398

Gruliti, vz Grouliti.

Grumle, grumble, e, f., vz Drndačka.

Grumple, pl., f. = zemáky. Erdäpfel. Na
Slov. Fr.

Grún, grůn, u, m., stráň hory, Abdachung;
dle jiných = vrch, zvl. pahorek z veliké
hory u prostřed vyvstávající. Jg. Vz Končjar.
Slováci říkají, gruň' n. p. v písni: Hore gruňom,
dolu gruňom atd. Fr.

Grand, něm. Zu Grunde gehen: zahynouti,
přijíti na zmar, na koráb; bráti (vzíti) za své.
Der Entscheidung eine Urkunde zu Grunde
legen. Rozhodnouti věc na základě listiny. Was
einer Sache zu Grunde liegt. Na čem věc se za-
kládá. Auf í írund einer Verfügung etwas
veranlassen. Za příčinou nějakého opatření
něco způsobiti. Mit Grund befürchten. Právě
se obávati. Rk. G., důvod, příčina. Etwas von
G. aus verstehen, rozuměti něčemu od kořene.
Rk. —

Grůno, a, n. Grönland. Kram. Vz Grony.

Grünspan se říká, z něm., m. plísta, žele-
norez, modř měděná, měděná rez, zelená rez,
mědirez, plíseň měděná, hel, měděnka. Šp.

Grunt, u, m., z něm. Grund, lépe: 1. dno,
spodek, der Boden. 2. Základ, Grund. 3. Pole,
polnost', pozemnosť, dědina, statek (zápisný,
svobodný, duchovní, zákupní). Grunt, Gut. Vz
tato slova. — G. —základ, rus. tvrď. G. stavení.
Hluboké a široké grunty v zemi vybral. Háj.
Grunt klásti, položiti, založiti, zakládati. Jg.
Do gruntu padnouti zahynouti. V. Z gruntu
n. ode dna vyvrei. Jg. Z gruntu srdce.
Z gruntu vystavěti. Do gruntu zkaziti. Z gruntu
vyhořeti (docela). Us. — G. statek, dědina,
V g. někoho uvésti. Štelc. Držitel gruntu.
I). Na svých gruntech každá vrchnosť usta-
noviti může, co chce. Kom. Stavěti na výš
i na hlubinu na, svém gruntě bez ublížení
druhého každý může. I. V. Běží mu o grunty
(o věc důležitou. Vz Nebezpečenství). Lb., j
Č. Vz Rb. str. 266.

Gruntoknihovně kapital vymazati, šp.
m.: kapital v gruntovních knihách vymazati.
Bs. —

Gruntovati, grunt dělati, gründen. D.

Gruntovně, vz Gruntovní.

Gruntovní, -ný, pevný, stálý, Grund-. G.
důvod, gründlich. Gruntovně koho vyučiti,
V., něco ukázati. Solf. Něco gruntovního
o něčem naříditi. V. — G., ke gruntu, k statku
se vztahující, Grund-. G. plat, daň, knihy
(knihy veřejné), poddaný, služebnost', úvěrek.
Vz více v S. N. III. 510. — Gruntovník, a,
m., majetník pozemkův. Der Grundbesitzer.

Gruntovnosť, i, f. Gründlichkeit. Rk.

Grznár, koznar, a, m. = kožešník,

Kürschner. Na Slov.

Gryf, a, m., noh, Greif. Háj. — G. na
podkově, Griff, vz Odsadec. — G. chytrosť.
Kom. Opatrným gryffem ho osvobodil. V.

Grynta, y, f., slina, Geifer. Na Mor. D.,
Puch. —

Grypta, vz Krypta.

Gt se směžďuje v c: moc m. mogtb.

Guano, a, n., trus ptačí na ostrůvcích
podél břehů peruských a chilských v Ame-
rice, jenž jest 50 — 60 stop tlustý. Mimo to
je v Bolivii, Patagonii, na západním přímoří
africkém, na mysu Dobré Naděje, v Islandu

a v Australii. Nejlepší je peruský. Vz více
v S. N. III. 517. Vogeldünger.

Guardian, kvardian, a, m., představený, ka-
pucin., františ. kláštera. Rk. Klostervorsteher.

Guba, v, f., chlupatá houně, zottige Kotze.
Na Slov.

Gubatý, huňatý, zottig. Vz Guba.

Gubernator, a, m., z lat., správce země,
V., Kom. Landesoberster. — Guberni-um, a,
n., dle „Gymnasium", řízení zemské, správa
zemská. Rk. Das Gubernium, Landesregierung.

Guča, chumel něčeho. Na Slov.

Guerilla, y, f., (gerilja), malá válka, špan.
Krieg mit umherstreifenden Banden.

Guillotina, y, f., fr. (gilotyna), stinací
nástroj, S. N., stinadlo, zřízené r. 1792. od
franc. lékaře Guillotina. Rk. Quillotine, Fallbeil.

Guirlande, fr. (girland), ozdoby z kvítí,
pletenec n. točenice z kvítí n. listí, girlanda.
S. N., KB. Květinové pletivo, věncoví. Šp.
Blumengewinde, Blumenkränze.

Guitarre, kytara, spanische Cither.

Gula, gulka, y, f., koule, Kugel. Na Slov.
D. — 2. G., stádo hovězího dobytka, Ochsen-
heerde. Na Slov. Plk.

Guláš, e, m., pastucha, na Slov. Ochsenhirt.
Vz Gula. — Kousky masa na cibulce duseného
a zapraženého s paprykou. Gollaschfleisch.

Gulaše, e, f., moučná kaše. Mehlbrei. Na
Slov. —

Guldanec, nce, m., zlatá ruda, Golderz. Gl.

Guldantrop, u, m., z něm. Goldtropfen,
das Rothgültigerz, welches tropfenweise im
Stein vorkommt. Gl.

Gumma, y, f. (gummi, kli. klovatina,
Gummi, Schleimharz), třešňová, bassorská,
australská, tragant, S. N. III. 536., arabská.
Šp. Gummi, kteréž ze stromu teče (míza); g.
či pryskyřice jalovcová; mořské (Agstein). V.

Gummi, n. gumma. — G. elasticum,
v obec. mluvě: kumilastyka, v již. Čech.
kolomastyka, Kts., kaučuk, pružec, Federharz.

Gummovati, gummou napouštěti, gum-
miren. Jg.

Gummovatý, gummovitý, gummicht, Jg.
G. stromy. Kom.

Gummový. G. střevíce. Gummi-.

Gunar, a, m., houser, der Gänserich. Na
Slov. Jg.

Gustiosní, z lat., chutný, vkusný, schmack-
haft, köstlich. S. N.

Gusto, a, n., z lat., chuť, vkus, Geschmack.
De gustibus non est disputandum. Proti gustu
žádný dišputat. Us.

Guta, y, f., mrtvice, Schlagfluss. Na Slov. Jg.

Gutna, y, f. = gdoule.

Gutta perča (gutta percha). Vz S. N. III.
544. —

Gutturalis, lat., hrdelní. Consonans g. =
hrdelní hláska, hrdelnice. Rk. Kehlbuchstabe.

Gv. Této skupeniny se Cechové i v cizích
slovech štítí, říkajíce na př. raději: kvalt
nežli gvalt m. něm. Gewalt. Ht.

Gvajak, u, m., rostl., routovitá. Rostl. —
Gvajakový. G. dřevo = ebenové. Br.

Gvalt, kvalt, u, m., z něm. Gewalt, násilí,
prudkosť. D.

Gvar, u, m., z něm. Gewähr. G. zaru-
čiti. Kdyby rok minul, jest gvaru prázden
a rukojemství. Pr. pr. — Jg.



	*398*

	Gruliti, vz Grouliti. Grumle, grumble, e, f., vz Drndačka. Grumple, pl., f. = zemáky. Erdäpfel. Na Slov. Fr. Grún, grůn, u, m., stráň hory, Abdachung; dle jiných = vrch, zvl. pahorek z veliké hory u prostřed vyvstávající. Jg. Vz Končjar. Slováci říkají, gruň' n. p. v písni: Hore gruňom, dolu gruňom atd. Fr. Grand, něm. Zu Grunde gehen: zahynouti, přijíti na zmar, na koráb; bráti (vzíti) za své. Der Entscheidung eine Urkunde zu Grunde legen. Rozhodnouti věc na základě listiny. Was einer Sache zu Grunde liegt. Na čem věc se za- kládá. Auf í írund einer Verfügung etwas veranlassen. Za příčinou nějakého opatření něco způsobiti. Mit Grund befürchten. Právě se obávati. Rk. G., důvod, příčina. Etwas von G. aus verstehen, rozuměti něčemu od kořene. Rk. — Grůno, a, n. Grönland. Kram. Vz Grony. Grünspan se říká, z něm., m. plísta, žele- norez, modř měděná, měděná rez, zelená rez, mědirez, plíseň měděná, hel, měděnka. Šp. Grunt, u, m., z něm. Grund, lépe: 1. dno, spodek, der Boden. 2. Základ, Grund. 3. Pole, polnost', pozemnosť, dědina, statek (zápisný, svobodný, duchovní, zákupní). Grunt, Gut. Vz tato slova. — G. —základ, rus. tvrď. G. stavení. Hluboké a široké grunty v zemi vybral. Háj. Grunt klásti, položiti, založiti, zakládati. Jg. Do gruntu padnouti zahynouti. V. Z gruntu n. ode dna vyvrei. Jg. Z gruntu srdce. Z gruntu vystavěti. Do gruntu zkaziti. Z gruntu vyhořeti (docela). Us. — G. statek, dědina, V g. někoho uvésti. Štelc. Držitel gruntu. I). Na svých gruntech každá vrchnosť usta- noviti může, co chce. Kom. Stavěti na výš i na hlubinu na, svém gruntě bez ublížení druhého každý může. I. V. Běží mu o grunty (o věc důležitou. Vz Nebezpečenství). Lb., j Č. Vz Rb. str. 266. Gruntoknihovně kapital vymazati, šp. m.: kapital v gruntovních knihách vymazati. Bs. — Gruntovati, grunt dělati, gründen. D. Gruntovně, vz Gruntovní. Gruntovní, -ný, pevný, stálý, Grund-. G. důvod, gründlich. Gruntovně koho vyučiti, V., něco ukázati. Solf. Něco gruntovního o něčem naříditi. V. — G., ke gruntu, k statku se vztahující, Grund-. G. plat, daň, knihy (knihy veřejné), poddaný, služebnost', úvěrek. Vz více v S. N. III. 510. — Gruntovník, a, m., majetník pozemkův. Der Grundbesitzer. Gruntovnosť, i, f. Gründlichkeit. Rk. Grznár, koznar, a, m. = kožešník, Kürschner. Na Slov. Gryf, a, m., noh, Greif. Háj. — G. na podkově, Griff, vz Odsadec. — G. chytrosť. Kom. Opatrným gryffem ho osvobodil. V. Grynta, y, f., slina, Geifer. Na Mor. D., Puch. — Grypta, vz Krypta. Gt se směžďuje v c: moc m. mogtb. Guano, a, n., trus ptačí na ostrůvcích podél břehů peruských a chilských v Ame- rice, jenž jest 50 — 60 stop tlustý. Mimo to je v Bolivii, Patagonii, na západním přímoří africkém, na mysu Dobré Naděje, v Islandu	a v Australii. Nejlepší je peruský. Vz více v S. N. III. 517. Vogeldünger. Guardian, kvardian, a, m., představený, ka- pucin., františ. kláštera. Rk. Klostervorsteher. Guba, v, f., chlupatá houně, zottige Kotze. Na Slov. Gubatý, huňatý, zottig. Vz Guba. Gubernator, a, m., z lat., správce země, V., Kom. Landesoberster. — Guberni-um, a, n., dle „Gymnasium", řízení zemské, správa zemská. Rk. Das Gubernium, Landesregierung. Guča, chumel něčeho. Na Slov. Guerilla, y, f., (gerilja), malá válka, špan. Krieg mit umherstreifenden Banden. Guillotina, y, f., fr. (gilotyna), stinací nástroj, S. N., stinadlo, zřízené r. 1792. od franc. lékaře Guillotina. Rk. Quillotine, Fallbeil. Guirlande, fr. (girland), ozdoby z kvítí, pletenec n. točenice z kvítí n. listí, girlanda. S. N., KB. Květinové pletivo, věncoví. Šp. Blumengewinde, Blumenkränze. Guitarre, kytara, spanische Cither. Gula, gulka, y, f., koule, Kugel. Na Slov. D. — 2. G., stádo hovězího dobytka, Ochsen- heerde. Na Slov. Plk. Guláš, e, m., pastucha, na Slov. Ochsenhirt. Vz Gula. — Kousky masa na cibulce duseného a zapraženého s paprykou. Gollaschfleisch. Gulaše, e, f., moučná kaše. Mehlbrei. Na Slov. — Guldanec, nce, m., zlatá ruda, Golderz. Gl. Guldantrop, u, m., z něm. Goldtropfen, das Rothgültigerz, welches tropfenweise im Stein vorkommt. Gl. Gumma, y, f. (gummi, kli. klovatina, Gummi, Schleimharz), třešňová, bassorská, australská, tragant, S. N. III. 536., arabská. Šp. Gummi, kteréž ze stromu teče (míza); g. či pryskyřice jalovcová; mořské (Agstein). V. Gummi, n. gumma. — G. elasticum, v obec. mluvě: kumilastyka, v již. Čech. kolomastyka, Kts., kaučuk, pružec, Federharz. Gummovati, gummou napouštěti, gum- miren. Jg. Gummovatý, gummovitý, gummicht, Jg. G. stromy. Kom. Gummový. G. střevíce. Gummi-. Gunar, a, m., houser, der Gänserich. Na Slov. Jg. Gustiosní, z lat., chutný, vkusný, schmack- haft, köstlich. S. N. Gusto, a, n., z lat., chuť, vkus, Geschmack. De gustibus non est disputandum. Proti gustu žádný dišputat. Us. Guta, y, f., mrtvice, Schlagfluss. Na Slov. Jg. Gutna, y, f. = gdoule. Gutta perča (gutta percha). Vz S. N. III. 544. — Gutturalis, lat., hrdelní. Consonans g. = hrdelní hláska, hrdelnice. Rk. Kehlbuchstabe. Gv. Této skupeniny se Cechové i v cizích slovech štítí, říkajíce na př. raději: kvalt nežli gvalt m. něm. Gewalt. Ht. Gvajak, u, m., rostl., routovitá. Rostl. — Gvajakový. G. dřevo = ebenové. Br. Gvalt, kvalt, u, m., z něm. Gewalt, násilí, prudkosť. D. Gvar, u, m., z něm. Gewähr. G. zaru- čiti. Kdyby rok minul, jest gvaru prázden a rukojemství. Pr. pr. — Jg.