392

kovým se vyjadřují. Jsou to adjektiva tvo-
řená na -ův (-ový), -in, -í, -ní, -ský, -ný. —
Adjektiv těchto užívá se: 1. za gt. pů-
vodu. Slyše stráž volanie pastušino. Výb.
I. 30. Maria pro strach Herodesův se skryla.
Har. I. 197. Od úraza hromového byli ucho-
váni. Pass. 197. Dám sobě nožovú ránu. Št.
Kn. šest. 184. Sto kyjových ran dáti. Výb.
1. 240. — 2. Za gt. látky. Vidím ocelová
pouta, železné řetězy. Kom. Lab. 14., 34.
Posýlá mu sukni zlatohlavovou. Har. II. 59.
Držel měděný hrnec. — 3. Za gt. přisvo-
jovací. Libuša byla nejmladší dcera Krokova.
Háj. 6. Pochlebník sestřenec lhářův. Č. Obrové
srdce jmějieše. Výb. I. Divíš se chrámové
okrase. Výb. I. 292. Dievčí ruka na vy
k vládě slaba; Člověčie věc jest hřešiti;
Sirotčí poručník nápad vezme; Mléko kozie;
Slepičí kuřátka; Kostelnie dvéře. Výb. L,
5., 1005., 71., 204., 313. V klášteře jest ně-
kolik příbytků v mnišských. Pref. 490. Mnoho
psů zaječí smrť. Č. — Pozn. Je-li substan-
tivum přívlastkem adjektivným opatřeno,
užívá se: a) genitivu substantiva. Tudy táže
Zábojevým slovem, onamo slovem prudká
Slavoje. Výb. I. 14. — b) Adjektiva posses-
sivného. Syna Jindřichova ciesařova říšského,
sedmého tiem jménem, Jana, této dievce
umyslili za muže vzieti. Anth. I. 99. — Pozn. 2.
Je-li jméno vlastní opatřeno přívlastkem
substantivným, užívá se: a) jména vlastního
ve formě adjektivné a genitivu jména appo-
sitivného. Ladislav, syn krále Albrechtuov.
Tov. 8. Tělo krále Václavovo na Vyšehrad
jest přineseno. Let. 26. Heřman, syn Oty
Dlúhého, pojal dceru Albrechtovu říšského
krále. Výb. I. 463. Syn urozeného pána Ješkuov.
Arch. I. 143. Odění bylo mého společníka
Šešelova. Půh. I. 130. — b) Obou jmen ve
formě adjektivné. Sluhy Deciovi ciesařovi.
Pass. 687. Bořivoj do Moravy k dvoru k krá-
lovu Svatoplukovu přijel. Výb. I. 310. Mar-
gareta žena Peškova Kopáčova. Půh. I. 1. 31.
Vz Listy filologické a paedag. II. 233 Prk.
— Pozn. 3. Je-li jméno majetníka ozna-
čující určeno větou vztažnou, užívá se:
a. ) genitivu possessivného. Anděl Boha, jemuž
já sloužím. Bl. Gr. 67. — b) Adjektiva posses-
sivného. Joanka Kameníkova, kterýž před
tím byl konšelem, upálena jest. Let. 255. Milo-
srdenství boží budiž pochváleno, kterýž mně
oči otevřel. Kom. Lab. 5. — Pozn. 4. I zá-
jmena osobná táhnou se druhdy k adjektivu
possessivnému. Tu nalezne starostu komorni-
čieho (= komorníků), jenžto je (komorníky)
jakožto posly vydává. Anth. I. 109. Múdrosť
božie všecko spojila v svět jeden a do vóle
jeho nezboří jedno druhého. Anth. I. 143. —
4. Za gt. podmětný. Stalo sě v Betlémě
nynie noci božie narozenie. Výb. I. 399. Po
odjezdu královském času k tomu nebude. Žer.
Záp. II. 73. Dsky nebyly otvierány bez
panského věděnie. Arch. I. 56. Toho dne
bojováno až do západu slunečného. Troj.
376. Královna na hlavní bolesť stonávala.
Har, I. 280. — 5. Za gt. předmětný. Čtvrté
léto před Jeruzalémským obležením. Pass.
363. Jeremiáš plakáše zbořenie Jeruzalém-
ského. Št. Kn. šest. 129. Stráže žalářové. Výb.
I. 297. — Pozn. 1. Za gt. předmětný užívá

se též zájmen přisvojovacích. Čiňte to ku
paměti mé. St. kn. šest. 218. Na mou i mých
záhubu přitáhl. Troj. 307. Jediný jest Hospodin
učinitel náš a budoucí soudce. Kom. Lab.
120. — Pozn. 2. Druží-li se k zájmenům tako-
vým apposice substantivná, vyjadřuje se vždy
genitivem. Na tvém dvoře, jakožto ctného pána,
vyvolávám Jetřicha. Tov. 98. — 6) Za gt. ro-
dový. Když sejest Jidáš oběsil, světí apoštolé,
chtiec počet apoštolský naplniti, sv. Matěje
volili. Pass. 227. Národ rybí. Výb. I. 543.
Krvaví potokové po ulicích šli. Bart. 276.

— 7. Za gt. jirčovací. Trhový den hleď
každý svého. Č. Matiáš z Chlumčan, hejtman
města Pieseckého. Arch. I. 156. Přitáhli jsú
do Slanského města. Háj. 41. Ta obět zůstane
k věčné cti a slávě města Trojanského. Troj.
444. — Z Brt. Gt. 25. — 29. Vz také článek
Fr. Prusíka. v Listech filologických II. 232.

— 234. — Článek tento hlavně sestaven z Zk.
Skl. 115. — 169.; Zk. Ml. II. 16. — 22.;
Mkl. S. 457. — 577.; Brt. O genitivě závislém
na substantivech a časoslovech. V programu
gymnasia slovan. v Brně 1873. a Mtc. 1872.
(Kde cituji: Brt., str. ' míním jeho genitiv
v programu brněnském). Vz také Ht. Sr. ml.

Geni-us, a, m., lat., bůh nadpřirozeností
lidskou vládnoucí, ale zvl. v manželství při
plození a rození činný, jenž osudy rodiny
řídil; duch strážný. S. N. III. 345. Schutz-
geist; Zeitgeist.

Genre, fr. (žánr), druh, způsob, Art, Gat-
tung, Geschlecht; životomalba, malba ze ži-
vota. Rk. Malba genrová podává to, co ne-
náleží do oboru malby historické n. do krajino-
malby. V užším smyslu — malba výjevů a
situac ze všedního života. Genrebild, ein
Gemälde, welches eine Scene aus dem ge-
wöhnlichen Leben darstellt. Vz více v S. N.
III. str. 346.

Gens d'armes (žandarm), fr., lidé branní;
sbory zemské policie; četníci. Sicherheits-
wächter, Polizeimiliz. Vz S. N. III. 347.

Gentiana, y, f., bylina, hořec.

Gentilhomme, fr. (žantyljomm), angl. gen-
tleman (džentlmen), šlechetný, poctivý, spo-
řádaný člověk; šlechtic. Rk. Adeliger, Edel-
mann, Ehrenmann, Mann von feiner Bildung.

Genua, Janov (vlaský); Janovský.

Genus, gt. genera, n., lat., rod. Genus
masculinum, femininum, neutrum; rod muž-
ský, ženský, střední. Geschlecht; Gattung.
Vz Rod.

Geodaesie, e, f., z řec, zeměměrství. Das
Erdmessen.

Geognosie, e, f., z řec., zeměznalství,
nauka o nynějším stavu země. Vys. Erd-,
Gebirgskunde. — Geognost, a, m., zeměznalec,
Erd-, Gebirgskenner.

Geogonie, e, f., z řec., nauka o původu
země, o prvním stavu a znenáhlém utvořo-
vání-se země. Vys. Erdbildung.

Geografie, e, f., z řec, zeměpis, Geogra-
phie, Erdbeschreibung. Vz Zeměpis. — Ge-
ograf, a, m., zeměpisec, Geograph, Erdbe-
schreiber. — Geografický, zeměpisný, geo-
graphisch.

Geologie, e, f., z řec, zemězpyt. Nauka
o povaze, vlastnostech a původu naší země