378

chlebník, Schmeichler. Umí f. prodati. Prov.
Jg. —

Fulminantní, z lat., bleskový, hromový,
Rk., blýskavý, bouřlivý. S. N. Fulminant,
heftig, donnernd, tobend.

Fulvi-us, a, m., jméno rodu římského.

Funčeti, el, ení = fučeti, schnauben. Vůl
funčí. Us.

Fundace, e, f., z lat., založení, nadace,
nadání. Fundation, Stiftung, Gründung, Ver-
mächtniss. — Fundační, nadací. Stiftungs-.

Fundament, u, m., základ, podstavec, pod-
stavník, Grund, Grundlage. Má fundamenty =
vlohy. Na Mor. Mřk. — Fundamentalní,
fundamental, zum Grunde gehörig, wesentlich,
základní, hlavní. Rk. F. články.

Funděra, y, m. = fouňa. Vz Funěra, Prk.

Fund-us, u, m., půda, pozemek; na Slov.
der Fond. — F. instructus, lat., Hospodářské
příslušenství, hospodářský dvůr. Rk.

Funěk, ňku, m., děloha, Aqu.

Funěra, y, m., kdo funí, fouňa. Schnaufer.
Us. —

Funeralie, í, f., pl., z lat,, obřady při
pohřbu; útraty pohřební. S. N. Funeralien,
Leiclienbegängniss; die Beerdigungskosten.
— Funcralní, pohřební. F. spolek. Funeral-.

Funěti, vz Founěti.

Fungirovati, z něm. a to z lat., úřad
spravovati, zastávati. Rk. Fungiren, das Amt
verwalten, versehen.

Funkce, c, f., z lat., úkon, výkon, práce,
činnosť, řízeni; výkon nejaké povinnosti úřední,
nejakého obřadu. Funktion, Verrichtung,
Amtsverrichtung, Geschäft, Amt, Dienst. —
Vmath. = úkon, vyjadřuje způsob závislosti
veličin proměnných. Stč. Vz S. N. — Funk-
cionář, e, m.., konatel. Funktionär.

Funt, u, m., v již. Čech. (a jinde hlavně na
Mor. ) = libra. Kts. — Pět set funtuov vosku.
Tov. K. 210. — F., jakožto mince (zastr. ).
Rukojmě z vraždy zavázáni mají býti v summě
50 funtuov, jenž činí 30 kop. Pr. měst.

Funus, u, m., lat., umrlý, Leiche; 2. pohřeb,
Leiclienbegängniss, das Begräbniss. Jdou
s funusem. Má dnes f.; potkali jsme f. Us.
Po funuse s křížkem. Vz Pozdě. Lb.

Fůra, y, f., forka, forčička, z něm. Fuhre.
F.., vůz zapražený. Hledati tury, najati fůru.
Na fůře něco dostati, fůrou (forou) do-
stati. Poslati někomu fůru. Jg. Obilí fůrami
clo stodol svážejí. Kom. — F., náklad, co
se na jednou uvézti může. F. dříví, kamení.
Hříchův fůra. Má těžkou fůru. Všetě fůra,
Vaněk jako dura, Mus. — F. - žebrácká =
postrk, der Schub. U Plz. Prk.

Furaja = fujara, Na Mor.

Furák, a, m., kde na fůře něco veze. Gl.

Furažírovati, vz Fouragirovati.

Furdánek, nku, m., obojek, Halsband. Us.

Furiák, a, m., Furiant, Wüthender. Berl.
král.

Furiant, a, m., 1. hrdý, nadutý, nafouklý
člověk. Furiant. — 2. Jistý národní tanec
v Čech. Jg., Rk., S. N. — 3. F., oddíl ná-
rodního tance Besedy. Mřk.

Furie, e, f., z lat., vzteklosť, die Wuth,
Raserei. — 2. V bajesloví lítice, vzteklice
(k trestání zlých), die Furie; též: dračice,
zlá žena. Rk. Vz v S. N. III.

Furík, u, m., na Mor. táčky = trakař,
Schubkarren. D.

Furioso, it., v hudbě, prudce, rozsápaně,
divoce, zuřivě. S. N. Heftig.

Furi-us, a, m., jméno rodu římského.

Furka, y, f., der Streitkolben. Kom.

Furlansko, a, n., Friaul, v severových.
Italii, vz popis v S. N. III. str. 268. — Fur-
lanský.

Furmaniti, il, ění. Kdo rád furmani, zlú
cestu nech nehaní. Mt. S. Vz Forman.

Furnyrovačka, y, f., Fournirholz. Techn.

Furnyrovati, fourniren. Techn.

Furola, y, f., pastýřská píšťala, Schäfer-
flöte. Na Slov.

Furor, u, m., běsnosť, vztek, vzteklosť,
zuřivost'. Raserei, Wuth. F. teutunicus, vztek
německý. Rk.

Furore, it., hlučná pochvala, pochvalný
hluk. Rk. Der lebhafte Beifall. — F. = po-
vyk, eclat. Dělá f. svým hlasem. Us. Prk.

Furták, a, m., furiant, hrdý, Us.; na Slov.
žertovník, šprymovník, šašek, Spassvogel.

Furverk, u, m., v obec. mluvě z něm.
Fuhrwerk, povoz, vozba. Rk.

Furvezna, y, f., z něm. Fuhrwesen, voza-
tajstvo, povoznictví.

Furýr, a, m., vz Forír.

Fusilovati (fisilovati), ručnici zastřeliti,
Rk., füsiliren, erschiessen.

Fuss, něm. Jemanden auf freien Fuss
setzen, koho z vazby propustiti, vazby zprostiti,
z vazeb vysvoboditi. Auf freiem Fusse sein,
vazby prost býti, svoboden býti, svým býti,
na svobodě býti. Ich kann nicht festen Fuss
fassen, nemohu se dobře postaviti, nemohu
se jistého kroku dočiniti. Auf glänzendem
Fuss leben, skvostně a nádherně si vésti.
Mit Jemanden auf vertrautem Fusse stehen,
býti s kým v důvěrném přátelství. Sich auf
vertrauten Fuss mit Jemanden setzen, v dů-
věrné přátelství s kým vejíti, na dobré míře
s kým státi. Wir stehen auf gutem Fusse mit
einander, jsme za dobré. Das Heer auf den
Kriegsfuss setzen, vojsko (válečně) do války
vypraviti, vojsko válečnými potřebami opa-
třiti a vypraviti. Das Heer steht auf dem
Kriegsfuss, vojsko válečně vypraveno jest.
Mk., Zk. — F. u hory, pata, úpatí, podnoží.
Š. a Ž.

Fusspunktenkurve v mathm. průmětnice.
Stč. —

Fušer, a, fušař, e, m., z něm. Pfuscher,
hudlař, břidil, kadout, houlil, kontár. Šp.

Fušovati, z něm. pfuschen, hudlařiti, bří-
diti, houliti, zpiclati. Šp.

Futirovati se oč, starati se oč, dbáti
čeho, sich um etwas kümmern. Us.

Futr, u, m., z něm. Futter, píce. — Filtro-
vati, krmiti; 2. podšívati.

Futrál, u, m., futteral, futrálek, lku, m.,
pouzdro. Das Futral, Behältniss, die Scheide.
Kapsel, Hülle. F. na brousicí kámen: toulec,
kloubec, krbec. Šp. — Na Vlašimště: korbel,
v Krkonoš. klubané. Prk.

Futrmistr, a, m., z něm. Futtermeister,
kdo vydával píci. Gl.

Futro, a, n., z něm. Futter. F. pod kabát
= podšívka. F. u dveří a oken = obložení,
vypažení, podpažení, záruba, pažení, obkladek,