mě. v rak. Slezsku. — Frei-
valdovský, Freivaldavský.

Frej, e, m., z něm. Freien, milování, ná-
mluvy, zálety. Das Freien, die Buhlerei. Jg.
Na f. se vydati, oddati, po freji jíti. V. Frejů
hleděti. Jel. Mdlý s silným nebojuj a starý
s mladým na freji nestůj. Rým. Neb se nám
zdá í. jako med, ješto není než sladký jed.
Lom. Freje svého s ní pilen byl. V. Páni
syny své k nekázaní, frejóm a nešlechetnosti
dopúští. Tov. K. 217. Bez studu bydlí ve
frejích, ve smilství pokoutném. Chč. —
Frejíř, e, m., milovník, záletník, der Freier,
Galan, Buhler. Jg., Br., Kom. F. neupřímý.
Br. — Frejířka, y, f., milá, die Freierin,
Buhlerin. Tkadl., Troj., Lom. — Frejířský,
milovnický, Liebes-, buhlerisch. Jg. F. nápoj,
píseň, list, bujnosť. V., Kom. Vz Frejovati.

Frejířík, a, m. = frejíř.

Frejířství, n., die Buhlerei, Buhlschaft.

Frejovník, a, m., milovník, Buhler. Krok.

Frejovnosť, i, f., zamilovanosť, die Ver-
buhltheit. D. .....