397

Gravis (accentus), přízvuk 1. snížený, 2.
přidušený. Fall-, Schwer-, Tiefton einer Silbe.
Gravitace, e, f., z lat., tíže jakékoliv hmoty,
zvl. těl Nebeských. Vz S. N. III. 482. Gravi-
tation, Schwerkraft.
Graz, vz Gratz.

Grča, (hrča) na Slov., kamnovec; uzel

(Knorren im Holze. Rk. ). Na Mor.: boule na

těle. Mřk.

Grecký = řecký, griechisch. Tur. kron.

Grefa, y, f., gref, u, m., na Slov., žebřina

u vozu. Wagenleiter.

Gregor, a, Greguš, e, m. = Řehoř, Gregor.
Na Slov.

Gregoriánský kalendář, lépe: Gregorův.
Nový k. opravený od papeže Řehoře XIII.
r. 1582.
Grek, a, m. = Řek, der Grieche. D.
Gremi-um, a, n., dle „Gymnasium", klín,
lůno, Schoss; družstvo, střed, sbor, spolek,
Verein, Gemeinschaft. G. (sbor) lékárnické,
kněhkupecké, velkokupcův. J. tr.

Grešle, e, f., grešlička, y, f. Ein Gröschel.
Groš má čtyry grešle, grešle tři vídeňské.
Us. Dal by se pro grešli zvrtati. Za krále
Holce, když byla za grešli ovce. Prov. To
je grešlička (skrblík). Kdo se na grešli narodil,
nikdy grošem nebude. C.

Grešlička, y, f., vz Grešle. — G., y, m.
a f., grešličkář, e, m., držgrešle, houžvička,
der Knicker, -in. Jg.

Grgati se. Grgá se mu = říhá se mu. Na
Slov. Vz Krkati, rülpsen.

Gricina, y, f, hezké děvče. Ein hübsches
Mädchen. Na Slov.
Gričný, driečný, pěkný, hübsch. Na Slov.
Griebě = hříbě.
Griff, vz Gryf.

Grimassa, y, f., posuněk, pitvora, pitvo-
ření. Rk. Grimasse, Zerrgeberde, Fratze;
Ziererei.
Gríska, y, f., krupice, Grütze. Na Slov.
Grlačka, y, f., kulatá tykev, kulatá láhvice,
runder Kürbiss, runde Flasche. Rybay.

Grlák, a, m., doupnák, wilde Taube. Na
Slov. —

Grlatý = volatý, kropfig. Kom. Vz Grlák,
Grlo. —

Grlo, a, n., grvol, u, m., vole, Kropf. Na
Slov. —

Grman, u, m., puchr. I na dobré slívě g.
roste. Bern. Pflaumentasche. Vz Puchr.

Grně, krně, é, f., die Klinge. Na Mor. D.
Na Mor.: malý, špatný srp. Mřk. Grňa na
Mor. též nadávka: Ty grňo = nemotoro,
hlupče! Brt.
Grnečné = hrnečné.
Grobian, a, m., hrubián, hrubec, hrubeš.
Grobian.
Grobianka, y, f., hrubá žena. Grobianin.
Grobianský, grob. G-sky si počínati. Br.
Grobianství, n. Grobheit. Nezdvořilosť
mrzutým g-stvím zapácha. Kom.
Gróf, a, m., hrabě, Graf. Na Slov.
Grog, u, m., nápoj z rumu, cukru a vody.
Grony, Gronsko, a, n. Grönland. Vz S.
N. III. 501.

Gros, fr. (gró), hlavní čásť, množství, Menge,
grosser Haufen, das Grosse, Ganze; en gros
(an gro), obchod etc. ve velkém, im Grossen

handeln. — Gros ďarmée, hlavní vojsko,
jádro vojska bez předních stráží, zadního voje
a pomocných sborův. S. N., Rk. Die Haupt-
macht.

Groš, e, kroš, e, grošík, u, grošek, grošíček,
čku, m. Der Groschen. Na Mor. gt. pl. groší.
Mkl. Z lat. grossus, tlustý peníz (dřívější
brakteaty byly tenké stříbrné plíšky). První
groše byly v Cechách raženy r. 1295. nebo
1300. a platily po 35 (nynějších) krejcařích.
Takový český groš dělil se na 12 bílých
peněz. R. 1470. platil groš už jen 10 (nyn. )
krejc. Později měl groš zase jinou cenu a nej-
déle se udržel groš mající cenu 3 kr. (nyn.
2 kr. ). V Těšínsku počítá obecný lid dosud
na, české', n. p. vejce po jednom českém =
za dva nové. Fr. Vz více v S. N. III. 504.,
v Jg. a v Gl. 51. — 53. — Groš široký zlatý
(18 zl. 90 kr. ). Český = groš český. Schází mu
z kopy groš (posledního se mu nedostává.
Vz Nuzný). Lb. Spadl mu s kopy groš (ztratil
chuť, dobrodějce). Vz Dobrodějce. Č. Utrácel
od groše českého deset bílých peněz (gr. =
10 dle jiných 9 bílých peněz či denarů). Vz
Marnotratný. Č., Lb. Tajný, jakoby biřici
groš dal. Vari (ustup) haléři, ať groš sedne.
Haléři, dej místo groši. Č. Groš na střechu
uvrže, dva mu spadnou. Vz Štěstí, Štědrota.
Lb. Č. Štědrý groš na střechu uvrže, dva
mu spadnou. Jd. Drž g., aby ti zlatý neutekl;
Kdo nedrží groš, zlatého se nedočká, Vz
Šetrnost'. Kdo se na grešli zrodil, těžko mu
grošem býti (vz Štěstí); Bohatému groš,
chudému dítě. Lb. — G. = peníz, haléř,
maličkosť, Groschen, Pfennig, Heller, Klei-
nigkeit. Vpadl by v oheň za grošem. L.
Jeden nespravedlivý g. sto jiných sprave-
dlivých z kapsy vyhání. Na Slov. Vz Nespra-
vedlivý. Jeden cizí g. ztráví vlastních koš.
Hrš. Nemá rozumu ani za groš. L. G. kopy
střeže. Jg. Když sobě pro g. hladu užene,
ani dvěma ho nevyžene. Prov. Dal mu na
cestu některý groš (něco peněz). Štelc. Dal
by si pro g. koleno vrtati. Vz Lakomý. Lb.
Grošem smrdí. Mt. S. Žádný od jednoho
groše nemóž dvú odkázati. Vš. VIII. 10. —
G. = peníze, majetnosť, Geld. Lepší zdraví
než groše. Lakomý nag. Na můj g. (= náklad).
Jg. Na g. obecní vystavěti dali. V. Na svůj
groš něco vystavěti. Svěd. 1569. Na obecní
groš dochováni jsou smrti. Let. 432. Zemané
na svůj groš na vojnu jedú. Hos. 83. Grošům
oči protírati. Lom. Svatojanský g. = zá-
vdavek. G. od býka. Stiergeld. G. svatého
Petra (daň papežovi). Peterspfennig. L. G.
hotový = hotové peníze. Bares Geld. Jg. —
Dostal svůj g. = svůj díl (byl vyplísněn).

Grošák, u, m., peníz groš platící, ein
Groschenstück. D.

Grošík, u, grošíček, čku, m., malý groš,
peníz, das Gröschchen. Jg.

Grošovitý, groschenartig. G. kůň, Apfel-
schimmel.

Grošový. G. chléb, ráz. Groschen-.
Grotesky, pl., f., divé obrazy. Rk., Nz.
Unnatürliche, seltsame Gestalten, seltsames
Bilderwerk.

Grouliti, gruliti = rochati, grunzen. Na
Slov. —

Grule, pl., f. = zemáky, Erdäpfel. Na Slov.