Předchozí (376)  Strana:377  Další (378) |
|
|||
377
|
|||
|
|||
Frněti, 3. pl. -ní, ěl, ční, frnívati = fr-
kati, schnaufen. Prasata frní. — 2. Hněvati se odplivuje, bručeti, zürnen, geifern. Ten se něco nafrní. Ros. — nad čím. Nad tím frní. Hlas. — F. = tabák šňupati. Musíš pořád f. Us. Frnk. Již je to f. = pryč. Frnk ulítl čí-
žek z klece. Us. Frňkati, frnkávati = frnčeti, schnurren.
— kam. Nedá si pod nos f. Bern. — Na Slov.
= plakati, fňukati, weinen, greinen. Co pořád frnkáš ? Frnoch, u, m., frňous u kořínků, die Faser,
Haarwurzel an den Pflanzen. Ros. Frnochovitý, frnochy mající, frňouso-
vitý, fasrig. Ros. Frnošeti, ejí, el, ení, frnochy dostávati,
faserig werden. Ros. Frňous, u, frňousek, sku, m., tenký pří-
rostek od něčeho visící. Ryba s frňousy. V. — Frňousy, dlouhé vousy na hořejším pysku.
V. Knebel-, Schnurr-, Schweizerbart. Brada fousy, pysk horní frňousy se kryjí. Kom. Kočka bez f-sů nechytá myší. Us. — F. Jaké- koliv chmýří. Fasern. F. neb ocásky kořenné. — F., co při mědlení n. trdlení lnu odpadává.
Abfall beim Flachsbrechen. Us. — F. = penis. — F. = mrňous, mrně, skřeček, malý člověk,
ein kleiner Mensch. Prk. Frňouseti, frňousovatěti, frňousy dostá-
vati. Rk. Frňousovatěti, ejí, ěl, ění, frňousy počínám
míti, Knebelbart bekommen; faserig werden. Frňousovatý, frňousovitý, frňousy mající,
bradatý, knebelbärtig; faserig. Ros. Fronta, y, f., z fr. front (fron) a to z lat.
frons, čelo, strana vojska v řadách sestaveného proti nepříteli obrácená n. kam pochod míří. Stirn, Gesichtsseite. — 2. Průčelí, čelí, přední strana domu, pevnosti atd. S. N. Vorderseite. Frottovati, z fr., natírati, tříti, reiben.
Frugal, z lat., šetrný, střídmý, mírný,
Rk., genügsam, nüchtern, spärlich, einfach. Frygi-a, e, f., před časy krajina v Malé
Asii. — Frygové. — Frygijský, frygický, fryžský. Fryjd, u, m., příměří, Waffenstillstand. Gl.
Fry-x, ga, m., Fryg, Frygan, a, m., obyvatel
Frygie. Frzacamt, vz Frc.
Fták, v obec. mluvě m. pták.
Fthioti-s, dy, f., krajina thessalská,
Fucovati co: vodu, pfiitzen (v horn. ). Vys.
Fuč = pryč, hin, weg, fort. Jg. Již je to
f. D. Jsem fuč, je po mně f. (ve hře). Us. Fuček, čku, m., fučící vítr. Der Zugwind.
Th. — Fučeti, 3. pl. -čí, fuč, -če (íc), el, ení;
fučívati, sausen, pfeifen. — abs. Vítr fučí, voda hučí. D., Ros. Fučíš jako 100 ježův. Pk. — komu kde. Fučí mu v uších (hučí, zvučí). Us. Nech ať v jejich hlavách fučí. Pís. Br. Fučí mu v kotrbě (blázní). Smrtholka fučela mu okolo hlavy. Ros. — kudy, odkud atd. Vítr fučí štěrbinou. Vítr fučí pres domy, skrze vrata, proti nám, od lesa, z mrakův atd. Fučidlo, a, n., nástroj k fučení. — F. =
fučík, blázen. To je pravé f. D. Vz stran přísloví Nestálý. Č. Flattergeist, toller Geist, Windbeutel. |
Fučík, a, m., komu v kotrbě fučí, blázen,
třeštík, střelenec, fanta, Narr, Tollkopf, Wild- fang, Flattergeist, Windbeutel. — F., o hně- vivém. F. náhlý. D. Po kom as se ten f. zvrhl? Sych. Vz Fučeti, Fučidlo. — F. = sopouch, Ofenloch. — Fučil, a, fučílek, lka, m., Flattergeist. Fučivý, sausend. Jg.
Fučovati, v horn. = vodu do calovky na- haněti, das Wasser in den Schlauch treiben, V. Fudrnosť, i, f., v horn. dolová ulička, Gässlein in der Erzgrube. V.
Fudrovní, v horn. F. štola, Bergwerksstoll. V. - Fufna, y, f., která nosem mluví. Na Slov. Fufnák, a, m., kdo nosem mluví, huhňal. Fufňati = huhňati, na Mor. a i v Cech. ňuhňati, durch die Nase reden. Na Slov. Fufňavý = huhňavý. Na Slov. Fuga, y. f., lok. sg. ve fuze, z lat., útěk; hudební skladba, v níž jistý nápěv dle určitých pravidel se provádí. Rk. F. jednoduchá, pro- vázená, dvoj-, troj-, mnohonásobná, volná, přísná. Hd. Vz v Mus. 1850. str. 73.: Počátky hudební a v S. N. III. str. 259. Künstliche Orgelmusik. Fuchs, a, m., kůň ryška, Sm., ryzka, ryzák,
ryšlák. Rk. Fuchsie, e, f., ozdobná rostlina se svislými
červenými atd. květy, pojmenovaná dle bota- nika Fuchsa, †1565. Fuchsšvancer, a, m., z něm., lstivý po-
chlebník. Gl. Vz Fuksšvanc. Ein listiger Schmeichler. Fuj, čeho. Fuj toho skutku! Jg. Fuják, u, m., fujavice, e, f., fuček, mete- lice, chumelice, vítr fučící zvl. se sněhem, sausender Wind, Schneegestöber. Koll. — F. u ženců rukavice bez prstů. Us. — Jg. Fujara, y, f. Na Slov. veliká píšťala pa- stýřská, Hirtenpfeife. Plk. Us. i na Plz. Prk. Fuk, k označení čerstvosti = honem, ge- schwind, husch. Jg. Fuk do kapsy. Zlob. Po večeři f. do postele a po smrti fuk do země. Bern. — Fuk, u, m., nadýmání-se, chlouba. Grossthun, Prahlen. Bez fuku a hluku. Česk. vč. Dělati fuky. Us. — F., fukání, fukot, das Aufbrausen. Plk. — F. = hněv, supení se, fukání. Das Wettern, Schelten. S křikem a ťukáním ho podněcuje. Br. Fukem ho odbyli. Kom. — F. krejcar. Nemá ani fuku. Fukací = foukací. F. trubice, Blasrohr. Zlob. Fukač, e, m., žertovně = měch. Foukej
(na horké jídlo), máš dobrý fukač. Us., Č.
— F. = kdo fuky dělá. Wind-, Flausenmacher.
— F., foukač, der Blaser. Bern.
Fukar, u, m.. = fofr, větrák na Čistění
obilí. Us.
Fukarovati, obchod vésti s penězi. Geld-
geschäfte betreiben. (Gl. 50. — F. = obilí z plev čistiti. Na Mor. Mrk. Fukavice, e, f., kýchavice, kýchavka
(houba). Us. Fukavý, anfahrend. Mel.
Fukot, u, m., fukání, foukání (větru), das Wehen. Ros. Fukotati = foukati, wehen. Jg. Fuksšvanc, e, m., z něm. Fuchsschwanz, liščí ocas; pochlebenství, Schmeichelei, po- |
||
|
|||
Předchozí (376)  Strana:377  Další (378) |