402

dělati, in die Luft häkeln. Šp. — se kde —
váznouti. Lépe dobrou cestou jeti nežli ne-
cestou háčkovati se. Us. Jg. Stecken bleiben.

Háčkovatý, -ovitý, háčky mající, häkelig.
D. H. pšenice. Zlob.

Háčkovice, e, f., rostl, růžovitá, acaena.
Rostl.

Háčkovka, y, f., hlísta, hamularia. Krok.
— II. = háček. Häkelnadel. Rk.

Háčky = hace.

Hačna, y, f., stolice u přeslice n. kolo-
vrátku. Dch.

Hačnouti, sednouti si, sich setzen (o dě-
tech). Us.

Hačúr, a, m., hříbě, das Füllen. Na Slov.

— Šf.

Had, a, hádek, dka, hudeček, čka, m. Die
Schlange. II. zemní, vodní, obecný, domovní,
jedovatý, kropený, rohatý, skalný, střelčí,
slepý n. černý (slepýš, patří k ještěrkám),
s korunkou (bazilišek, též k ješterům), hluchý,
plzký, dubovčí, chlupatý, křídlatý, o dvou
hlavách. Jg. Hadi úzkotlamatí (podzemní),
širokotlamatí (nejedovatí, podezřelí, jedo-
vatí). Nejedovatí: hroznýš, užovka, krajta
tigrovitá, hroznýš vodní; jedovatí: zmije
(obecná, písečná), chřestýš (severoamerický,
jihoamerický), brejlovec indický, brejlovec
Kleopatřin (aegyptský), mořský had. S. N.,
Jhl. — Hádě, haďátko, a, n.; hadice, e, f.

— Had sipí, sípá, sičí, líná, líní se, svléká
se. Us. Had ho uštipl, ubodl. Har. Had mu
uštknutím uškodil. Br. Od hada uštknutý.
Br. Had ho uštknul. V. Had se plazí, vine.
Br. Had v lůně. Pr. Kut. Kůže s hada svle-
čená. Hada na někoho poslati = bolesti v údech
s úbytím. Us. Zvedly se vlasy, co by hada žral
(co by vlka viděl). Mus. Co by hada žral. Vz
Chytrý. Hady v klíně n. v lůně nositi. Rk. Jest
studený jako had. Us. Jako na hada nevražiti.
V. Hada za ňadry chovati. V. Hada v klíně (za
ňadry) chováš (máš falešného přítele. Vz
Lstivý). Lb. Pustil si hada do rukáva. Mt.
S. Vlka za uši držeti a hady v klíně nositi.
Us. Hada potřieti. Rkk. Nehřej hada za ňadry.
Č. Ať mi had oči vyštípe, není-li to pravda.
(Ať jsem, co jsem, není-li tomu tak). Vz
Kletba. Č. Smaž hada jak chceš, nebude
z něho úhoř. Č. Tak rád při tom bývám,
jako had při zaklínání. Vz Nemilý. Č. Shře-
jeť se jako had na ledě. Vz Msta. Č. Ze
všeho se vyžve a vytáhne co had z kůže.
Vine se co had. Č. V čisté trávě seda varuj
se hada. Šp., Lb. Kde se mníš v čisté trávě
seda, varuj se lítého hada. Lb. Kdo chce
hada umořiti, musí ho po hlavě bíti. Pk.
Kdo chce hada bíti, opatrnosti třeba. Šp.
Jako dítě, říká hadu ptáček a žábě slavíček.
Jg. Vůči s tebou dobře a krom očí štípá
co had. Tenkrát Němec Cechu přeje, když
se had na ledě hřeje. (Nikdy). Prov. Vz
Mnich. — Vz Plazi. — H. = člověk falešný,
Istný, ein listiger Mensch. — Člověk volný,
že by ho jako hada okolo prstu ovinul. Na
Mor. Mrk. — H. se v něm pohnul (červ se mu
uštil, když komu voda ze žaludku v ústa
vstoupí). D., Lk. — Had, u, m., stroj bořicí.
Hady vezl, jimiž zdi bořili, Gl. 55, = haď.

Haď, ě (i, Plk. ), f., nástroj, jímž zeď pro-
ráželi. Sturmbock. Aqu. Vz Beran., Had.

Hadactví, n., die Wahrsagerei. Jg.

Hadač, e, m., věštec, der Wahrsager,
Weissager. V. H. oltářní (haruspex), Aqu.,
povětrní. Aqu. Čarodějníky, hadače a kou-
zedlníky. V. H. z ptačího letu n. zpěvu, h.
ptačí, ptakopravec. Vus. H. ze střev hova-
dích, z rukou. V. Hádej hadači, kdo má
zlatý prsten (hra). Ros.

Haldačka, y, f., věštkyně, die Wahrsagerin.
Háj., Kom.

Hadačnosť, i, f., vadivosť, Streitsucht;
2. = hadactví. Jg.

Hadačný, vadivý, zänkisch; hádavý,
rathend; hadačský. Jg.

Hadačský, hadacký, Br., D. H. duch.
Wahrsagergeist.

Hadačství, hadactví, n., hádání, die Wahr-
sagerei. Jel. H-stvím se obírati. Br.

Hádalka, y, f., klevetná huba, Plapper-
maul. Mus.

Hádání, n., věštění, das Wahrsagen, die
Wahrsagerei. V. H. po plecech hovadních,
po povětří, Aqu., na rukou, na ohni, Jg.,
z lin na rukou, Br., z rukou, z letu ptačího.
V. Krádeže hádáním svým lidem ukazovala.
Háj. — H. = hádka, svár, Wortstreit, -wechsel,
Disputation. V. H. míti. Martini. Po dlouhém
h. tuto dávku uložili. Žer. L. I. 36. Vz Abstrakta.
— H. = domýšlení-se, das Rathen. D. — H.,
cenení, das Schätzen des Werthes.

Hádanice, e, f. Streit. Us.

Hádanina, y, f., tlachání, das Geschwätz.
Krok.

Hádanka, y, f., pohádka, ein Räthsel.
Mus. Hádanka naznačuje podstatu věci obraz-
ným opisem a to jen tak, že z opisu toho
věc samu teprva přemýšlením uhodnouti lze.
Zhusta h-ky se vyskytují ve způsobě otáz-
kové. Jako píseň, pohádka a bajka, i há-
danka jest oblíbeným předmětem poesie na-
šeho lidu a došla u něho veliké obliby a
znamenité dokonalosti. Odrůdami h-ky jsou:
šarada, logogrif, palindrom, anagram, homo-
nym. KB. 224. H. slovná, slabičná, literní,
věcná. Nz. To jest mi h. Nt.

Hádati, hádávati = mluviti, sagen, reden;
nepovážně mluviti, žváti, reden, plaudern;
domnívati se, souditi, domýšleti se, mysliti,
skoumati, znamenati, rathen, muthmassen, er-
achten, V; prorokovati, věštiti, wahrsagen,
weissagen. V. — abs. Kam hádáš? (=
co mluvíš? Kam směřuje tvá řeč?) St. skl.
Co ty hádáš, jakou smrtí umřeš? Lom.
Dáti hádati. D. Hádej, co to jest? D.
Hádej, hádej, hadači. Prov. H. a neuhod-
nouti. D. — co komu. Já mu (volu) hádám
šest kamen. Jg. Někomu budoucí věci h.
V. Já mu hádám 50 let. D. Dáti si něco h.
D. — po čem. V. Po čem to hádáte? Er.
P. 223. — na koho, na co. Všichni mistři
hádali na něho (měli ho v podezření). St. skl.
Na dvoje bába hádala. Vz Nejistota. Č. Há-
dali na vašeho Martina. Pís. nár. — z čeho.
Z běhu hvězd h. V. Z ohledání střev h. Kom.,
V. Vz Nehezký. — bez čeho. Bez hvězd
h. nesnadno. Kom. — o čem. O otázkách
pochybných h. Kom. O věcech budoucích
h. V. — podlé čeho. Každý hádá podlé
skutků svých (zlý každého za zlého má).
Lb. — se = příti se, vaditi se, streiten. Rád



	402

	dělati, in die Luft häkeln. Šp. — se kde — váznouti. Lépe dobrou cestou jeti nežli ne- cestou háčkovati se. Us. Jg. Stecken bleiben. Háčkovatý, -ovitý, háčky mající, häkelig. D. H. pšenice. Zlob. Háčkovice, e, f., rostl, růžovitá, acaena. Rostl. Háčkovka, y, f., hlísta, hamularia. Krok. — II. = háček. Häkelnadel. Rk. Háčky = hace. Hačna, y, f., stolice u přeslice n. kolo- vrátku. Dch. Hačnouti, sednouti si, sich setzen (o dě- tech). Us. Hačúr, a, m., hříbě, das Füllen. Na Slov. — Šf. Had, a, hádek, dka, hudeček, čka, m. Die Schlange. II. zemní, vodní, obecný, domovní, jedovatý, kropený, rohatý, skalný, střelčí, slepý n. černý (slepýš, patří k ještěrkám), s korunkou (bazilišek, též k ješterům), hluchý, plzký, dubovčí, chlupatý, křídlatý, o dvou hlavách. Jg. Hadi úzkotlamatí (podzemní), širokotlamatí (nejedovatí, podezřelí, jedo- vatí). Nejedovatí: hroznýš, užovka, krajta tigrovitá, hroznýš vodní; jedovatí: zmije (obecná, písečná), chřestýš (severoamerický, jihoamerický), brejlovec indický, brejlovec Kleopatřin (aegyptský), mořský had. S. N., Jhl. — Hádě, haďátko, a, n.; hadice, e, f. — Had sipí, sípá, sičí, líná, líní se, svléká se. Us. Had ho uštipl, ubodl. Har. Had mu uštknutím uškodil. Br. Od hada uštknutý. Br. Had ho uštknul. V. Had se plazí, vine. Br. Had v lůně. Pr. Kut. Kůže s hada svle- čená. Hada na někoho poslati = bolesti v údech s úbytím. Us. Zvedly se vlasy, co by hada žral (co by vlka viděl). Mus. Co by hada žral. Vz Chytrý. Hady v klíně n. v lůně nositi. Rk. Jest studený jako had. Us. Jako na hada nevražiti. V. Hada za ňadry chovati. V. Hada v klíně (za ňadry) chováš (máš falešného přítele. Vz Lstivý). Lb. Pustil si hada do rukáva. Mt. S. Vlka za uši držeti a hady v klíně nositi. Us. Hada potřieti. Rkk. Nehřej hada za ňadry. Č. Ať mi had oči vyštípe, není-li to pravda. (Ať jsem, co jsem, není-li tomu tak). Vz Kletba. Č. Smaž hada jak chceš, nebude z něho úhoř. Č. Tak rád při tom bývám, jako had při zaklínání. Vz Nemilý. Č. Shře- jeť se jako had na ledě. Vz Msta. Č. Ze všeho se vyžve a vytáhne co had z kůže. Vine se co had. Č. V čisté trávě seda varuj se hada. Šp., Lb. Kde se mníš v čisté trávě seda, varuj se lítého hada. Lb. Kdo chce hada umořiti, musí ho po hlavě bíti. Pk. Kdo chce hada bíti, opatrnosti třeba. Šp. Jako dítě, říká hadu ptáček a žábě slavíček. Jg. Vůči s tebou dobře a krom očí štípá co had. Tenkrát Němec Cechu přeje, když se had na ledě hřeje. (Nikdy). Prov. Vz Mnich. — Vz Plazi. — H. = člověk falešný, Istný, ein listiger Mensch. — Člověk volný, že by ho jako hada okolo prstu ovinul. Na Mor. Mrk. — H. se v něm pohnul (červ se mu uštil, když komu voda ze žaludku v ústa vstoupí). D., Lk. — Had, u, m., stroj bořicí. Hady vezl, jimiž zdi bořili, Gl. 55, = haď. Haď, ě (i, Plk. ), f., nástroj, jímž zeď pro- ráželi. Sturmbock. Aqu. Vz Beran., Had.	Hadactví, n., die Wahrsagerei. Jg. Hadač, e, m., věštec, der Wahrsager, Weissager. V. H. oltářní (haruspex), Aqu., povětrní. Aqu. Čarodějníky, hadače a kou- zedlníky. V. H. z ptačího letu n. zpěvu, h. ptačí, ptakopravec. Vus. H. ze střev hova- dích, z rukou. V. Hádej hadači, kdo má zlatý prsten (hra). Ros. Haldačka, y, f., věštkyně, die Wahrsagerin. Háj., Kom. Hadačnosť, i, f., vadivosť, Streitsucht; 2. = hadactví. Jg. Hadačný, vadivý, zänkisch; hádavý, rathend; hadačský. Jg. Hadačský, hadacký, Br., D. H. duch. Wahrsagergeist. Hadačství, hadactví, n., hádání, die Wahr- sagerei. Jel. H-stvím se obírati. Br. Hádalka, y, f., klevetná huba, Plapper- maul. Mus. Hádání, n., věštění, das Wahrsagen, die Wahrsagerei. V. H. po plecech hovadních, po povětří, Aqu., na rukou, na ohni, Jg., z lin na rukou, Br., z rukou, z letu ptačího. V. Krádeže hádáním svým lidem ukazovala. Háj. — H. = hádka, svár, Wortstreit, -wechsel, Disputation. V. H. míti. Martini. Po dlouhém h. tuto dávku uložili. Žer. L. I. 36. Vz Abstrakta. — H. = domýšlení-se, das Rathen. D. — H., cenení, das Schätzen des Werthes. Hádanice, e, f. Streit. Us. Hádanina, y, f., tlachání, das Geschwätz. Krok. Hádanka, y, f., pohádka, ein Räthsel. Mus. Hádanka naznačuje podstatu věci obraz- ným opisem a to jen tak, že z opisu toho věc samu teprva přemýšlením uhodnouti lze. Zhusta h-ky se vyskytují ve způsobě otáz- kové. Jako píseň, pohádka a bajka, i há- danka jest oblíbeným předmětem poesie na- šeho lidu a došla u něho veliké obliby a znamenité dokonalosti. Odrůdami h-ky jsou: šarada, logogrif, palindrom, anagram, homo- nym. KB. 224. H. slovná, slabičná, literní, věcná. Nz. To jest mi h. Nt. Hádati, hádávati = mluviti, sagen, reden; nepovážně mluviti, žváti, reden, plaudern; domnívati se, souditi, domýšleti se, mysliti, skoumati, znamenati, rathen, muthmassen, er- achten, V; prorokovati, věštiti, wahrsagen, weissagen. V. — abs. Kam hádáš? (= co mluvíš? Kam směřuje tvá řeč?) St. skl. Co ty hádáš, jakou smrtí umřeš? Lom. Dáti hádati. D. Hádej, co to jest? D. Hádej, hádej, hadači. Prov. H. a neuhod- nouti. D. — co komu. Já mu (volu) hádám šest kamen. Jg. Někomu budoucí věci h. V. Já mu hádám 50 let. D. Dáti si něco h. D. — po čem. V. Po čem to hádáte? Er. P. 223. — na koho, na co. Všichni mistři hádali na něho (měli ho v podezření). St. skl. Na dvoje bába hádala. Vz Nejistota. Č. Há- dali na vašeho Martina. Pís. nár. — z čeho. Z běhu hvězd h. V. Z ohledání střev h. Kom., V. Vz Nehezký. — bez čeho. Bez hvězd h. nesnadno. Kom. — o čem. O otázkách pochybných h. Kom. O věcech budoucích h. V. — podlé čeho. Každý hádá podlé skutků svých (zlý každého za zlého má). Lb. — se = příti se, vaditi se, streiten. Rád