Předchozí (379)  Strana:380  Další (381) |
|
|||
380
|
|||
|
|||
ve velikoruském podřečí novgorodském pů-
vodní zvuk g též přešel ve zvuk h, ačkoliv známka se nezměnila. Zk. — G se přetvo- řuje v ž a z. Cf. granum — zrno, Gold -- zlato, žába — skr. gabh (po něčem lapající), lit. geležis, gyvata — železo, život, glans — žalud, yvvřt — žena. Ht. Zv. 99. Želva,
řec. /ř/. ts- (z glifAi'?). Vz více v Gt. F. 95. a násl. — Gabati, gabnouti = hmatati (nestydatě).
Na Mor. Rk. Gabelfrühstück, dle fr. dèjeuner à la
fourchette, v češtině doslovně: snídaní na vidličku, ale lépe: snídaně masitá, snídaní Masité. Us. Dopoledně, ě, f. (m. d-ňa dle večeře z večerja), malorus. poludenek (po- ludník, poledník). Prk. Gabi-i, j, m., dle Budějovice, mě. v Latiu.
— Gabijský. — Gabian, Gabijan, a, m.
Gabriel, e, m., jméno anděla. Gabrovati, zdlouha a těžce jíti, schwer gehen, - se s čím. Již se s tím habruje
n. gabruje (již s tím jde). Ros. Gades, gt. Gad, pl., f., dle „Žena", mě.
v již. Španělsku, nyní Kadix. — Gadský. G. moře, fretum gaditanum. Gador, u, m., šíje u sklepa, der Keller-
hals. Na Slov. D. Gag, u, gagot, u, m., das Geschnatter.
Gaga, y, f. = husa. Rk.
Gagat, u, m. Der Gagatstein. V.
Gagati, gágati, gágám n. gagi; gagnouti,
ul, utí; jako husy křičeti, gaken, gackern, schnattern. Hus gage. Kom., Bern. Gage, fr. (gáž), zástava, Pfand; stálý plat,
služné, Gehalt, Besoldung. Gagor, u, m., chřtán, die Gurgel; Luft-
röhre, průdušnice. Us. na Slov. Gagořiti, il, ení = gagati. — kdy na
koho. Po něm počne gagořiti hus na Adama. MM. Gagotati = gagati. Husy ve dne v noci
gagotajú. Koll. Gajdice, e, f., částka gajd, dud; 2. dvo-
jitá píštala zvučící jako dudy. Us. na Slov. Gajdoš, e, m., kejdař, dudák. Sackpfeifer.
Us. na Mor. a Slov. Gajdovati = dudati, die Sackpfeife spielen.
Bern.. Gajdy, pl., f. = dudy. Jdú mu na krivo
g. (je mu do pláče; pláče). Mt. S. Gál, u, m., černý hrách, schwarze Erbsen.
Na Mor. Gala, y, f., ze špan. gala, šat ku poctě oble-
čený. Die Galla bei Hofe, Hofpracht, Pracht- anzug. Galu dělati. Us., Jg. Galacie, e, f., byla krajina v Malé Asii.
S. N. Galaktofag, a, m., mlékopijec, Galakto-
phag. Rk. Galaktologie, e. f., nauka o mléčných
šťavách. Rk. Galaktometer, mlékoměr, Milchmesser.
Galán, a, m., v obec. mluvě také: kalán,
z fr., galant, milovník, záletník, Buliler, der Liebste. S. N. Má galána. Us. — 2. Pěkný jonák, ein artiger Mann. Bern. Galanda, y, f., námluvy, zálety, das Freien.
Na g-du choditi. Na Mor. Galánka, y, f., die Liebste. Vz Galán. D.
|
Galanterie, e, f., dvornosť, zdvořilosť,
způsobnosť, způsobné a něžné chování-se k pohlaví ženskému, artiges Benehmen; šperk, ozdoby, Schmuckwaaren. S. N., Rk. Galanthomme, galantom, a, m., dvořák,
dvořílek. Rk. Weltmann, Modemann, ein Mann von feiner Lebensart. Galantní, z fr. = zdvořilý, artig, höflich,
fein; zamilovaný, verliebt; vyfintěný, ge- putzt; švihlík, Stutzer. Galantnost', i, f., Galanterie, Höflichkeit.
Rk. — Galba, y, m., dle „Despota", císař římský.
Vz více v S. N. III. Galbák, a, m., levák, ein Linkhändiger.
Na Slov. Galban, u, m., rod opichu, das Galbanum.
V. Mutterharz. Galbavý, linkhändig. Na Slov. Vz Galbák.
Galeje, e, galej, e, f., it. galea, něm. Ga-
leere, V., Kom., loď s vesly válečná; veslaři byli otroci, u křesťanův zločinci. S. N., Rk. G. mokrá, nepevná, bořící se místa na lu- kách. Us. na Mor. Mřk. Galejní otrok, zločinec (na galeje odsou-
zený). Rk. Vz Galeje. Galeeren-. Galejník, a, m., správce galeje. Galeeren-
führer. L. — G., galejní otrok, zločinec. Galerie, e, f., sloupová síň, Säulenhalle;
sbírka obrazův, Bildersaal; pokrytá chodba, bedeckter Gang; přínebí, přístropí, poslední místo v divadle. Rk. Vz více v S. N. III. str. 291, 302. Gales, galles, u, m., z lat. galia, duběnka,
Gallapfel. Us., Jg. U Plz. kaleska. Prk. Galeta, y, f., dížka, die Gelte. Na Slov. Plk.
Galgan, -án, kalkán, u, m., der Galgant,
rostl. G. planý, dlouhý, okrouhlý. V. — G. = halama, hulvát, mamlas. Bengel. Na Mor. — Galganový, Galgan-. G. kořen. Galiba, y, f., na Slov., chaliba, kaliba
(Mřk. ) na Mor. nepříležitosť, nesnáz, Ungele- genheit, Verdruss. Ch-bu někomu dělati. Na Mor. Galile-a, e, f., krajina v Palaestině. V. —
Galilejský. G. ruže. — Galilean, Galilejan, a, m. Galioty, strfranc., nyní culotte, spodky.
Jir. dh. Galli-a, e, f., starý název Francie a její
obyvatelé sluli Gallové. Vz popis v S. N. III. str. 292 atd. Gallimathias, (Matěj kohoutův m. gallus
Mathiae, kohout Matějův), z lat,, spletené tlachání, řeč bez smyslu, hatmatilka, sláta- nina. Vz S. N. III. 301. Wortgewirr, Kau- derwälsch. Gallisovati víno, gallisiren. Šk.
Gallomanie, e, f., bažení po jazyku a mra-
vích francouzských. Rk. Uibertriebene Be- wunderung alles dessen, was französisch ist. Galloše, vz Galoše.
Galměj, kalměj, e, m., kámen, der Gallmei.
D. — Galop, u, m., cval, trysk, úprk, Schnell-
lauf, Sprung, Schnellritt; kvapík (tanec). Galopin, a, m., fr. (galopen), rychlý posel,
hlavně u vojska, S. N. Laufbote. Galopovati, tryskem ujížděti. Rk. Galo-
piren, schnell laufen, reiten. |
||
|
|||
Předchozí (379)  Strana:380  Další (381) |