382

Gasometr, u, m., z fr. gasomètre, plynoměr,
Gasometer, Luftmesser; plynojem, Behälter
der brennbaren Luft. Vz více v S. N. III. 320.

Gastein, u, m., místo lázeňské v Rakous.,
vz S. N. III. 322.

Gastrický, z řec., žaludeční, žalúdkový,
den Magen betreffend; vztahující se k trá-
vení zvl. žaludku. G. soustava = ústroje
k trávení sloužící. (4. choroby, choroby trá-
vení. G. horečka, g. léčení. S. N.

Gastrilog, a, m., z řec, břichomluvec,
Bauchredner.

Gastrism-us, u, m., přeplnění žaludku,
Uiberfüllung des Magens.

Gastrolatrie, e, f., lahůdkářství, Schlek-
kerei, Schwelgerei.

Gastromanie, e, f., z řec, labužnictví,
Schlemmerei, Leckerei.

Gastronom, a, m., Kunstkoch; labužník,
Leckermaul, Feinschmecker.

Gatě, pl., f., pol. gacie n. gatki, srb. gaće,
strslov. gašti, dlouhé a široké spodky, jaké
nosí v zemích uherských a vůbec podunaj-
ských, S. N.; spodky, nábedrně, nohavice,
poctivice, die Hosen, Gatiehosen, Unterhosen.
Kom. Gatě spustiti, svléci, obléci. Nebojí se
Němec, že mu gatě vezmou (poněvadž jich
nemá). Na Slov.

Gaudeamus igitur, lat., radujme se tedy,
lasst uns also lustig sein!

Gaudi-um, a, n., lat. To je g. (radosť) !Us.

Gaval, kaval, u, m., velký kus (chleba
atd. ). Na Mor. Grosses Stück, die Schnitte. D.

Gaya, vz Kyjov.

Gáz, u, m., látka, feines Schleiertuch,
Flortuch. G. bavlnený, lněný, Kh., duhový,
(Gaze-Iris). — Gázový damašek, bareš. Šp.

Gazda, y, m., na Slov. hospodář, Wirth,
Hausherr; v Srbsku obchodník s vepřovým
dobytkem, Schweinhändler. S. N., KB.

Gazdina, y, f. = hospodyně, die Wirthin.
KB. Vz Gazda.

Gazdovati = hospodařiti, wirthschaften.
KB. Vz Gazda,

Gazdovstvo, a, n., polní hospodářství.
Feldwirtschaft. KB.

Gazela, y, f., die Gazelle, Hirschziege.
Presl. — Gazelí, Gazellen-. G. maso.

Gáže, vz Gage.

Gb. Místo této skupeniny souhlásek píšeme
obyčejně kb, někdy g zcela zamlčujeme: gbel,
kbel, Kbely, Kbelnice. Ht. Vz Gbel, Gbelka,

Gbel, kbel, bel, e či a či u, gbelec,
kbelec, lce, gbelík, kbelík, belík, u, gbelíček,
kbelíček, belíček, čku, m. = střez, škopek.
Der Kübel. V. K. na uhlí, na vodu, na máslo.
Us. Nenechávati něčeho déle pod kbelcem
(v tajnosti). Kom. — K. = sloup, v němž
jest stavidlo. Jg. — G., dutá čásť v rybníku,
v níž čep zasazen jest. Der Ständer. Jg.

Gbelka, y, f., belka, pařez, v kterémž
zdroj se pramení; též sama studánka. Us.
na Mor.

Gbelnatý. Místo g. (duté) ve stromě. Prav.
ž. Vz Gbelka. Hohl.

Gd jest v obec. mluvě velmi obyčejná
skupenina souhlásek. Mění se však též v hd
a přicházívá i zcela o g: kdo, kde, kdoule
— gdo, gde, gdoule; v již. Čech. hdo, hde.
Gdánsko — Dánsko. Ht. Vz Gdánsko.

Gdánsko, a, n., Kdánsko, Dánsko, mě.
v Pomořanech, Gedanum, něm. Danzig. —
Gdánský.

Gdoule, gdule, kdoule, kdule, e, f., na
Slov.: hrušné jablko, die Quitte, Quitten-
apfej, -birn, -baum. G. zlaté barvy n. žluté.
V. Žlutý jako g. D. Lesní g. Ja. — Jg.

Gdoulovec, vce, m., Quittenbrod. Rk.

Gdoulový, gdulový, kdoulový, kdulový,
kutnový, Quitten-. G. strom, jablko, barva. V.

Gdyně, ö, f., v hornictví, něm. Lache, V.,
úkol, Geding. Vys. V Příbrami vulgo ding
(m. gdink). Prk. — Jméno místa (Kdyně),
Neugedein. — Gdynský, kdynský. Jg.

Gebírek, rku, m., vysoká čepice Valachů
a Slováku. Us. na Mor.

Gebirgskette, něm., pásmo hor či horské.
Vz Pásmo.

Gebirgsland, něm. Vz Hornatina.

Gebirgsstock, uzel, hnízdo hor. Vz Mas-
sengebirge.

Gebirgszweig. Vz Hora.

Gebule, e, f., kebule, chebule, Kockel,
Kockelkörner. Na Slov.

Gebzuvaf, na Slov., plísniti, schelten.

Gecele, e, f., sukně z jemného plátna,
Weiberrock von feiner Leinwand. Na Slov.

Gecnouti, kecnouti, ul a cl, utí = strčiti,
uhoditi, stossen, schlagen. — koho kam:
do zad.

Gefällig. Sei so gut, g. = buď té do-
broty, buď té lásky. Slýchati též, buď od
té dobroty' a to v lidu němčinou nedotknu-
tém. Brt.

Gegnouti = heknouti, vom Schlagen
gecken. Na Mor.

Gehören, něm., překládá se slovesem
, býti' s genitivem, přivlastňovacími přídav-
nými jmény, přivlastňovacími zájmeny. Děti
nejsou samých rodičův, ale také vlastí. V.
Obecní věci všech jsou. Mudr. Sukně syna
mého jest. Br. Ten dům Trčkův jest. Břez.
Pomsta jest hospodinova. Já jsem všecek
jeho. Ne svojí, ale boží jsme. Kom. (Mk. )
Lze též vyjádřiti vazbou:, patří mi', o níž
vz Patřiti a Fr. Prusíka Studii o dative, §. 5.
Wem gehört das ? Čí to je ? Wem gehörst du ?
Čí jsi. Brt. — G., částí něčeho býti. To k pod-
statě věci příleží. K větám holým hledí, mezi
věty jednoduché náleží věta tato. — Mk.
Také: příslušeti. Prk.

Gejdy, vz Gajdy.

Geleta, y, f., dížka, Melkkübel. Na Mor.

Gelli-us, a, m., jméno rodu římského.
L. Gellius Publicola, konsul r. G82. a. u. c,
řečník a právník.

Gelonové, národ skytský mezi Donem a
Volhou.

Geltna, v, f., z něm. Gelte, děber, štoudev.
V. —

Geminace, e, f., z lat., zdvojení, Ver-
dopplung. Rk.

Genant, z fr. (ženan), vadící, překážející,
obtěžující, S. N., zwingend, beschwerlich,
lästig.

Genava, vz Geneva.

Gendarme (žandarm), fr. Vz Gens d'armes.

Genealogie, e, f., z řec., rodopis, zanáší
se poměry rodin přihlížejíc k jejich příbu-
zenství. Geschlechts-, Verwandtschaftslehre,