395

= železné váhy bez misek. Us. — G = glet.
Vz Glet. — G. v horn. Bruchstück. V.

Glejtovati, glejt, průvod dáti. Geleit
geben. V. Vz Glejt.

Glejtovní, od gleitu, Geleits-. G. list.

Glejtovník, a, m., der Begleiter. Vz Glejt.

Glet, u, m., gleit, uhlazené plátno, zboží
kovové, kožené. Gl. — G., kočičí stříbro,
die Glätte. Reš. G. žlutý = zlatý, bílý =
stříbrný, Gold-, Silberglätte. — G. = polé-
vání hrnčířské. Töpferglätte. — G. = pěna
od zlata, stříbra, Gold-, Silberglätte. V.

Gletový, gleitový, Glätte-, Voda g. Jád.

Glgotati = klokotati. Voda glgoee. Na
Mor. — G. = chvěti se, schlottern. D.

Glíditi, polévati, glasiren. Na Slov.

Glivice, pl., f., něm. Gleiwitz, mě. v prus.
Slezsku.

Glob-us, u, m. G. nebeský (světový, koule
nebeská, Himmels-), zeměkoule (Erdglobus),
vypuklý (Reliefg. ). Š a Ž.

Glogov, a, m. (pol. ). Hlohov, něm. Glogau.

Gloret, u, m. Terpentin. V.

Glori-a, e, f., lat., sláva. Gloria in excelsis
Deo. Sláva na výsostech Bohu. Rk.

Glorifikace, e, f., oslava, Verherrlichung.

Glossa, y, f., z řec., jazyk; výklad, po-
známka, Auslegung, Erklärung, Bemerkung.
Rk. Tlumočení výrazu a smyslu temného.
Biblí s glossami. Reš. — Glossa (výklad) jest
báseň rozjímavá původu španělského. Skládá
se ze dvou hlavních částí, thematu čili he-
slového úkolu a z variace čili výkladu. Thema
— sloha to čtyřřádková z jiné vynikající
básně vzatá — jest základem a podává hlavní
myšlénku, která ve čtyřech decimách ze-
vrubněji se vykládá a to tak, že poslední
verš každé decimy jest doslovné opakování
jednoho verše heslového úkolu v tom po-
řádku, jakým tam verše za sebou následují.
Rýmy proplítají se po vůli básníkově, mu-
sejí však ve všech decimách důsledně býti
provedeny. Vz KB. 187. Kytice, almanach
1859.: Zvadlá růže. Dch.

Glossari-um, a, n., dle „Gymnasium",
slovář, výklad slov na kraji knihy. Anmer-
kungen, Randbemerkungen alphabetisch ge-
ordnet. — Glossator, a, m., vykladač slov,
Wörtererklärer. — Glossovati, vykládati,
glossy dělati, Glossen machen.

Gloza = Glossa. Gl.

Glycerin, u, m., tukosladina, alkohol troj-
sytný. Vz S. N. III. 418.

Glykonický verš, skládá se ze spondeje,
choriambu a iambu: _ u _ u u _u. _ u. Hymny
prozpěvuje k nebi. Sloupem lásky boží krytý.
Jg. KB. G. Sbíhá se sám o sobě, jako v Jg.
Slovesnosti str. 715. aneb ve spojení s ji-
nými verši, jako v C. Čít. pro v. gym. stř.
132., 567. Zk. Ml. II. 197. — Vz Sš 20.

Gment = Kment. Gl.

Gmund, Gmunden, mě. v Horních Ra-
kousích. — Gmundský.

Gňaviti = mačkati, drucken. Na Slov.

Gněvín, a, m., zastr. = Most, Brüx. Mus.

Gnězdno, a, n., Hnězdno, něm. Gnesen.

Gnoma, y, f. Od přísloví gnomického (vz
Přísloví) liší se vlastní gnoma čili průpověď
(Sinnspruch) jako báseň umělá od písně pro-
stonárodní. Jsouc plodem literarním obsah

myšlénkový béře z názoru prostrannějšího
a hledí si též formy umělejší, obyčejně me-
trické. KB. 218.

Gnomický, z řec, propovědní, gnomisch,
denksprüchlich, bildlich, sinnreich.

Gobry-as, a, m. Peršan.

Goddam, ang. (goddem), Bůh mě zatrať.
Rk. Gott verdamm' mich.

Göding, Hodonín.

Görlitz, Zhořelec.

Görz, vz Gorice.

Göth-e, a, m. Vz E (v skloňování).

Göttingen, Gotinky, dle „Dolany", mě.
v Německu. Jiní: Gotting (... k), u, m.

Golčův Jeníkov, gt, Golčova Jeníkova,
dat. Golčovu Jeníkovu atd. Podlé Otcův.
Goltsch-Jenikau.

Golf, z řec. (zo/--c, s'), záliv, zátoka, chobot.
Meerbusen.

Golgas, u, m., flanel angl. a turecký.
Techn.

Goliáš, e, m., obr filistinský, Goliath.

Goliat, a, m., hmyz. Goliath. Krok.

Golíř, e, m., z lat. collare, šátek na krk,
Halstuch. Tabl.

Gomb, gombík, u, m., na Mor. bumbík,
bříškovitý (Mřk. ) knoflík. Na Slov. D.

Gomba, y, f., boule, na Slov. Eine Beule.

Gombačka, y, f., špendlík. Na Slov.

Gombář, e, m., pasiř, Gürtler. D.

Gondola, y, f., it., kocábka k projíždkám
v Benátkách. Lustschiff. Rk. — Gondolník,
a, m., Gondelschiffer, Gondolier.

Gonimeter, tru, m., z řec., úhloměr, Win-
kelmesser. — Goniometrie, e, f., úhloměrství,
Lehre von der Messung der Winkel. Vz více
v S. N. III. 442.

Gořalka, y, f., na Slov. = Kořalka. Jg.

Gordi-um, a, m., mě. ve Frygii. — Gor-
diův uzel, uměle udělaný uzel od krále fry-
gijského Gordia, jejž Alexander rozťal.

Gore (= hoře) = běda, L. S. v. 95.

Gorgi-as, a, (e), m., jm. řec. sofisty.
Gorgo, gt. Gorgony, f.; pl. Gorgony, tři
sestry v západních končinách oceanu by-
dlící, panny okřídlené a hadovlasé; zvl. slula
Gorgo třetí z nich, Medusa (první Stheno,
druhá Euryala), jejímž pohledem každý zka-
meněl a kterou Perseus usmrtil. Z krve její
zrodil se křídlatec Pegasus. Hlava její vsa-
zena do pavezy Palladiny. Vj. — Gorgonský
strašlivý, gorgonisch, schrecklich, furcht-
bar, schauderhaft.

Gorgoret, u, m. G. břitký Pajolův. Vz
Nástroje k operacím kamene. On.

Gorice, e, f., slovin. Gorica, it. Gorizia,
něm. Görz, mě. v Pomoří. — Gorický. —
Goričan, a, m. Vz více v S. N. III. 447.

Gospod, a, m., pán, zvl. Bůh, zastr. Nyní
Hospodin. S. N.

Gostinné, vz Hostinné. Gl.

Gotha, y, f., mě. v Německu. — Gothský.
— Goťhan, a, m., pl. -né.

Gothický, gotický, gothský, gothisch, alt-
deutsch. G. jazyk, písmo, sloh. Vz více v S.
N. III. 456. — 458.

Gothové, větev národa staroněmeckého.
V. Ein altdeutsches Volk. Vz S. N. III. 459.

Gothština, y, f., gothský jazyk, zvyk,
gothisches Wesen. L.