394

obr s třemi těly, s třemi hlavami a peruťmi,
jemuž Herakles stádo tučných krav a býkův
odehnal. S. N., Vj.

Geschirr na koně: pochvy, chámy, stroj,
postroj, řemení. Rk. Na Slov. čtverně, štveme,
ě, čtvernička, štvernička, y, t. Koll.

Geschlossene Gesellschaft, tovaryšstvo
stoupené. V.

Geschweige, něm. G.. denn dass Čím
více, čím pak více, čím méně, čím pak méně,
ovšem. Za nejlepších dob nemohli býti s moc
tribunskou, čím pak méně za dob těchto!
— 2. Nerci, nercili, neřkuli. Takový muž nic
křivého mysliti nebude nercili mluviti. —

3. Nercili (neřkuli) ...... ale (ale i, ale také,

ale také i, (debrž, ale ani ne): nejenom —
ale ani; nejenom ne — ale ani. Takový
muž nic křivého nercili mluviti, ale ani my-
sliti (nejenom mluviti, ale také ani mysliti)
nebude. Odstup to aby — ale; daleko jest
(od) toho aby — neb (nýbrž, jakož, poně-
vadž). Od takového muže daleko jest, aby
co křivého činil; on toho ani mysliti ne-
bude. Zk. Na Mor.: ne tak. Jiných chlapíků
jsem se nelekl, ne tak tebe; Moudří lidé se
ošidili, ne tak ty. Brt.

Gesenke, něm., v horn., vz Škat.

Gesetzt den Fall, něm. Nechť jest tak,
že jsem zbloudil. — Dejme tomu. Mk.

Gestikulace, e, f., z lat., posunky, po-
hybování těla zvláště ramen a nohou. S. N.
Gestikulation, Geberdensprache, Bewegung
der Hand beim Vortrag einer Rede.

Gestikulovati, posunky, pohyby rukou
dělati, Handlbewegungen etc. machen. Vz Ge-
stikulace.

Gest-us, u, m., z lat., pohyb, posuněk.
Rk. Körperliche Haltung umí Geberdung
eines Redners.

Getové, byl národ v Thracii.

Gevěrec, rce, m., gevěrek, valaská čepice.
Na Mor. a Slov.

Gewerke, něm. Nákladník, těžíř. Vz Těžíř.

Gh. Tato dyšnice v slovanštině se nevy-
vinula, Hš.

Ghasela, y, f. G. jest lyrická báseň, oblí-
bená Arabům, Peršanům a Turkům. Báseň
ta nikdy nemá více 18 veršů, z nichž první
a druhý rýmem jsou spojeny. Ostatní verše
liché (3., 5. atd. ) nemají rýmu, verše pak
sudé (4., 6. atd. ) mají týž rým, jako verš 1.
a 2., tak že celá báseň má toliko rým jeden.
KB. 186. Vz Č. Čít. pro vyšší gynm. str.
559. Květy 1870. č. 50: Připozdívá se. Dch.
G. eine Art lyrischer Gedichte im Morgen-
lande.

Ghetto, a, n., v městech italských a vý-
chodních čtvrť výhradně Židům vykázaná.
S. N.

Giaur, a. m., tur. (ďaur), u Turků ten,
kdo není moslemínem, nevěřící, zvl. křesťan
(nadávka).

Gibraltar, u, m. Vz více v S. N. III. 379.

Gigant, a, m., obr, Riese. — Gigantský,
obrovský, riesig.

Gilet, fr. (žilé), kamizolka, živůtek, vesta,
Weste.

Girant (fr. džirant), převodce směnky. Der
Anweiser eines für ihn ausgestellten Wech-
sels auf einen Anderen. Vz Giro.

Giratar, a, m., převodník směnky. Vz Giro.

Giro, a, n. (fr., džíro, žíro), převod, indo-
sace, rubopis. Prohlášení na rubu směnky
psané, jímž postupuje vlastník směnku a ve-
škeré právo z ní vzešlé, ale sám nástupci
z toho práv jest, že bude směnka v čas za-
placena. Kdo směnku převádí, sluje girant
n. indosant n. rubopisec n. převodce, nástupce
pak giratar n. indosatar n. rukopisník neb
převodník. Vz více v S. N. III. str. 391. Schrift-
liche Uibertragung eines Wechsels auf einen
Anderen.

Girovati, směnku na, někoho převésti.
Vz Giro. Einen Wechsel auf einen Andern
schriftlich übertragen.

Git, u, m., z něm. Kitt, V., tmel.

Gj (hj) rozlišovalo se před a, e, u v hustší
sykavku ž, jenom u sloves 4. třídy v z. Vz
Hj, Rozlišování.

Gl. Tato skupenina vyskýtá se nejvíce
jen v cizích slovech Ht.

Glacé, fr. (glasé). Glacé -rukavičky = lesklé,
hladké. Rk. Glanzhandschuhe.

Glacis, fr. (glasí), koliště, obhradí. Rk.
Brustwehre der äusseren Festungswerke.

Gladiator, a, m., lat., šermíř, zápasník,
Fechter, Kämpfer. U Římanův starých člo-
věk provozující jako řemeslo bojování v cirku
neb i jinde jak s dravými zvířaty tak i s lidmi.
Vz více v S. N. III. 397.

Gladsko = Kladsko. Zlob.

Glagolice. Vz v S. N. III. 398. —402.
Způsob slovanského písma.

Glamě-ti, na Slov. = seděti.

Glanc, u, m., z něm. Glanz, lesk, blesk.
G. od sebe pustiti, dáti, vydati. V. G. barev. D.

Glancovati, z něm., leštiti. — co čím.
Boty kartáčem (lesk jim dáti, cíditi, čistiti,
leštiti). Us.

Glasgo v, a, m., ang. (Glesgo), mě. v Skot-
sku. Vz S. N. III. 404.

Glasiren, něm., zmraziti, in Eis verwan-
deln; vyleštiti, vyhladiti, glänzend machen;
polívati (Hrnec), verglasen. Vz Glíditi.

Glasura, y, f., polévání; tenká sklovitá,
moků nepropouštějící kůra, která hliněnému
nádobí dává. lesk a činí je způsobilým k pře-
chovávání tekutin. Vz S. N. III. 406. Glasur,
Verglasung. Vz Glet.

Glauk-us, a, m., jm. řecké.

Glejch, klejch, u, m., čásť váhy, skrze
kterou jazýček n. výrážek se klátí, das Wag-
gerieht, der Globen, Kloben. G., v němž
jazýček chodí. V. Váha je v gleichu. Pr.
měst. Z glejchu vystoupiti, vykročiti. V.
V klejch přijíti. Žid. Vůle z gleichu vyšla.
Brike.

Glejcha, y, f., z něm. Gleiche, rovnosť
při stavbě. Rk. Glejchu slaviti.

Glejt, klejt, u, m., z něm. Geleit, bez-
pečný průvod, v středověku branné mužstvo,
které někoho někam doprovázelo, později
průvodní list. Das Geleit, der Geleitsbrief.
Glejtem zaopatřiti. D. Pán země n. hejtman
muož obecný gleit dáti než žádný jiný...
glejtové nepomáhají žhářóm, lúpežníkom,
zlodějóm atd. Tov. K. 65. Svobodný, bez-
pečný g. příchodu i odchodu, příjezdu i od-
jezdu. V. G. dáti. V. Dal mocný, bez-
pečný g. V. Vz Rb. str. 266; Gl. 50. — G.