380

ve velikoruském podřečí novgorodském pů-
vodní zvuk g též přešel ve zvuk h, ačkoliv
známka se nezměnila. Zk. — G se přetvo-
řuje v ž a z. Cf. granum — zrno, Gold --
zlato, žába — skr. gabh (po něčem lapající),
lit. geležis, gyvata — železo, život, glans

— žalud, yvvř_t — žena. Ht. Zv. 99. Želva,
řec. /ř/. ts- (z glifAi'?). Vz více v Gt. F. 95.
a násl. —

Gabati, gabnouti = hmatati (nestydatě).
Na Mor. Rk.

Gabelfrühstück, dle fr. dèjeuner à la
fourchette, v češtině doslovně: snídaní na
vidličku, ale lépe: snídaně masitá, snídaní
Masité. Us. Dopoledně, ě, f. (m. d-ňa dle
večeře z večerja), malorus. poludenek (po-
ludník, poledník). Prk.

Gabi-i, j, m., dle Budějovice, mě. v Latiu.

— Gabijský. — Gabian, Gabijan, a, m.
Gabriel, e, m., jméno anděla.
Gabrovati, zdlouha a těžce jíti, schwer

gehen, - se s čím. Již se s tím habruje
n. gabruje (již s tím jde). Ros.

Gades, gt. Gad, pl., f., dle „Žena", mě.
v již. Španělsku, nyní Kadix. — Gadský.
G. moře, fretum gaditanum.

Gador, u, m., šíje u sklepa, der Keller-
hals. Na Slov. D.

Gag, u, gagot, u, m., das Geschnatter.

Gaga, y, f. = husa. Rk.

Gagat, u, m. Der Gagatstein. V.

Gagati, gágati, gágám n. gagi; gagnouti,
ul, utí; jako husy křičeti, gaken, gackern,
schnattern. Hus gage. Kom., Bern.

Gage, fr. (gáž), zástava, Pfand; stálý plat,
služné, Gehalt, Besoldung.

Gagor, u, m., chřtán, die Gurgel; Luft-
röhre, průdušnice. Us. na Slov.

Gagořiti, il, ení = gagati. — kdy na
koho. Po něm počne gagořiti hus na Adama.
MM.

Gagotati = gagati. Husy ve dne v noci
gagotajú. Koll.

Gajdice, e, f., částka gajd, dud; 2. dvo-
jitá píštala zvučící jako dudy. Us. na Slov.

Gajdoš, e, m., kejdař, dudák. Sackpfeifer.
Us. na Mor. a Slov.

Gajdovati = dudati, die Sackpfeife spielen.
Bern..

Gajdy, pl., f. = dudy. Jdú mu na krivo
g. (je mu do pláče; pláče). Mt. S.

Gál, u, m., černý hrách, schwarze Erbsen.
Na Mor.

Gala, y, f., ze špan. gala, šat ku poctě oble-
čený. Die Galla bei Hofe, Hofpracht, Pracht-
anzug. Galu dělati. Us., Jg.

Galacie, e, f., byla krajina v Malé Asii.
S. N.

Galaktofag, a, m., mlékopijec, Galakto-
phag. Rk.

Galaktologie, e. f., nauka o mléčných
šťavách. Rk.

Galaktometer, mlékoměr, Milchmesser.

Galán, a, m., v obec. mluvě také: kalán,
z fr., galant, milovník, záletník, Buliler, der
Liebste. S. N. Má galána. Us. — 2. Pěkný
jonák, ein artiger Mann. Bern.

Galanda, y, f., námluvy, zálety, das Freien.
Na g-du choditi. Na Mor.

Galánka, y, f., die Liebste. Vz Galán. D.

Galanterie, e, f., dvornosť, zdvořilosť,
způsobnosť, způsobné a něžné chování-se
k pohlaví ženskému, artiges Benehmen; šperk,
ozdoby, Schmuckwaaren. S. N., Rk.

Galanthomme, galantom, a, m., dvořák,
dvořílek. Rk. Weltmann, Modemann, ein
Mann von feiner Lebensart.

Galantní, z fr. = zdvořilý, artig, höflich,
fein; zamilovaný, verliebt; vyfintěný, ge-
putzt; švihlík, Stutzer.

Galantnost', i, f., Galanterie, Höflichkeit.
Rk. —

Galba, y, m., dle „Despota", císař římský.
Vz více v S. N. III.

Galbák, a, m., levák, ein Linkhändiger.
Na Slov.

Galban, u, m., rod opichu, das Galbanum.
V. Mutterharz.

Galbavý, linkhändig. Na Slov. Vz Galbák.

Galeje, e, galej, e, f., it. galea, něm. Ga-
leere, V., Kom., loď s vesly válečná; veslaři
byli otroci, u křesťanův zločinci. S. N., Rk.
G. mokrá, nepevná, bořící se místa na lu-
kách. Us. na Mor. Mřk.

Galejní otrok, zločinec (na galeje odsou-
zený). Rk. Vz Galeje. Galeeren-.

Galejník, a, m., správce galeje. Galeeren-
führer. L. — G., galejní otrok, zločinec.

Galerie, e, f., sloupová síň, Säulenhalle;
sbírka obrazův, Bildersaal; pokrytá chodba,
bedeckter Gang; přínebí, přístropí, poslední
místo v divadle. Rk. Vz více v S. N. III.
str. 291, 302.

Gales, galles, u, m., z lat. galia, duběnka,Gallapfel. Us., Jg. U Plz. kaleska. Prk.

Galeta, y, f., dížka, die Gelte. Na Slov. Plk.

Galgan, -án, kalkán, u, m., der Galgant,
rostl. G. planý, dlouhý, okrouhlý. V. — G.
= halama, hulvát, mamlas. Bengel. Na Mor.
— Galganový, Galgan-. G. kořen.

Galiba, y, f., na Slov., chaliba, kaliba
(Mřk. ) na Mor. nepříležitosť, nesnáz, Ungele-
genheit, Verdruss. Ch-bu někomu dělati.
Na Mor.

Galile-a, e, f., krajina v Palaestině. V. —
Galilejský. G. ruže. — Galilean, Galilejan,
a, m.

Galioty, strfranc., nyní culotte, spodky.
Jir. dh.

Galli-a, e, f., starý název Francie a její
obyvatelé sluli Gallové. Vz popis v S. N.
III. str. 292 atd.

Gallimathias, (Matěj kohoutův m. gallus
Mathiae, kohout Matějův), z lat,, spletené
tlachání, řeč bez smyslu, hatmatilka, sláta-
nina. Vz S. N. III. 301. Wortgewirr, Kau-
derwälsch.

Gallisovati víno, gallisiren. Šk.

Gallomanie, e, f., bažení po jazyku a mra-
vích francouzských. Rk. Uibertriebene Be-
wunderung alles dessen, was französisch ist.

Galloše, vz Galoše.

Galměj, kalměj, e, m., kámen, der Gallmei.
D. —

Galop, u, m., cval, trysk, úprk, Schnell-
lauf, Sprung, Schnellritt; kvapík (tanec).

Galopin, a, m., fr. (galopen), rychlý posel,
hlavně u vojska, S. N. Laufbote.

Galopovati, tryskem ujížděti. Rk. Galo-
piren, schnell laufen, reiten.