393

vyjímajíc ústrojné říše. Die Lehre von der
Entstehung u. Bildung des Erdkörpers. Vz
více v S. N. III. str. 350. Nauka o tom, z ja-
kých látek se souš skládá. Tl. — Geolog,
a, m., zemězpytec, Erdkenner. — Geologický,
zemězpytný, geologisch, erdkundig.

Geometer, tra, m., z řec., měřič, měřitel,
Feldmesser. — Geometrický, měřický, geo-
metrisch, messkundig, zur Feldmesskunst
gehörig. — Geometrie, e, f, měřictví, země-
měřictví, Geometrie, Feldmesskunst, Raum-
grössenlehre. Vz více v S. N., v článku: Mě-
řictví.

Georgie, e, f., stat jižní spojených obcí
severoamerických. Vz S. N. III. str. 352.

Gera, y, f., mě. v Německu.

Gerant, a, m., fr. (žeran), jednatel, Ge-
schäftsführer; ve Francii odpovědný vyda-
vatel novin. S. N.

Germani. Němci, Angličané, Dánové, Švé-
dové. Vz Germania a S. N. III. 360.

Germania, e, f., Německo, Deutschland.
Vz více v S. N. III. str. 359.

Germani-cus, ka, m.. jm., římské. Vz S.
N. III. 359.

Germanisace, e, f., poněmčování. Ger-
manisation, Germanisirung.

Germanism-us, u, m., způsob mluvení,
kde se slova, způsoby a zvláštnosti skladu
a mluvení německého přenášejí do jazykův
jiných. Nebo dle Gb. Uved. 35: chybné na-
podobení tvarův a vazeb německých. Eigen-
thümlichkeit der deutschen Sprache.

Germanisovati koho čím, poněmčovati,
germanisiren.

Germanové, vz Germani.

Germánský, germanisch, deutsch. G. ja-
zyk. Vz více v S. N. III. 361. —365.

Gerundi-um, a, n., je zvláštní forma časo-
slovná v jazyku latinském, jíž my nemáme.
Překládá se jmény podstatnými z pravidla
časoslovnými bez předložky n. s předložkou,
celými větami, infinitivem, přechodníkem.
Scribendi cupidus est. Psáni jest žádostiv.
Epistolam scribendo fessus est. Psáním listu
jest umdlen. Pecuniae parcendo dives íáctus
est. Šetřením peněz (šetře peněz) zbohatl.
Scribendo idoneus est. Ke psání jest způso-
bilý. Censendi causa haec frequentia convenit.
Pro odhad, strany odhadu, aby odhadlo. Non
solum ad discendum propensi sumus, verum
etiam ad docendum. Ne jenom učiti se
náchylní jsme, nýbrž i učiti. Proponis filio
tuo exempla ad imitandum. Předkládáš synu
svému příklady, aby jich (jichž by) následoval.
Caesar oppidum ad diripiendum militibus
concessit. Caesar dovolil vojínům, by si město
plenili, dal v plen. Cupidus audiendi. Dychtiv
slyšeti. Ars beate vivendi. Umění blaženě
živu býti. Ludendo tempus perdidit. Hraje
čas zmařil. Natura optima bene vivendi dux.
Přirození, jenž jest výborný dobrého života
vůdce. Nihil est, quod magis s alliciat ad di-
ligendum. Nic není, co by více lidí k milo-
vání vábilo. Propensiores ad bene meren-
dum quam ad reposcendum. Hotovější k či-
nění dobrodiní nežli k žádosti odplacování.
Spes amplificandae fortunae. Naděje k roz-
množení statku. Tollit experiendi potestatem.
Odjímá zkušení moc. Jel. Cf. Čas jest mlčenie

a čas mluvenie; A jistě tito 3 kusové jsú
nám kněžím těžcí k zpravení; Měl velikú
chtivosť k naplnění vóle boží; Spasitel ukazuje
hotovosť k uslyšení, když člověk hodně ho
prosí; Ktož má uši k slyšení, ten slyš. Hus.

— Kos., Sv., Knst., Rs. Cf. Zda nevíš, že mám
moc ukřižovati te? Pass. 294. Právo měli
k nim choditi. Bl. Udělá se mi chuť podí-
vati se. Kom. Žádost' má slovo boží slyšeti.
St. skl. V. 94. Má svobodu k nim vcházeti.
Bl. Mám obyčej ráno vstávati. St. skl. V.
125. — Brt. v Listech filolog, a paedagog.
II. 204.

Gerundiv-um, a, n. Latinské gerundivum
překládá se 1. Je-li výrokem s esse, časo-
slovy míti, musiti neb infinitivem activi, při
čemž podmět věty latinské stává se před-
mětem v příslušném pádě nepřímém, neb
opisuje se výrazy: sluší se, třeba je, nezbytno
je atd. Occultae inimicitiae magis timendae
sunt quam apertae. Tajných nepřátel více se
báti jest než zjevných. Legendus est mihi
saepius Cato major. Častěji jest mi čísti
Catona. Nihil est homini tam timendum
quam invidia. Ničeho člověku není více se
báti než nenávisti. Habenda est ratio vale-
tudinis. Sluší se (třeba) péči míti o zdraví.
Omnibus haec via transgredienda est. Všem
jest tu cestu přejíti. Vz Listy filologické a
paedagogické. II. 203., III. 218. — 2. Je-li
attributem (přívlastkem), překládá se větou
vztažnou. Cognoscite aliud genus imperato-
rum sane diligenter retinendum et conser-
vandum. Poznejte jiný druh vůdcův, který
zajisté s velikou bedlivostí udržeti a zacho-
vati jest. — 3. Při časoslovech činného
významu dáti, dávati, odevzdati, posýlati,
opouštěti, přepouštěti, přejímati, přijímati,
najímati (dare, tradere, attribuere, mandare,
mittere, permittore, concedere, relinquere,
locare, accipere, suscipere) atd. druží se ge-
rundivum appositivně k trpnému předmětu;
ale při týchž časoslovech passivního vý-
znamu druží se k podmětu věty označujíc
účel, pro kterýž děj časoslovy shora uvede-
nými se koná, překládá se tedy: aby (účelná
věta), že, infinitivem, substantivy s předlož-
kami. Antigonus Eumenem mortuum propin-
quis ejus sepeliendum tradit. Antigonus vydal
mrtvolu Eumeneovu jeho příbuzným, by ji
pochovali. Epaminondam pecunia corrum-
pendum susceperat. Vzal na sebe, že Epa-
minondu penězi uplatí. Nebo: Na to se vydal,
že E. uplatí, aby ho uplatil n. porušil. Caesar
pontem faciendum curat. Caesar dá most sta-
věti. Patriam diripiendam inflammandamque
reliquimus. Vlasť (rodiště) na plen a na požeh
jsme zůstavili. — 4. Majíce překládati ge-
rundiva vzniklá z transitivních gerundií (vz
Gerundium), učiníme si z nich gerundia a kla-
deme pak příslušející substantiva abstrakta;
ostatně vz Gerundium. Studium agri colendi

= studium agrum colendi. Péče o vzdělání
role. Occasio liberandae Graeciae = Graeciam
liberandi. Příležitosť k osvobození Řecka.
(Řecko osvoboditi). Kos. Vz také Gerundium
v S. N. III.

Geruša, Geruše, e, f. = Gertrud. Gl.
Geryon, a, m., z řec, král na ostrově
Erytheji v chobotě gadském (vz Gades), silný