376

Frejovný, frejířský, buhlerisch, verbuhlt.
F. nápoj. V.

Frejmarčiti, il, en, ení, frejmarkovati,
frejmarčíváti, z něm. = vyměniti, tauschen,
schachern; na Slov. čarovati, zaubern. —
co za co: zboží za zboží f. D. — něčím
nač, s kým nač. Frejmarčil s Konrádem
na proboštství Vyšehradské. V. Abychom
frejmarčili hospodami. D. Vz Frejmark. — Jg.

Frejmarečník, a, m. Tauscher. Lom.

Frejmarečný, Tausch-. Dipl. 1491.

Frejmark, u, m., z něm. Freimarkt, svo-
bodný trh n. koupě, směna. V., Kom. Der
Tausch, Tauschhandel.

Frejnštat, u, m., Frankstat, mě. na Mor.
Původně slulo: Farkaštat, poněvadž je rytíř
Farkaš založil. S. N.

Frejovati, frejovávati, milovati, často v ne-
dobrém smyslu, freien, buhlen, werben. (Syn.
Nezřízeně ženské pohlaví milovati, po mi-
losti ženské dychtiti, v chlípnostech a ne-
řádnýeh rozkošech uzdu si pustiti. V. ) —
komu: panně. Kom. — ke komu. On fre-
juje k té panně. Ros. — s kým. Se všemi
frejovala.. Br., Jel. Mravenec s mouchou
v koutku frejuje. Er. P. 39.

Frejovník, a, m. = frejíř.

Frejovný, buhlerisch.

Frejunk, u, m., svoboda, V., zvl. trh svo-
bodný, Marktfreiheit, Zlob.; doba před trhem
a po trhu. Měšťané vína svá na frejunky
jarmareční svobodně šenkujte. Gl. 50. Vor-
u. Nachmarkt.

Fremdwörterbuch, cizojazyčný, cizo-
řečný slovník. Rk.

Frenologie, e, f., z řec, lebosloví, lebo-
zpyt, leboznalectví, Lehre vom Bau des Ge-
hirns, Schädellehre, Phrenologie. Rk. Do-
mnělá věda od Galla vymyšlená, dle které
duševní mocnosti a vlastnosti zvířat a lidí
jeví se v zevnějším útvaru jejich lebky.
S. N. — Frenolog, a, m., leboznalec. Rk.
Kenner der Schädellehre, Phrenolog.

Frequence, e, f., z lat., navštěvování,
zahlreiche Versammlung, Menge, Zulauf,
Besuch. — Frequentant, a, m., navštěvovatel,
regelmässiger Besucher; Messkaufmann. —
Frequentativum (verbum), opakovací časo-
slovo. Rk. Wiederholungswort.

Fresco, fresko, it., čerstvě, živě, frisch,
lebhaft, munter. — F., malba na (ještě
čerstvé, mokré) obmítce, na vápně. Nz. Vz
více v S. N. III. Al fresco malovati = na
obmítce malovati. Rk. Malerei auf frischem
Kalk.

Fresovati se, z něm. sich abfressen,
hrýzti se, trápiti se, starati se, sich kümmern,
härmen. Na vých. Mor.

Fresovný, z něm., pečlivý, voll Kummer.
V, Br.

Fresuňk, u, m., z něm. Fressung, péče,
starosť, Kummer, Gram. V., Kom.

Fretka, y, f., Frettwiesel.

Frfeň, fně, f., sopel, vozher, Rotz. Na
Mor. — Frfuiti se, vozhrem se pomazati,
berotzen. — Frfnivý, ozhřivý, rotzig. Na
Mor. —

Frfrati, mumlati, brummen. Na Slov.

Fric, e, m., Fricek, cka, m., Fritz, Friedrich.

Fricassé, fr., odvárka, podpouštka. Rk.

Das Frikassé, klein geschnittenes Fleisch
mit Brühe.

Frid, u, m., frejd, zastr., plot, Umzäu-
mung. Gl.

Fridland, u, m., mě. v Čechách. Fried-
land. — Fridlanďan, a, m. — Fridlandský.

Friedrich, Friderik, Fryderyk, Fridrich,
a, Fridrič, e, Fric, e, Fricek, cka, Fridrišek,
ška, m., Jg., Frydryč, e, m. Pulk.

Frinda, y, f., fintilka, vz Frnda. — Frin-
diti se = fintiti se. —

Frindivý, který se rád frindí, fintí, vz
Fintivý.

Friseur, a, m., fr. (frisér), vlásenkář,
Haarkräusler.

Frisirovati, z něm. frisiren, a to z fr.,
kadeřiti, vlasy strojiti. Rk.

Fristunk, frystunk, u, m., z něm. Fristung,
prodlení, lhůta, odklad, odtah, srok. V horn.
= složení daně čtvrtletní za povolení a pro-
dloužení léna horního. Jg., Pr.

Frisura, y, f., vlasy uměle začesané.
Frisur, Haarputz.

Friše, z něm., světlá měďnatá ruda. V.

Frišký, čerstvý, frisch. Na Slov.

Fritba, y, f., tílko, šněrovačka. Na Mor.
Leibchen.

Fritka, y, f., kazajka, Leibchen. Na Mor.

Fřitko, a, n., fráček, Röckchen. Petera, Us.

Frivolní, z lat., marný, prázdný, mali-
cherný; lehkovážný, rozpustilý. Rk. Frivol,
gehaltlos, muthwillig, leichtsinnig.

Frk, u, m., frkání, frkot, das Schnauben.
— F., sopel, ozher, Rotz, Geifer. — Frkač,
e, m. Schnaufer.

Frkačka, y, f., die Schnauferin. 2. Nástroj
hrací na způsob píšťaly, jenž frká. Prk. F.
u dud = strojka. Us. Plas. Prk.

Frkadlo, a, n. = frčadlo.

Frkati, trkávati; frknouti, knul a kl, utí,
mit der Nase knistern, niesen; schnäuzen,
schnaufen; durditi se, broukati, murren,
schnurren; na Slov. prskati, spritzen, sprühen,
Jg., na frkačku hráti. — abs. Kůň frká,
když se plaší. Us. Nelze spolu i srkati i frkati
(dvě odporné práce konati). Ros. Ten frkal
= durdil se. Ros. — čím. Ptáci, když lítají
okolo boudy číhařovy, frkají křídly. Us. u Pří-
brami. — odkud. Z očí jim ohnivé jiskry
frkají (prskají, na Slov. ). Tabl. — na co:
na frkačku. Us.

Frkavý, mumlající, murrend, schnurrend.
Mus.

Frkot, u, m., frkání. F. koňský. Vz Frk.

Frmol, u, m., Jux, Spektakel. Rk.

Frňák, u, m., veliký nos. Dej tabáku
staré bábě do frňáku. Er. P. 63. Grosse Nase;
die Schnauze. Krok.

Frncoch, frncouch, u, frncošek, frncoušek,
šku, m., více slepených dolů visecích chlupů.
Die Zote. Má šaty roztrhané, že s nich visí
frncouchy. Us.

Frncochatý, zotig. Rk.

Frnčeti, 3. pl. -čí, el, ení, frnčívati,
schnurren. Puch.

Frnda, y. f. = fiflena, fintilka, Putzdocke,
Buhldirne. Us.

Frnditi se, fintiti se, sich sehr putzen. Us.

Frndoliti se, il, ení = fintiti se. Na Slov.

Frně, ěte, n., uvozhřenec. Rotzkind.